Opětovné nasazení klozapinuPřehledové články

Reinitiation of clozapine treatment

MUDr. Michaela Mayerová, Ph.D., prof. MUDr. Libor Ustohal, Ph.D.

Psychiatr. praxi. 2023;24(1):8-12  

Článek pojednává o opětovném nasazení klozapinu poté, co byl z nějakého důvodu (většinou kvůli nežádoucím účinkům) vysazen. Zvlášť v případě vysazení kvůli závažným až potenciálně život ohrožujícím nežádoucím účinkům je opětovné nasazení klozapinu téma kontroverzní. Kdy je znovunasazení možné a jaký by měl být postup? Snažíme se přinést přehled zásadních informací, které jsou dostupné zejména z posledních let v literatuře nebo v terapeutických doporučeních.

Zaznělo na 18. konferenci PSYCHIATRIE PRO PRAXI

Redakce

Psychiatr. praxi 2022; 23(Suppl.A)  

Proč přibývá stresu?Slovo úvodem

MUDr. Radkin Honzák, CSc.

Psychiatr. praxi. 2022;23(3):139  

Nemám v této chvíli na mysli poslední dva roky, ale poslední dvě dekády, kdy už v roce 2010 byl stres na prvním místě, pokud jde o příčiny nemocí. Ujasněme si, co je vlastně stres. Brusel nám doporučuje rozeznávat stres organizační, což je situace označovaná českým slovem „bordel“, které označuje stav pořádku, nikoliv ten dům s nevěstami. Toho přibývá v přímé úměře k nárůstu státních úředníků, zákonů a vyhlášek, které se někdy navzájem popírají. Ten neustále narůstá, protože ministerstvo, ČLK, ani vědecké společnosti neudělaly nic pro snížení administrativy, ale naopak na její hromadu přihazují další objemy...

Kariprazin - cesta k funkční remisiZaznělo na kongresu

MUDr. Jozef Višňovský

Psychiatr. praxi. 2022;23(3):195-198  

Na základě přednášek prof. MUDr. Pavla Mohra, Ph.D., MUDr. Jana Čermáka a MUDr. Miloslava Kopečka, Ph.D.Na XIV. sjezdu Psychiatrické společnosti ČLS JEP v Mikulově se uskutečnilo sympozium, které shrnulo problematiku negativních symptomů schizofrenie (SCH), přehled jednotlivých fází tohoto onemocnění a možnosti léčby s názvem "Kariprazin - cesta k funkční remisi." Úvodního slova se ujal profesor P. Mohr, který se ve svém příspěvku věnoval negativním příznakům, jejich významu v klinické praxi, ale také možnostem jejich pozorování a hodnocení.

Deprese a její vliv na sexuální zdravíVe zkratce

Depression and sexual health

prof. MUDr. Alexandra Žourková, CSc.

Psychiatr. praxi. 2022;23(3):192-194 | DOI: 10.36290/psy.2022.036  

Depresivní onemocnění má výrazně negativní vliv na sexuální funkci. Léčba by měla zahrnovat dopaminergní antidepresiva, opamin má zásadní vliv na libido.

Účinnost/bezpečnost olanzapinu v tabletách dispergovatelných v ústechPsychofarmakologický profil

Efficacy/safety of olanzapine orodispersible tablets

MUDr. Jonáš Boček

Psychiatr. praxi. 2022;23(3):187-190 | DOI: 10.36290/psy.2022.035  

Olanzapin je lék ze skupiny antipsychotik. Mezi jeho indikace patří psychotické onemocnění a manické fáze při bipolární afektivní poruše u dospělých pacientů. Jeho působení je multireceptorové, z čehož plynou jeho účinky nejen na pozitivní symptomatologii psychotických onemocnění. Dispergovatelná forma olanzapinu je bioekvivalentní ke klasické tabletové formě. Účinnost a bezpečnost této lékové varianty staví dispergovatelnou formu jako vhodnou alternativu u různých psychiatrických stavů.

Nedobrovolná léčba závislosti ve výkonu trestuSdělení z praxe

Case report: Involuntary addiction treatment in prison

PhDr. Monika Kovalčíková

Psychiatr. praxi. 2022;23(3):182-185 | DOI: 10.36290/psy.2022.034  

Kazustika popisuje případ nedobrovolné léčby u nemotivovaného 37letého pacienta s diagnózou závislosti na alkoholu, kterému byla soudem nařízena ústavní ochranná léčba protialkoholní, která měla probíhat ve výkonu trestu odnětí svobody. Pacient zahájil ústavní ochrannou léčbu ve specializovaném oddíle věznice. I přes veškerou snahu multidisciplinárního týmu pacient léčbu nedokončil. Soud po mnoha měsících ochrannou léčbu zrušil pro neúčelnost. Pacient na sobě nechtěl pracovat, zcela popíral diagnostikovanou závislost na alkoholu, odmítal se zapojovat do terapeutického programu, léčbu bojkotoval a dopouštěl se násilí a nátlaku na spolupacienty. Cílem...

Demence s Lewyho tělísky jako podklad psychotické poruchy se začátkem ve vyšším věku - kazuistika s klinicko­‑patologickou korelacíSdělení z praxe

Dementia with Lewy bodies as a morphological substrate of new­‑onset psychosis in later life - a case report with clinicopathological correlation

MUDr. Vanda Franková, prof. MUDr. Radoslav Matěj, Ph.D.

Psychiatr. praxi. 2022;23(3):179-181 | DOI: 10.36290/psy.2022.032  

Je prezentovaná kazuistika ženy, u které se v 71 letech objevily zrakové halucinace. Ambulantní psychiatr diagnostikoval organickou halucinózu a bez dalšího pátrání po příčině nasadil antipsychotikum. Stav pacientky se zhoršoval, objevila se deliria, progredovaly psychotické příznaky a poruchy chování, rozvinula se demence, imobilita. Pacientka zemřela dvacet měsíců od prvních klinických příznaků. Neuropatologické vyšetření diagnostikovalo komplexní kombinované postižení mozku s dominujícím obrazem demence s Lewyho tělísky.

Léčba na specializovaném psychosomatickém pracovištiKonziliární psychiatrie a psychosomatika

Treatment at the specialized psychosomatic department

MUDr. Jaromír Kabát, Ph.D.

Psychiatr. praxi. 2022;23(3):174-178 | DOI: 10.36290/psy.2022.031  

Psychosomatická medicína pracuje na teoretické i praktické úrovni se všemi poruchami, na jejichž rozvoji či udržování se významně podílejí psychické a sociální vlivy. Nepatří k ní ty teoretické přístupy, které popírají možnost vlivu psychiky na vznik a rozvoj chorob, na druhé straně ani koncepty, které somatické stránce nemoci nevěnují žádnou pozornost. To vymezuje hranice psychosomatické medicíny, vědecky založené a budované odbornosti, kterou se zabývá Psychosomatická klinika v Praze. V článku představujeme koncepci, hlavní principy a nástroje léčby našich pacientů. Stručně seznámíme i s výsledky výzkumu účinnosti psychosomatické terapie.

Pravidelný monitoring kognitivních funkcí při roztroušené sklerózeMezioborové přehledy

Regular monitoring of cognitive functions in multiple sclerosis

Mgr. Jiří Motýl, Ph.D., doc. MUDr. Tomáš Uher, Ph.D.

Psychiatr. praxi. 2022;23(3):167-171  

Prevalence kognitivního deficitu u roztroušené sklerózy (RS) je udávána mezi 35 a 65 %. Kognitivní deficit většinově nabývá mírného rázu. U RS bývají nejčastěji zasaženy kognitivní domény rychlosti zpracování informací a epizodické paměti. Pravidelný monitoring kognitivních funkcí při onemocnění RS nám poskytuje významné údaje o aktivitě onemocnění, které můžeme zohlednit při péči a léčbě, a to ještě před tím, než se u osoby s RS plně projeví porucha kognitivních funkcí. Pro monitoraci onemocnění jsou doporučovány neuropsychologické baterie BICAMS, MACFIMS nebo test SDMT. K hodnocení významné změny v kognitivním výkonu lze využít postupy indexu spolehlivé...

Psychogenní neepileptické záchvatyMezioborové přehledy

Psychogenic nonepileptic seizures

MUDr. Ondřej Strýček, Ph.D., prof. MUDr. Milan Brázdil, Ph.D.

Psychiatr. praxi. 2022;23(3):161-166  

Psychogenní neepileptické záchvaty (psychogenic nonepileptic seizures - PNES) jsou, po poruchách hybnosti, druhou nejčastější funkční neurologickou poruchou. Jsou to paroxysmální patologické behaviorální projevy či prožitky, které svým klinickým obrazem připomínají epileptické záchvaty či synkopu. Nemají však stejnou patofyziologickou příčinu (tj. elektrofyziologický korelát typický pro epileptické záchvaty či hypoperfuzi mozku jako u synkopy). Přestože se jedná o funkční neurologickou poruchu s charakteristickými rysy, je její diagnostika často velmi obtížná. Od prvního záchvatu ke stanovení správné diagnózy uplyne většinou několik let, během kterých...

Smíšená úzkostná a depresivní porucha: přehled literaturyPřehledové články

Mixed anxiety and depressive disorder: a review of the literature

MUDr. Eliška Bartečková, Ph.D., MUDr. Jana Hořínková, Ph.D., MUDr. Pavel Křenek

Psychiatr. praxi. 2022;23(3):153-159 | DOI: 10.36290/psy.2022.033  

Smíšená úzkostná a depresivní porucha je diagnóza v 10. i 11. edici Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN), kterou lze stanovit pokud se u pacienta současně vyskytuje úzkostná a depresivní symptomatologie, která působí významné potíže, ale není vyjádřena v takové tíži, aby bylo možno stanovit jinou úzkostnou nebo afektivní poruchu. Někdy je existence této poruchy zpochybňována pro nízkou tíži příznaků, obtížné ohraničení od podobných stavů a nízkou diagnostickou spolehlivost. Například v poslední, páté, edici Diagnostického a statistického manuálu se nevyskytuje. V kontextu MKN se ale jedná o jednu z nejčastějších psychiatrických diagnóz zejména v primární...

Poruchy spánku u afektivních poruchPřehledové články

Sleep disorders in affective disorders

doc. MUDr. Dana Končelíková, Ph.D.

Psychiatr. praxi. 2022;23(3):150-152 | DOI: 10.36290/psy.2022.030  

Poruchy spánku jako symptom mohou doprovázet celou řadu různých stavů, ať už se jedná o duševní nebo tělesné. Neznamenají vždy nemoc a v určité životní fázi se s ní potýkal snad každý člověk. Narušení spánku a to jak ve smyslu zkrácení, prodloužení nebo změny kvality je častým příznakem poruch nálady. Vzájemné souvislosti nahrává i fakt, že chronobiologická léčba vede ke změnám nálady. Nespavost je také považována za významný rizikový faktor rozvoje nebo rekurence deprese, stejně tak je zkoumána jako prediktor odpovědi na léčbu. Následující článek přináší krátký přehled o problematice poruch spánku u vybraných afektivních poruch.

Některé méně časté nežádoucí účinky antipsychotikPřehledové články

Some of the less frequent side effects of antipsychotics

MUDr. Michaela Mayerová, Ph.D., prof. MUDr. Bc. Libor Ustohal, Ph.D.

Psychiatr. praxi. 2022;23(3):144-149 | DOI: 10.36290/psy.2022.029  

Článek shrnuje některé nežádoucí účinky při léčbě antipsychotiky, které nejsou v praxi časté, ačkoliv jde o léčbu běžně užívanými antipsychotiky. Výběr z literatury je doplněn kazuistikami pacientů z naší praxe. Zaměřili jsem se na trombózy a anticholinergní deliria a doplnili ostatními. Příčiny a okolnosti rozvoje vedlejších účinků jsou doplněny klinickým managementem těchto situací.

Právní aspekty péče o pacienta s omezenou svéprávností - praktický návod pro každodenní praxiPrávo v psychiatrii

Legal aspects of caring for patients with limited personality - practical instructions for daily practice

JUDr. Šárka Špeciánová

Psychiatr. praxi. 2022;23(2):130-134 | DOI: 10.36290/psy.2022.028  

Úvodní článek poskytl lékařům základní přehled o ustanoveních souvisejících s omezením svéprávnosti. Tato navazující část se bude věnovat praktickým otázkám souvisejícím s poskytováním zdravotních služeb osobám s omezenou svéprávností tak, jak to odpovídá úpravě v zákoně o zdravotních službách a podpůrně i úpravě uvedené v občanském zákoníku.

Migréna, anxieta, deprese - může biologická léčba pomoci?Zaznělo na kongresu

MUDr. Jolana Marková, FEAN

Psychiatr. praxi. 2022;23(2):124-128  

Kazuistika: Antidepresiva a triptany - lze je souběžně podávat?Sdělení z praxe

Case study: antidepressants and triptans - is it possible to use them in combination?

PharmDr. Ivana Tašková

Psychiatr. praxi. 2022;23(2):121-123 | DOI: 10.36290/psy.2022.026  

Kazuistika se zabývá výběrem vhodných psychofarmak ze skupiny antidepresiv u pacienta s úzkostnou poruchou a současně trpícího častými migrenózními záchvaty. V literatuře jsou hojně popisovány interakce serotonergních antidepresiv a látek ze skupiny triptanů (antimigrenózní léčiva). Obáváme se vzniku serotoninového syndromu, který může být v případě, že není adekvátně léčen, i život ohrožujícím stavem. V praxi je potřeba umět posoudit klinickou závažnost každé lékové interakce tak, abychom její význam nepřeceňovali, ani nepodcenili. Nesprávnou interpretací lékové interakce můžeme pacienta ohrozit vystupňovanými nežádoucími účinky nebo neúčinností...

Mentální anorexie u chlapce staršího školního věkuSdělení z praxe

Anorexia nervosa in older school-age boy

Mgr. Martin Forejt, Ph.D.

Psychiatr. praxi. 2022;23(2):117-120  

Jídlo je pro člověka nenahraditelným zdrojem základních živin. Pravidelné a správné stravování je jednou z podmínek zdravého tělesného, psychického i sociálního rozvoje dítěte.

Skupinová KBT pro pacienty s úzkostnými poruchami - reflexe dalších zkušeností z praxeSdělení z praxe

Group CBT for patients with anxiety disorders - reflection of further experience from practice

Mgr. Roman Pešek, Mgr. Hana Kučová, PhDr. Eliška Kobzová

Psychiatr. praxi. 2022;23(2):108-116 | DOI: 10.36290/psy.2022.024  

Článek popisuje zkušenosti s krátkodobou ambulantní skupinovou kognitivně behaviorální terapií (KBT) určenou pro pacienty s poruchami ze spektra úzkostných poruch a s mírnými depresivními poruchami. Skupina probíhá v rámci Psychosomatické kliniky, Patočkova 3 v Praze 6. Text vychází z článku z r. 2016 (1) a reflektuje vývoj a změny ve struktuře a průběhu skupiny po uplynutí pěti let dalšího kontinuálního provádění. Popisovány jsou i vybrané interakce mezi terapeuty a pacienty během skupinového dění.

Traumatizace ukrajinských dětíPřehledové články

Traumatization of Ukrainian children

MUDr. Jan Uhlíř, Mgr. Lenka Škarková Stojanová

Psychiatr. praxi. 2022;23(2):105-107  

Aktuální situace před nás postavila nové výzvy. Do ordinací se dostávají děti traumatizované válečným konfliktem. Jak se k této nové situaci postavit? Jak ji co nejlépe zvládnout? Jakým způsobem dětem pomoci pochopit jejich projevy? V tomto článku jsme se snažili v krátkém a stručném přehledu najít alespoň částečné odpovědi a podat základní návod, jak postupovat.

Menšinový stres v perspektivě zdravotních nerovností mezi heterosexuálními a neheterosexuálními lidmiPřehledové články

Minority stress in the perspective of health inequalities between heterosexual and non­‑heterosexual people

RNDr. Michal Pitoňák, Ph.D.

Psychiatr. praxi. 2022;23(2):100-104 | DOI: 10.36290/psy.2022.022  

Teorie menšinového stresu v současnosti představuje uznávaný interpretační rámec, kterým můžeme porozumět faktorům, jež negativně ovlivňují duševní zdraví neheterosexuálních lidí. V tomto přehledovém příspěvku představím základní východiska tohoto přístupu a diskutuji tři klíčové proximální menšinové stresové procesy - internalizovanou homonegativitu, motivaci ke skrývání sexuální identity a citlivost k odmítnutí. Na závěr poukáži na aktuální praxi v oblasti transdiagnostických intervencí.

Kognitivní funkce, soběstačnost a kognitivní syndromyPřehledové články

Cognitive functions, activities of daily living and cognitive syndromes

prof. MUDr. Aleš Bartoš, Ph.D.

Psychiatr. praxi. 2022;23(2):91-97 | DOI: 10.36290/psy.2022.021  

Se zvyšujícím se podílem stárnoucí populace přibývá starších osob s poruchami paměti a dalších kognitivních poruch. Proto článek přináší informace o kognitivních funkcích a jejich rychlém hodnocení. Dále objasňuje náplň a hodnocení soběstačnosti. Na základě míry postižení kognitivních funkcí a soběstačnosti je možné třídit kognitivní syndromy do tří kategorií: subjektivní stížnosti na poruchy paměti (normální kognitivní funkce), mírná kognitivní porucha (narušeny kognitivní funkce, nikoli soběstačnost) a demence (nesoběstačnost). Používání jednotné terminologie a sdílení metodik umožní lepší komunikaci mezi lékaři různých odborností a dalšími odborníky...

Nepříznivé zkušenosti v dětství a psychopatologie u pacientů s OCDPřehledové články

Adverse childhood experiences and psychopathology in patients with OCD

MUDr. František Hodný, PhDr. Marie Ocisková, Ph.D., prof. MUDr. Ján Praško Pavlov, CSc., MUDr. Kryštof Kantor, MUDr. Jakub Vaněk, MUDr. Kristýna Vrbová

Psychiatr. praxi. 2022;23(2):84-90 | DOI: 10.36290/psy.2022.020  

Úvod: Nepříznivé zkušenosti v dětství (Adverse childhood experiences, ACEs) jsou heterogenní skupinou negativních zážitků, jako jsou například týrání, zanedbávání nebo zneužívání dítěte, šikana, smrt některého z rodičů nebo domácí násilí. Napříč odbornou i laickou veřejností panuje obecná shoda v tom, že tyto jevy mohou mít negativní dopady na psychické zdraví jedince a přispívat ke vzniku řady psychiatrických poruch. Cílem tohoto výzkumu je prozkoumat vztah pěti konkrétních nepříznivých zkušeností v dětství (tělesné týrání a zanedbávání, emocionální týrání a zanedbávání, sexuální zneužívání) a závažnosti obsedantně kompulzivní poruchy (OCD) a narušení...

Antidepresiva v prevenci a léčbě deprese po cévní mozkové příhoděPřehledové články

Antidepressants for prophylaxis and treatment of post-stroke depression

MUDr. Tomáš Novák, Ph.D.

Psychiatr. praxi. 2022;23(2):78-83  

U třetiny pacientů přeživších cévní mozkovou příhodu se rozvine deprese (post-stroke depression, PSD), která má negativní dopad na mortalitu, míru postižení a celkovou prognózu. Časné zahájení podávání antidepresiv (AD) by tak mohlo předejít rozvoji deprese, a tím (či současně) zlepšit prognózu pacientů i v dalších oblastech postižení. Série recentních multicentrických studií s fluoxetinem však neukazují účinnost ani v předcházení deprese, ani dalších klinických ukazatelích. Profylaktické podávání antidepresiv se tak v současnosti jeví jako neodůvodněné. V léčbě již rozvinuté deprese je i nadále podávání AD (SSRI jako první volba) indikováno a dosavadní...

Hraniční porucha osobnosti a attachmentPřehledové články

Borderline personality disorder and attachment

MUDr. Vlastimil Nesnídal, prof. MUDr. Ján Praško Pavlov, CSc., Mgr. Marie Ocisková, Ph.D., MUDr. Jakub Vaněk, MUDr. Kamila Bělohradová Minaříková, Michaela Houdková, MUDr. František Hodný, MUDr. Jonáš Boček, MUDr. Kryštof Kantor

Psychiatr. praxi. 2022;23(2):72-77 | DOI: 10.36290/psy.2022.018  

Mezi důležité faktory, které se mohou významně podílet na emoční regulaci v dospělosti, patří i typ citové vazby. Nepříznivé zážitky z dětství s primárními pečovateli tvoří problematický základ interních pracovních modelů pro následné vztahy a přispívají k rozvoji maladaptivních mezilidských vztahů, charakteristických pro pacienty s hraniční poruchou osobnosti. Nejistě připoutaní jedinci mají nízkou schopnost identifikovat a porozumět emocionálním stavům, což vede ke zvýšení rizika afektivní lability. Tato raná zkušenost má významnou roli při doplňování narativních schopností a pro budování emocionálního porozumění. Pomáhá to správně rozumět svým duševním...

Schizofrenie a obsedantně kompulzivní poruchaPřehledové články

Schizophrenia and obsessive compulsive disorder

MUDr. Kristýna Vrbová, prof. MUDr. Ján Praško Pavlov, CSc., MUDr. František Hodný, MUDr. Marie Ocisková, MUDr. Jakub Vaněk, MUDr. Michaela Holubová, MUDr. Jonáš Boček, MUDr. Lucie Bundárová

Psychiatr. praxi. 2022;23(2):64-71 | DOI: 10.36290/psy.2022.017  

Úvod: Až 25 % pacientů se schizofrenií zaznamená v průběhu života některý z obsedantně kompulzivních symptomů (OCs). Přibližně 12 % pacientů naplňuje diagnostická kritéria pro obsedantně­‑kompulzivní poruchu (OCD). Společný výskyt schizofrenie a příznaků OCD je tedy častý. V poslední době se zájem o tuto problematiku výrazně zvýšil. Důvodem je mimo jiné zjištění, že léčba antipsychotiky druhé generace, zejména klozapinem, může vést ke vzniku nebo zhoršení OCs. Cílem naší práce bylo předložit přehled výzkumných zjištění o vztahu mezi komorbidní obsedantně kompulzivní poruchou a závažností a léčebnými výsledky schizofrenního onemocnění. Metoda:...

Slovo úvodemSlovo úvodem

prof. MUDr. Ivan Rektor, CSc., FCMA, FANA, FEAN

Psychiatr. praxi. 2022;23(2):59  

Vážené kolegyně a kolegové,  v prosincovém čísle Neurologie pro praxi vyšel můj editoriál o Ukrajině – napsal jsem jej po mé přednášce v listopadu v Kyjevě. O Vánocích jsem napsal do časopisu Kontexty článek s názvem „Dějiny v nás. Co vše předáváme našim dětem a vnukům.“ Psal jsem o našem výzkumu dopadu extrémního stresu – holokaustu – na přeživší, jejich děti, vnuky. Článek jsem uvedl úvahou, jak dějiny ovlivňují mentalitu národů: „Když se podívám na nám geograficky blízké evropské národy a jejich dějiny, vidím kontinuitu. Politika dnešního Ruska je pokračováním prosazování vlivu Ruska, přinejmenším od pokusu...

Genderová dysforie jako fenomén naší doby?Konziliární psychiatrie a psychosomatika#E-verze

Gender dysphoria as a phenomenon of our time?

MUDr. Vladislav Chvála, PhDr. Ludmila Trapková

Psychiatr. praxi. 2022;23(1):e33-e41 | DOI: 10.36290/psy.2022.015  

Na našich pracovištích v Praze a Liberci přijímáme do rodinné terapie stále častěji rodiny s dospívajícími, kteří trpí genderovou dysforií. Situace nám začala připomínat devadesátá léta minulého století, kdy se u nás hromadily rodiny s poruchami příjmu potravy. Podobně jako tehdy, přitahuje naši pozornost rychlost, s jakou se fenomén, do té doby známý spíše jen na specializovaných pracovištích, šíří v celém západním světě. Podobnost je pro rodinného terapeuta významná. Oba fenomény se začínají manifestovat ve stejné vývojové fázi rodiny, na začátku puberty a během ní. V terminologii rodinné terapie jsou to symptomy obtíží separačního procesu z rodiny,...

Vliv pandemie covidu-19 na duševní zdraví dětí a adolescentůPřehledové články#E-verze

How COVID-19 pandemic influences mental health of children and adolescents

MUDr. Jan Uhlíř

Psychiatr. praxi. 2022;23(1):e28-e32  

Pandemie covidu-19 ovlivnila život většiny dětí a adolescentů po celém světě. Jedním ze základů protiepidemických opatření se stalo uzavření škol a Česká republika měla uzavřené školy nejdéle ze všech zemí EU. Zakázána byla také většina mimoškolních aktivit. Na nějakou dobu bylo omezeno cestování mezi okresy. Rodiče dětí často zůstali pracovat doma. To zapříčinilo sociální izolaci dětí a adolescentů. Již byla publikována celá řada klinických studií, která potvrdila zhoršení duševního zdraví mladistvých. Cílem článku je nejen poukázat na dopad pandemie na duševní zdraví, ale také poukázat na některé rizikové a protektivní faktory.

Úzkostné poruchy a jejich léčbaPřehledové články#E-verze

Treatment of anxiety disorders

Ivana Tašková

Psychiatr. praxi. 2022;23(1):e17-e27  

Úzkostné poruchy jsou velmi často se vyskytující skupinou psychických poruch. Některým typem úzkostné poruchy onemocní během svého života až 15 % populace. Mezi nejčastější typy úzkostných poruch patří sociální fobie, panická porucha, generalizovaná úzkostná porucha, smíšená úzkostně depresivní porucha, agorafobie, specifické fobie a posttraumatická stresová porucha. Terapie úzkostí by měla být komplexní. Spolu s farmakoterapií zde má své nezastupitelné místo i psychoterapie. K farmakoterapii úzkostných poruch se používají anxiolytika, látky náležící do několika skupin léčiv. Mezi jejich zástupce patří antidepresiva, benzodiazepiny, nebenzodiazepinová...