Psychiatr. praxi. 2025;26(2):116-122 | DOI: 10.36290/psy.2025.020
Psychiatrická onemocnění a delirantní stavy léčené psychofarmaky jsou častou komorbiditou u pacientů s poškozením ledvin. Ačkoliv je zažitá představa, že většina psychofarmak je lipofilní povahy a renálně se neeliminují, tak pro celou řadu běžně podávaných léčiv to neplatí a jejich dávkování je nutné u pacientů s chronickým onemocněním ledvin (CKD), nebo akutním poškozením ledvin (AKI) upravit. Předkládaný článek se věnuje vlivu zhoršených ledvinových funkcí a extrakorporálních eliminačních metod na renálně eliminovaná psychofarmaka, především tiaprid, amisulprid, sulpirid, risperidon, paliperidon, venlafaxin, lithium a další. Rovněž je věnována pozornost...
Psychiatr. praxi. 2025;26(2):108-115 | DOI: 10.36290/psy.2025.019
Úvodní část přehledového článku o ADHD prezentuje prevalenci, historický vývoj, etiologii, symptomy a diagnostiku včetně významu psychologického vyšetření. Dále se věnuje farmakoterapeutickým možnostem ADHD dostupných v České republice, včetně jejich účinnosti, nežádoucích účinků, interakcí s jinými léčivy, zdravotních rizik a specifických aspektů užívání v graviditě a laktaci. Rovněž popisuje odlišnosti mezi ADHD v dětství a dospělosti.
Psychiatr. praxi. 2025;26(2):101-106 | DOI: 10.36290/psy.2025.018
Cíl: Cílem tohoto přehledového článku je popsat základní charakteristiky a účinnost internetové psychoedukace a psychoterapie u obsedantně-kompulzivní poruchy (OCD). Zaměřujeme se na různé formy internetové terapie, včetně kognitivně-behaviorální terapie (KBT), terapie přijetí a odhodlání (ACT) a mindfulness. Metody: Pro tento přehled byly vybrány relevantní studie publikované v letech 2010 až 2024. Byly zahrnuty randomizované kontrolované studie, metaanalýzy a systematické přehledy, které sledovaly účinnost internetové psychoedukace a psychoterapie u pacientů s OCD. Data byla analyzována s ohledem na účinnost, dostupnost a nákladovou efektivitu těchto...
Psychiatr. praxi. 2025;26(2):94-100 | DOI: 10.36290/psy.2025.017
Následující sdělení se věnuje nejprve teoretickému uchopení jevu sebepoškozování (definice, klasifikace, epidemiologie, etiologické faktory) a následně přibližuje aktuální poznatky o behaviorálních projevech sebepoškozujícího chování. Zvláštní důraz je kladen na zprostředkování povědomí o subjektivně prožívaných pocitech a potřebách jedinců, kteří trpí tímto symptomem. Právě porozumění se ukazuje být zásadním faktorem pro vytvoření adekvátního postoje odborníků k dané problematice. Téma sebepoškozování je zatíženo řadou mýtů a stigmatizujících předsudků, což může buď přímo odrazovat dotyčné jedince od vyhledání odborné pomoci, nebo znemožňovat navázání...
Psychiatr. praxi. 2025;26(2):88-92 | DOI: 10.36290/psy.2025.016
Repetitivní magnetická stimulace (rTMS) je neinvazivní biologická metoda léčby, která je efektivní v léčbě mnohých psychiatrických, neurologických a dalších indikací. V psychiatrii je ověřeně účinná v léčbě depresivní poruchy. Repetitivní transkraniální magnetická stimulace je spojená s dobrou snášenlivostí, nežádoucí účinky se při správném výběru a přípravě nemocných vyskytují v minimální míře. Tento přehledový článek přináší ucelené informace o působení rTMS na kognitivní výkon nemocných s depresí. Z výsledků studií zahrnutých do tohoto přehledového článku vyplývá, že rTMS kognitivní funkce nepoškozuje, a naopak vykazuje potenciál k jejich zlepšení....
Psychiatr. praxi. 2025;26(2):83-86 | DOI: 10.36290/psy.2025.015
Článek se soustředí na farmakorezistentní depresi a uvádí možnosti léčby, tj. záměnu stávajícího antidepresiva za jiné, augmentaci a kombinaci antidepresiv. Detailněji je popsána augmentace první (ketamin, esketamin) a druhou generací (esmetadon) nekompetivních antagonistů NMDA receptorů s rychlým nástupem antidepresivního efektu. Dále jsou zmíněny některé látky, které byly užívány před nástupem psychofarmakologické éry (opioidy, psilocybin) a alternativní přístupy (nutraceutika, probiotika), které mají určitý potenciál závažné depresivní příznaky zmírnit.
Psychiatr. praxi. 2025;26(2):75-82 | DOI: 10.36290/psy.2025.014
Generalizovaná úzkostná porucha (GAD) se vyznačuje chronickými a nadměrnými obavami v různých aspektech každodenního života, včetně osobních a pracovních povinností, zdraví či mezilidských vztahů. Diagnostická kritéria procházejí mírnou úpravou při přechodu Mezinárodní klasifikace nemocí z verze 10 (MKN-10) na novou verzi, MKN-11. V našem článku se podíváme na změny v nové klasifikaci nemocí, která by se měla stát diagnostickým vodítkem v nadcházejících letech. Cílem tohoto článku je podrobněji prozkoumat charakteristiky generalizované úzkostné poruchy, její diagnostické výzvy a aktuální postupy v léčbě, včetně nejmodernějších přístupů. Léčba GAD obvykle...
Psychiatr. praxi. 2025;26(2):71-74 | DOI: 10.36290/psy.2025.013
Dlouhodobě působící injekční antipsychotika překonávají několik problémů spojených s dlouhodobou léčbou pacientů se schizofrenií, zejména problém časté non-adherence. V léčbě schizofrenie se používají už téměř 60 let. Ve srovnání s p. o. preparáty však mají jiné principy farmakokinetiky; její dynamika je dána zejména mírou vstřebávání z místa vpichu. Při prostém přepočtu ekvivalentní dávky je riziko poklesu plazmatické hladiny se zvýšeným rizikem relapsu; řešením je p. o. suplementace nebo schémata tzv. rychlé titrace. Při převodu a titraci dávky je výhodné použít TDM. V České republice jsou k dispozici 4 zástupci antipsychotik 1. generace ve formě...
Psychiatr. praxi. 2025;26(1):55-62 
Zpracováno na základě přednášek MUDr. Martina Hýži, Ph.D. a MUDr. Mgr. Barbory Kohútové, Ph.D.Farmakoterapii při komorbidním abúzu bylo věnováno sympozium společnosti Richter Gedeon na 67. česko-slovenské psychofarmakologické konferenci, které proběhlo 17. ledna 2025 v Mariánských Lázních.
Psychiatr. praxi. 2025;26(1):48-54 
Zpracováno na základě přednášky prof. MUDr. Jiřího Masopusta, Ph.D.Na 21. konferenci Psychiatrie pro praxi, která proběhla v Olomouci na konci listopadu 2024, měli účastníci možnost seznámit se s novou injekční formou aripiprazolu pro podávání 1× za 2 měsíce (Abilify Maintena 960 mg). Je indikována k udržovací léčbě schizofrenie u dospělých pacientů stabilizovaných pomocí podávaného aripiprazolu a oproti injekční formě podávané 1× za měsíc (Abilify Maintena 400 mg) přináší výhody nižší zátěže pro pacienty i zdravotníky. Snížení frekvence podávaných injekcí vítají zejména stabilizovaní pacienti, pro které cesta k lékaři pro podání injekce znamená...
Psychiatr. praxi. 2025;26(1):46-47 | DOI: 10.36290/psy.2025.009 
Tato kazuistika popisuje případ 32leté ženy trpící bipolární afektivní poruchou, která byla hospitalizována na psychiatrickém oddělení CNS Centra Třinec kvůli ztrátě hlasu trvající 10 měsíců. Pacientka byla v psychiatrické péči od roku 2013, kdy byla přijata na oddělení krátce po porodu dcery, a to s psychotickými projevy. V roce 2014 se u ní projevily příznaky manické fáze, což vedlo k nutnosti hospitalizace a nasazení lithia jako stabilizátoru nálady. V roce 2023, po pečlivém somatickém vyšetření z důvodu dlouhotrvající ztráty hlasu, byla vyloučena organická příčina obtíží. Na základě vyšetření se ukázalo, že ztráta hlasu by mohla být způsobena nežádoucím...
Psychiatr. praxi. 2025;26(1):43-45 | DOI: 10.36290/psy.2025.008 
Na Psychiatrickou kliniku LF MU a FN Brno byl přijat pacient pro diagnózu delirantního stavu nenasedajícího na demenci. Na základě doplnění anamnézy a dalšího došetřování bylo zjištěno, že příčinou tohoto stavu i přetrvávání části symptomů byla Wernickeova encefalopatie. Na základě této diagnózy mu byla nastavena léčba thiaminem, která dále vedla ke zlepšení stavu. Kvůli přetrvávání ataxie byl pacient dále přeložen na neurologicko-rehabilitační oddělení.
Psychiatr. praxi. 2025;26(1):36-42 | DOI: 10.36290/psy.2025.007 
Cíl: Cílem této studie bylo zjistit efektivitu šestitýdenního terapeutického programu, který kombinuje prvky schématerapie a kognitivně-behaviorální terapie (KBT), pro pacienty s hraniční poruchou osobnosti (HPO). Metoda: Studie zahrnovala 51 pacientů s diagnózou HPO, kteří absolvovali program mezi lednem a zářím 2024. Efektivita léčby byla hodnocena pomocí několika sebeposuzovacích metod: Borderline Symptom List 23 (BSL-23), Patient Health Questionnaire-9 (PHQ-9), Generalized Anxiety Disorder-7 (GAD-7) a Positive Self-Relation Scale (PSRS). Zacvičení psychologové administrovali na začátku a konci hospitalizace posuzovací stupnici Clinical Global Impression...
Psychiatr. praxi. 2025;26(1):30-35 | DOI: 10.36290/psy.2025.006 
Úzkostné poruchy jsou v současnosti nejčetnější skupinou duševních poruch, postihují světově více než 300 milionů lidí. Rozpočty směřující na léčení a prevenci těchto poruch jsou velmi omezené. Článek se zaměřuje na soucit se sebou, který je dostupným přístupem snižování úzkostných příznaků i potenciálního léčení úzkostných poruch. Uvedený text se opírá zejména o teorii tří systémů regulace emocí, doplněnou o rešerši studií zaměřujících se na vztah mezi soucitem se sebou, úzkostnými příznaky, citovou vazbou a oxytocinem. Pro budoucí rozvoj tohoto oboru je zapotřebí více randomizovaných kontrolovaných longitudinálních studií a komplexnějších výzkumných...
Psychiatr. praxi. 2025;26(1):25-29 | DOI: 10.36290/psy.2025.005 
Cílem článku je rozšíření povědomí o oboru muzikoterapie, možnostech aplikací muzikoterapeutických přístupů, metod a technik u dětí s poruchou autistického spektra (PAS). Zahrnuje vývoj vědeckého poznání včetně aktuálních poznatků z výzkumu a praxe. V závěru nechybí konkrétní muzikoterapeutická cvičení.
Psychiatr. praxi. 2025;26(1):19-24 | DOI: 10.36290/psy.2025.004 
Článek má za cíl seznámit čtenáře s problematikou farmakogenetického (PGx) vyšetření v oboru psychiatrie, které dnes představuje dostupný a významný nástroj personalizované medicíny. PGx testování umožňuje upravit farmakoterapii na základě genetických predispozic pacientů. V rámci oboru psychiatrie se zaměřuje zejména na polymorfismy v genech odpovědných za metabolismus léčiv, především enzymy cytochromu P450, jako jsou CYP2C19 a CYP2D6. Toto vyšetření může v praxi pomoci predikovat účinnost nebo toxicitu léčiv, a tím zlepšit bezpečnost a efektivitu farmakoterapie. Ve studii realizované v Psychiatrické nemocnici Bohnice byli testováni pacienti, kteří...
Psychiatr. praxi. 2025;26(1):16-18 | DOI: 10.36290/psy.2025.003 
Tento přehledový článek se zabývá nejen historickým, ale také současným přístupem k velmi závažné medicínské problematice, kterou je transgender identita. Věnuje se procesu psychiatrizace transgender identity, ale také změnám v diagnostických klasifikacích a vývoji afirmativní péče. Zabývá se úlohou psychiatrie v procesu tranzice a také kontroverzemi, spojenými s diagnostikou tzv. genderové dysforie. Zaměřuje se také na vztah mezi transgender osobami a zdravotní péčí. Článek by měl přinést pohled na moderní přístupy a trendy, které povedou k podpoře transgender problematiky a k její depatologizaci.
Psychiatr. praxi. 2025;26(1):10-14 | DOI: 10.36290/psy.2025.002 
Článek se soustředí na farmakoterapii farmakorezistentní schizofrenie. Nejprve je uvedena definice farmakorezistentní schizofrenie a způsoby vyloučení pseudorezistence. Detailněji jsou rozebrány možnosti léčby, tj. změna stávající léčby, augmentace a kombinace antipsychotik. Na závěr je krátce zmíněna perspektivní léčba.
Psychiatr. praxi. 2025;26(1):5-8 | DOI: 10.36290/psy.2025.001 
Perinatální duševní zdraví se v posledních letech dostalo do popředí zájmu a v některých zemích se investuje do nových specializovaných služeb perinatálního duševního zdraví. V tomto přehledovém článku se věnujeme stavu péče o perinatální duševní zdraví ve státech Evropy a v České republice. Ve státech s vyspělou perinatální péčí jsou implementovány screeningové programy duševních poruch v těhotenství a po porodu napojené na odstupňovaný multidisciplinární systém péče a podpory. Vrcholem odstupňované péče jsou specializovaná centra a psychiatrická oddělení umožňující hospitalizaci matek s dětmi. Důležitou komponentou vyspělé perinatálně psychiatrické...
Psychiatr. praxi. 2025;26(1):3 
Psychiatr. praxi. 2024;25(3):E1-E5 | DOI: 10.36290/psy.2024.026 
Cílem výzkumu bylo zjistit, jaké jsou důvody k nadužívání hypnotik u seniorů, jak se mění jejich spánek vlivem nadužívání, jaké jsou negativní účinky pozorované samotnými uživateli a zda se objevují abstinenční příznaky po vysazení léků. Výzkumný soubor tvořilo 11 seniorů a 4 blízké osoby. Výzkum měl kvalitativní design, konkrétně více případová studie. Výzkumnou metodou bylo polostrukturované interview a pro následné zpracování dat byla využita interpretativní fenomenologická analýza. Výsledky: Mezi nejčastější důvody k užívání hypnotik u seniorů sledovaného souboru patří problémy se spánkem a neznalost rizik spojených s nadužíváním léků. Negativní...
Psychiatr. praxi. 2024;25(3):111 
Časopis Lancet citoval nedávno průzkum, dle kterého neuvěřitelných 78 % lékařů v USA trpí syndromem vyhoření. V podobném průzkumu Britské lékařské asociace z roku 2019, téměř stejná čísla, je 80 % lékařů vystaveno vysokému nebo velmi vysokému riziku vyhoření, přičemž nejvíce ohroženi byli mladší lékaři ze všech skupin, následováni kolegy z řad praktických lékařů. A pozor, syndrom se vyskytuje zejména mezi těmi, kteří ve svém povolání vykazují velkou míru osobního nasazení a empatie, tedy mezi „oddanými a angažovanými“...
Psychiatr. praxi. 2024;25(3):158-165 
Zpracováno na základě přednášek prof. MUDr. Pavla Mohra, Ph.D. a prof. MUDr. Jiřího Masopusta, Ph.D. Na XV. sjezdu Psychiatrické společnosti ČLS JEP, který proběhl v červnu 2024 v Karlových Varech, proběhlo sympozium věnované současným cílům léčby schizofrenie, individualizované volbě antipsychotika i možnosti kombinace antipsychotik. Prof. Mohr připomněl, že cílem léčby schizofrenie je dnes dosažení zotavení a plné kompetence pacienta. Nemáme ale k dispozici univerzální terapeutický postup, který by byl vhodný pro všechny pacienty. Léčba schizofrenie musí být individualizovaná a přizpůsobená dané fázi onemocnění. Nejlepších výsledků je dosahováno...
Psychiatr. praxi. 2024;25(3):154-156 | DOI: 10.36290/psy.2024.025 
Kazuistika demonstruje užití hypnózy v psychoterapii (PST) jako hlavní metody v léčbě specifické (izolované) fobie, aviafobie. V příspěvku je podrobně popsána část PST, která je zaměřena na fobii a připravuje pacientku na let letadlem. Konkrétně se jedná o pět sezení, ve kterých byla 3× aplikována hypnóza. V době mezi sezeními praktikovala klientka též nácvik autogenního tréninku (AT) a pracovala s autosugescemi. Po úspěšném zvládnutí letu došlo k pokračování PST s následně dohodnutou pauzou, která však byla faktickým ukončením terapie. Kazuistika ukazuje vysokou účinnost hypnoticko-sugestivních metod v krátkém čase.
Psychiatr. praxi. 2024;25(3):148-152 | DOI: 10.36290/psy.2024.024 
Sedmačtyřicetiletá pacientka byla hospitalizována pro svoji 5. depresivní epizodu v rámci periodické depresivní poruchy, současnou těžkou fázi se suicidálními ideacemi. Opakované pokusy antidepresivní léčby byly neúspěšné a pacientka plánovala eutanazii v zahraničí. Celkové skóre 8položkové verze Sheehanovy škály suicidality (S-STS 10.0) bylo 28. Mimo depresivní poruchy sužovaly pacientku četné somatické komorbidity. Pro závažné suicidální ideace jsme zahájili akutní léčbu ketaminem 2× týdně, nejdříve intranasálně a později subkutánně. Po 4 aplikacích ketaminu byla pacientka propuštěna do ambulantní udržovací léčby. Tam se po 9. aplikaci ustálil interval...
Psychiatr. praxi. 2024;25(3):140-147 | DOI: 10.36290/psy.2024.023 
Článek se zaměřuje na problematiku psychofarmakoterapie u pacientů v dlouhodobé institucionální péči, kde by měl být kladen důraz zejm. na racionální a bezpečnou farmakoterapii. Autorky diskutují specifické výzvy spojené s pokrytím potřeb této populace, zvládáním problematického chování a současně minimalizací rizika nadměrné preskripce. Zdůrazňují, že nevhodné kombinace psychofarmak mohou vést k závažným zdravotním komplikacím. Kriticky hodnotí současnou praxi a snaží se upozornit na potřebu monitorace rizik psychiatrické polyfarmacie. Lékové problémy a konkrétní rizika medikace jsou přiblíženy uvedením příkladů z praxe ve formě třech kazuistik, které...
Psychiatr. praxi. 2024;25(3):131-139 | DOI: 10.36290/psy.2024.022 
Článek přináší základní informace o metodě koučování. Koučování se jako metoda vyvinula v 80. letech 20. století v době, kdy vznikaly nové psychoterapeutické směry na člověka a na řešení orientované. Nejprve se koučink uplatňoval ve sportu, později ve firmách jako součást manažerských dovedností. V 90. letech se začal koučink rozvíjet také v České republice. V současné době se využívá jako přístup ke klientům v sociálních službách, ve školách, ale i samostatně působící kouči na volnou živnost. Rozvíjí se oblast tzv. life koučinku, tedy zpracovaní osobních témat klientů prostřednictvím této metody. Koučink je rozhovor, ve kterém kouč pokládá otázky,...
Psychiatr. praxi. 2024;25(3):126-130 | DOI: 10.36290/psy.2024.021 
Psychiatrická oddělení jsou místa, kde se setkává celá řada faktorů, které mohou vyústit v nejrůznější formy konfliktů či nežádoucího až ohrožujícího chování. Každý konflikt negativně ovlivňuje celkovou atmosféru na oddělení, má vliv na prožívání personálu a jeho pracovní výkon a také na pacienty, kteří napjatou atmosféru přirozeně vnímají. Příčinám konfliktů na psychiatrických odděleních a jejich spouštěčům se dlouhodobě věnoval tým prof. Lena Bowerse v UK. Výzkumníci se snažili pochopit a popsat základní zdroje konfliktů na psychiatrických odděleních, jejich spouštěče a možné reakce personálu. Na základě rozsáhlých výzkumů pak navrhli určité intervence,...
Psychiatr. praxi. 2024;25(3):120-124 | DOI: 10.36290/psy.2024.020 
Emočně nestabilní adolescenti představují rozsáhlou skupinu pacientů, kterými se v současnosti zabývají pedopsychiatrická pracoviště, jak ambulantního, tak lůžkového charakteru. Převážnou většinu tvoří adolescentní dívky, které přicházejí zejména pro úzkostně depresivní symptomatiku, sebepoškozování a suicidální chování. Emoční nestabilita v adolescenci představuje spektrum závažnosti, počínaje emoční labilitou obvyklou v dospívání, až po poruchy ve vývoji osobnosti, které mohou v nejzávažnějším případě vyústit do emočně nestabilní - hraniční poruchy osobnosti. Terapie vyžaduje integrovaný přístup, s důrazem na psychoterapii a rodinnou terapii, a také...
Psychiatr. praxi. 2024;25(3):115-119 | DOI: 10.36290/psy.2024.019 
Neuropsychiatrické příznaky demence jsou závažnou skupinou poruch u demencí. Z nich nejnápadnější a nejvíce rušivé jsou příznaky neklidu - agitovanost, hrubý neklid, agresivita. Tyto příznaky často vedou k tomu, že je pacient hospitalizován nebo umístěn ve specializovaném zařízení sociálních služeb. K mírnění neklidu se používají především nefarmakologické přístupy, které však často nestačí. Proto je nutno použít farmakoterapie. V článku jsou rozebrány možnosti takovéhoto typu léčby, jeho výhody i nevýhody.