Indikace neuropsychologického vyšetření v neuropsychiatrii: indikujeme vždy účelně?Přehledové články#E-verze

Indications for neuropsychological assessment in neuropsychiatry: are referrals for neuropsychological evaluation always effective?

doc. Mgr. Ondřej Bezdíček, Ph.D.

Psychiatr. praxi. 2023;24(1):e4-e8  

Text podává základní přehled o indikacích a kontra­indikacích neuropsychologického vyšetření zejména v lékařských zařízeních. Popisuje jednotlivé části indikačního procesu a nabízí algoritmus pro orientaci v indikacích neuropsychologického vyšetření od praktického lékaře až po specialisty.

Sdělování špatné zprávy (1. část)Slovo úvodem

MUDr. Radkin Honzák, CSc.

Psychiatr. praxi. 2023;24(1):3  

Studenti se nedozvědí, že medicína neslaví jen úspěchy. Ze sdělování špatné zprávy má často větší strach doktor než pacient. Jednak je mu samotnému nepříjemné říkat těžké věci, jednak neví, jak se zachová po takové zprávě pacient. V nepříznivé situaci je nutné také ponechat po­otevřené dveře naděje. Doktor/ka nemůže pronášet jakýsi finální verdikt jako u soudu, o budoucnosti totiž neví přesně nic...

Paliperidon palmitát v terapii schizofrenieZaznělo na kongresu

MUDr. Jonáš Boček

Psychiatr. praxi. 2023;24(1):59-62 | DOI: 10.36290/psy.2023.007  

Zpracováno na základě přednášky prof. MUDr. Bc. Libora Ustohala, Ph.D.) V tomto sympoziu společnosti Janssen, v rámci 19. konference Psychiatrie v Olomouci, nám profesor Ustohal z Psychiatrické kliniky LF MU a FN Brno představil studie z posledních tří let, které se zabývají léčbou schizofrenie. Sympozium bylo věnované paliperidonu palmitátu, což je antipsychotikum 2. generace, které v běžné klinické praxi užíváme ve formě dlouhodobě působících injekcí. Představil například výbornou snášenlivost paliperidonu palmitátu v tříměsíční formě. Dále poukázal na redukci počtu hospitalizací a návštěv pohotovosti při užívání paliperidonu palmitátu,...

Co lze udělat pro pacienty se subsyndromální úzkostí?Informace

MUDr. Andrea Skálová

Psychiatr. praxi. 2023;24(1):56-58  

Otázky a odpovědi v léčbě schizofrenieZaznělo na kongresu

MUDr. Jozef Višňovský

Psychiatr. praxi. 2023;24(1):51-55 | DOI: 10.36290/psy.2023.006  

(Na základě přednášek prof. MUDr. Pavla Mohra, Ph.D., MUDr. Miloslava Kopečka, Ph.D., a prof. MUDr. Jiřího Masopusta, Ph.D.) V rámci 65. konference ČNPS v Mariánských Lázních se uskutečnilo sympozium věnované otázkám a odpovědím v léčbě schizofrenie se zaměřením na moderní antipsychotikum kariprazin.

Rychle působící antidepresiva -otázky a odpovědiRozhovor

Otázky: prof. MUDr. Bc. Libor Ustohal, Ph.D., Odpovědi: MUDr. Eliška Bartečková, Ph.D.

Psychiatr. praxi. 2023;24(1):48-50 | DOI: 10.36290/psy.2023.005  

Manická epizoda po prodělání covid-19 pneumonieSdělení z praxe

Mania after COVID-19 pneumonia

MUDr. Jonáš Boček

Psychiatr. praxi. 2023;24(1):45-47  

Covid-19 je onemocnění postihující hlavně respirační systém, projevy infekce však mohou být multiorgánové. Dopady infekce na duševní stav pacientů nelze opominout. V této kazuistice prezentujeme případ patnáctiletého chlapce, u kterého došlo k rozvoji manické symptomatiky po odeznění akutní fáze onemocnění.

Možnosti využití některých prvků ACT při provádění KBT - teorie, zkušenosti z praxe a kazuistikaSdělení z praxe

Using some of ACT strategies in traditional CBT approach - Theory, practical examples from therapy and a case study

Mgr. Roman Pešek, Helena Vontorčíková, BA, Bc. Lucie Zernerová, MSc., Ph.D., Mgr. Martina Lufferová, Mgr. Kateřina Azavedo

Psychiatr. praxi. 2023;24(1):37-44 | DOI: 10.36290/psy.2023.004  

Článek se věnuje možnostem využití některých prvků Terapie přijetí a odhodlání (Acceptance and Commitment therapy, ACT) při provádění klasické KBT u klientů s úzkostnými a úzkostně depresivními poruchami. Zmiňován je koncept mysli jako nástroje pro řešení problémů, vybrané techniky odstupu od negativních myšlenek a zaměření na životní hodnoty a odhodlané jednání klientů. Vedle kompatibilních prvků je poukazováno i na rozdílnosti mezi ACT a KBT. Uváděny jsou ilustrativní zkušenosti z terapeutické praxe, včetně kazuistiky, která popisuje průběh KBT obohacené o prvky ACT u klientky s vtíravými myšlenkami.

Je to obsesivní zaujatost pro genderové téma u dívky s Aspergerovým syndromem, nebo genderová dysforie?Sdělení z praxe

Is it gender obsession in a girl with Asperger's syndrome or gender dysphoria?

MUDr. Šárka Bínová

Psychiatr. praxi. 2023;24(1):32-36 | DOI: 10.36290/psy.2023.003  

V ambulancích dětských a dorostových psychiatrů se objevuje nový fenomén, kterým je výskyt genderové dysforie u jedinců s poruchou autistického spektra, dle současné MKN-10 míněno u jedinců s Aspergerovým syndromem. Celkový obraz poruchy je atypický a diferenciální diagnostiku komplikuje fakt, že obsesivní zaujatost určitým tématem či objektem je zároveň jedním z projevů Aspergerova syndromu. Existují studie, které prokazují častý výskyt poruchy autistického spektra u jedinců s genderovou dysforií. Aspergerův syndrom by tedy neměl být vylučujícím kritériem pro stanovení diagnózy genderová dysforie. Zároveň je ale nutné myslet na to, že původně zjevná...

Agitovaný a agresivní pacient v neuropsychiatrii: umíme pracovat i s nefarmakologickými postupy?Neuropsychiatrie

Agitated and aggressive patient in neuropsychiatry: Are we using non­‑pharmacological procedures correctly?

prof. MUDr. Jan Vevera, Ph.D.

Psychiatr. praxi. 2023;24(1):27-31  

S agresivním pacientem se setká téměř každý zdravotnický pracovník, a proto je nutné, aby znal pravidla deeskalace násilí. Jedná se o způsob chování a komunikace, který vede ke snížení napětí u pacienta i u ošetřujícího personálu. Prvním krokem deeskalace je vyhodnocení situace. V této fázi je prvořadá bezpečnost zdravotníka. Důležité je monitorování vlastních reakcí, zachování klidu a zjištění skutečných příčin agitovanosti a násilí. Druhým krokem je správná komunikace, která obnáší informovanost pacienta o tom, co se s ním děje a bude dít, což podporuje jeho důvěru. Podstatný je soulad mezi verbální a neverbální komunikací. Třetím krokem je vyjednávání,...

Psychiatrická problematika pacientů s amyotrofickou laterální sklerózou: příspěvek psychiatra ke zlepšení kvality života postižených pacientůNeuropsychiatrie

Psychiatric disorders in patients with amyotrophic lateral sclerosis

MUDr. Jana Milerová, Ph.D.

Psychiatr. praxi. 2023;24(1):22-26  

Amyotrofická laterální skleróza (ALS) je progresivní neurodegenerativní onemocnění vedoucí k postupné svalové slabosti a úmrtí na dechové selhání během 2-5 let. Vzhledem k absenci dostatečně účinné kauzální léčby se péče zaměřuje na redukci doprovodných komplikací onemocnění. Psychiatrická problematika pacientů s ALS je častá a v klinické praxi opomíjená. Poruchy zde popsané - behaviorální a kognitivní příznaky frontotemporální degenerace, pseudobulbární afekt a depresivní a úzkostná porucha - negativně modifikují průběh základního onemocnění, zkracují dobu přežití, významně prohlubují utrpení pacientů s ALS a zásadně snižují kvalitu života nemocných...

Parasomnie - prehľad pre klinickú praxPřehledové články

Parasomnias - overview for clinical use

MUDr. Lucia Račanská

Psychiatr. praxi. 2023;24(1):18-21 | DOI: 10.36290/psy.2023.002  

Parasomnie sú poruchy spánku, z nich niektoré majú väzbu na určité spánkové štádium. NREM (non­‑rapid eye movement) parasomnie - tiež nazývané ako poruchy prebúdzania z NREM spánku - sú somnambulizmus, pavor nocturnus, prebúdzanie so zmätenosťou. Poväčšine majú benigný charakter, najvačším nebezpečenstvom je možnosť vzniku tramatu následkom epizódy parasomnie. Najčastejšie vznikajú v detstve a so vzrastajúcim vekom zanikajú. Ak vzniknú v dospelosti, môže to byť na podklade psychopatológie, asociované sú s úzkostne­‑depresívnou symptomatikou alebo abúsom návykových látok či alkoholu. K REM (rapid eye movement) parasomniám patria nočné mory,...

Panická porucha a autonomní nervový systémPřehledové články

Panic disorder and autonomic nervous system

MUDr. Jozef Višňovský, prof. MUDr. Ján Praško Pavlov, CSc., MUDr. Jakub Vaněk, MUDr. Jonáš Boček, MUDr. Vlastimil Nesnídal, PhDr. Marie Ocisková

Psychiatr. praxi. 2023;24(1):13-17 | DOI: 10.36290/psy.2023.001  

Panická porucha negativně ovlivňuje kvalitu života pacienta. Poruchu charakterizují somatické projevy masivní úzkosti. Ty se úzce spojují s autonomním nervovým systémem (ANS), který ovlivňuje reakce těla na vnější i vnitřní podněty. Cílem článku je zmapovat propojení panické poruchy a autonomního nervového systému a možnosti terapeutického zásahu. Zdroje pro tento souborný článek byly čerpány z databází PubMed a Web of Science, vydaných mezi lety 1991 až 2022. Další informace byly získány ze zdrojů článků použitých v primárním výběru. Výrazné somatické symptomy a zejména kardiovaskulární symptomy jsou charakteristické rysy panických záchvatů. Ukazuje...

Opětovné nasazení klozapinuPřehledové články

Reinitiation of clozapine treatment

MUDr. Michaela Mayerová, Ph.D., prof. MUDr. Libor Ustohal, Ph.D.

Psychiatr. praxi. 2023;24(1):8-12  

Článek pojednává o opětovném nasazení klozapinu poté, co byl z nějakého důvodu (většinou kvůli nežádoucím účinkům) vysazen. Zvlášť v případě vysazení kvůli závažným až potenciálně život ohrožujícím nežádoucím účinkům je opětovné nasazení klozapinu téma kontroverzní. Kdy je znovunasazení možné a jaký by měl být postup? Snažíme se přinést přehled zásadních informací, které jsou dostupné zejména z posledních let v literatuře nebo v terapeutických doporučeních.

Zaznělo na 18. konferenci PSYCHIATRIE PRO PRAXI

Redakce

Psychiatr. praxi 2022; 23(Suppl.A)  

Proč přibývá stresu?Slovo úvodem

MUDr. Radkin Honzák, CSc.

Psychiatr. praxi. 2022;23(3):139  

Nemám v této chvíli na mysli poslední dva roky, ale poslední dvě dekády, kdy už v roce 2010 byl stres na prvním místě, pokud jde o příčiny nemocí. Ujasněme si, co je vlastně stres. Brusel nám doporučuje rozeznávat stres organizační, což je situace označovaná českým slovem „bordel“, které označuje stav pořádku, nikoliv ten dům s nevěstami. Toho přibývá v přímé úměře k nárůstu státních úředníků, zákonů a vyhlášek, které se někdy navzájem popírají. Ten neustále narůstá, protože ministerstvo, ČLK, ani vědecké společnosti neudělaly nic pro snížení administrativy, ale naopak na její hromadu přihazují další objemy...

Kariprazin - cesta k funkční remisiZaznělo na kongresu

MUDr. Jozef Višňovský

Psychiatr. praxi. 2022;23(3):195-198  

Na základě přednášek prof. MUDr. Pavla Mohra, Ph.D., MUDr. Jana Čermáka a MUDr. Miloslava Kopečka, Ph.D.Na XIV. sjezdu Psychiatrické společnosti ČLS JEP v Mikulově se uskutečnilo sympozium, které shrnulo problematiku negativních symptomů schizofrenie (SCH), přehled jednotlivých fází tohoto onemocnění a možnosti léčby s názvem "Kariprazin - cesta k funkční remisi." Úvodního slova se ujal profesor P. Mohr, který se ve svém příspěvku věnoval negativním příznakům, jejich významu v klinické praxi, ale také možnostem jejich pozorování a hodnocení.

Deprese a její vliv na sexuální zdravíVe zkratce

Depression and sexual health

prof. MUDr. Alexandra Žourková, CSc.

Psychiatr. praxi. 2022;23(3):192-194 | DOI: 10.36290/psy.2022.036  

Depresivní onemocnění má výrazně negativní vliv na sexuální funkci. Léčba by měla zahrnovat dopaminergní antidepresiva, opamin má zásadní vliv na libido.

Účinnost/bezpečnost olanzapinu v tabletách dispergovatelných v ústechPsychofarmakologický profil

Efficacy/safety of olanzapine orodispersible tablets

MUDr. Jonáš Boček

Psychiatr. praxi. 2022;23(3):187-190 | DOI: 10.36290/psy.2022.035  

Olanzapin je lék ze skupiny antipsychotik. Mezi jeho indikace patří psychotické onemocnění a manické fáze při bipolární afektivní poruše u dospělých pacientů. Jeho působení je multireceptorové, z čehož plynou jeho účinky nejen na pozitivní symptomatologii psychotických onemocnění. Dispergovatelná forma olanzapinu je bioekvivalentní ke klasické tabletové formě. Účinnost a bezpečnost této lékové varianty staví dispergovatelnou formu jako vhodnou alternativu u různých psychiatrických stavů.

Nedobrovolná léčba závislosti ve výkonu trestuSdělení z praxe

Case report: Involuntary addiction treatment in prison

PhDr. Monika Kovalčíková

Psychiatr. praxi. 2022;23(3):182-185 | DOI: 10.36290/psy.2022.034  

Kazustika popisuje případ nedobrovolné léčby u nemotivovaného 37letého pacienta s diagnózou závislosti na alkoholu, kterému byla soudem nařízena ústavní ochranná léčba protialkoholní, která měla probíhat ve výkonu trestu odnětí svobody. Pacient zahájil ústavní ochrannou léčbu ve specializovaném oddíle věznice. I přes veškerou snahu multidisciplinárního týmu pacient léčbu nedokončil. Soud po mnoha měsících ochrannou léčbu zrušil pro neúčelnost. Pacient na sobě nechtěl pracovat, zcela popíral diagnostikovanou závislost na alkoholu, odmítal se zapojovat do terapeutického programu, léčbu bojkotoval a dopouštěl se násilí a nátlaku na spolupacienty. Cílem...

Demence s Lewyho tělísky jako podklad psychotické poruchy se začátkem ve vyšším věku - kazuistika s klinicko­‑patologickou korelacíSdělení z praxe

Dementia with Lewy bodies as a morphological substrate of new­‑onset psychosis in later life - a case report with clinicopathological correlation

MUDr. Vanda Franková, prof. MUDr. Radoslav Matěj, Ph.D.

Psychiatr. praxi. 2022;23(3):179-181 | DOI: 10.36290/psy.2022.032  

Je prezentovaná kazuistika ženy, u které se v 71 letech objevily zrakové halucinace. Ambulantní psychiatr diagnostikoval organickou halucinózu a bez dalšího pátrání po příčině nasadil antipsychotikum. Stav pacientky se zhoršoval, objevila se deliria, progredovaly psychotické příznaky a poruchy chování, rozvinula se demence, imobilita. Pacientka zemřela dvacet měsíců od prvních klinických příznaků. Neuropatologické vyšetření diagnostikovalo komplexní kombinované postižení mozku s dominujícím obrazem demence s Lewyho tělísky.

Léčba na specializovaném psychosomatickém pracovištiKonziliární psychiatrie a psychosomatika

Treatment at the specialized psychosomatic department

MUDr. Jaromír Kabát, Ph.D.

Psychiatr. praxi. 2022;23(3):174-178 | DOI: 10.36290/psy.2022.031  

Psychosomatická medicína pracuje na teoretické i praktické úrovni se všemi poruchami, na jejichž rozvoji či udržování se významně podílejí psychické a sociální vlivy. Nepatří k ní ty teoretické přístupy, které popírají možnost vlivu psychiky na vznik a rozvoj chorob, na druhé straně ani koncepty, které somatické stránce nemoci nevěnují žádnou pozornost. To vymezuje hranice psychosomatické medicíny, vědecky založené a budované odbornosti, kterou se zabývá Psychosomatická klinika v Praze. V článku představujeme koncepci, hlavní principy a nástroje léčby našich pacientů. Stručně seznámíme i s výsledky výzkumu účinnosti psychosomatické terapie.

Pravidelný monitoring kognitivních funkcí při roztroušené sklerózeMezioborové přehledy

Regular monitoring of cognitive functions in multiple sclerosis

Mgr. Jiří Motýl, Ph.D., doc. MUDr. Tomáš Uher, Ph.D.

Psychiatr. praxi. 2022;23(3):167-171  

Prevalence kognitivního deficitu u roztroušené sklerózy (RS) je udávána mezi 35 a 65 %. Kognitivní deficit většinově nabývá mírného rázu. U RS bývají nejčastěji zasaženy kognitivní domény rychlosti zpracování informací a epizodické paměti. Pravidelný monitoring kognitivních funkcí při onemocnění RS nám poskytuje významné údaje o aktivitě onemocnění, které můžeme zohlednit při péči a léčbě, a to ještě před tím, než se u osoby s RS plně projeví porucha kognitivních funkcí. Pro monitoraci onemocnění jsou doporučovány neuropsychologické baterie BICAMS, MACFIMS nebo test SDMT. K hodnocení významné změny v kognitivním výkonu lze využít postupy indexu spolehlivé...

Psychogenní neepileptické záchvatyMezioborové přehledy

Psychogenic nonepileptic seizures

MUDr. Ondřej Strýček, Ph.D., prof. MUDr. Milan Brázdil, Ph.D.

Psychiatr. praxi. 2022;23(3):161-166  

Psychogenní neepileptické záchvaty (psychogenic nonepileptic seizures - PNES) jsou, po poruchách hybnosti, druhou nejčastější funkční neurologickou poruchou. Jsou to paroxysmální patologické behaviorální projevy či prožitky, které svým klinickým obrazem připomínají epileptické záchvaty či synkopu. Nemají však stejnou patofyziologickou příčinu (tj. elektrofyziologický korelát typický pro epileptické záchvaty či hypoperfuzi mozku jako u synkopy). Přestože se jedná o funkční neurologickou poruchu s charakteristickými rysy, je její diagnostika často velmi obtížná. Od prvního záchvatu ke stanovení správné diagnózy uplyne většinou několik let, během kterých...

Smíšená úzkostná a depresivní porucha: přehled literaturyPřehledové články

Mixed anxiety and depressive disorder: a review of the literature

MUDr. Eliška Bartečková, Ph.D., MUDr. Jana Hořínková, Ph.D., MUDr. Pavel Křenek

Psychiatr. praxi. 2022;23(3):153-159 | DOI: 10.36290/psy.2022.033  

Smíšená úzkostná a depresivní porucha je diagnóza v 10. i 11. edici Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN), kterou lze stanovit pokud se u pacienta současně vyskytuje úzkostná a depresivní symptomatologie, která působí významné potíže, ale není vyjádřena v takové tíži, aby bylo možno stanovit jinou úzkostnou nebo afektivní poruchu. Někdy je existence této poruchy zpochybňována pro nízkou tíži příznaků, obtížné ohraničení od podobných stavů a nízkou diagnostickou spolehlivost. Například v poslední, páté, edici Diagnostického a statistického manuálu se nevyskytuje. V kontextu MKN se ale jedná o jednu z nejčastějších psychiatrických diagnóz zejména v primární...

Poruchy spánku u afektivních poruchPřehledové články

Sleep disorders in affective disorders

doc. MUDr. Dana Končelíková, Ph.D.

Psychiatr. praxi. 2022;23(3):150-152 | DOI: 10.36290/psy.2022.030  

Poruchy spánku jako symptom mohou doprovázet celou řadu různých stavů, ať už se jedná o duševní nebo tělesné. Neznamenají vždy nemoc a v určité životní fázi se s ní potýkal snad každý člověk. Narušení spánku a to jak ve smyslu zkrácení, prodloužení nebo změny kvality je častým příznakem poruch nálady. Vzájemné souvislosti nahrává i fakt, že chronobiologická léčba vede ke změnám nálady. Nespavost je také považována za významný rizikový faktor rozvoje nebo rekurence deprese, stejně tak je zkoumána jako prediktor odpovědi na léčbu. Následující článek přináší krátký přehled o problematice poruch spánku u vybraných afektivních poruch.

Některé méně časté nežádoucí účinky antipsychotikPřehledové články

Some of the less frequent side effects of antipsychotics

MUDr. Michaela Mayerová, Ph.D., prof. MUDr. Bc. Libor Ustohal, Ph.D.

Psychiatr. praxi. 2022;23(3):144-149 | DOI: 10.36290/psy.2022.029  

Článek shrnuje některé nežádoucí účinky při léčbě antipsychotiky, které nejsou v praxi časté, ačkoliv jde o léčbu běžně užívanými antipsychotiky. Výběr z literatury je doplněn kazuistikami pacientů z naší praxe. Zaměřili jsem se na trombózy a anticholinergní deliria a doplnili ostatními. Příčiny a okolnosti rozvoje vedlejších účinků jsou doplněny klinickým managementem těchto situací.

Právní aspekty péče o pacienta s omezenou svéprávností - praktický návod pro každodenní praxiPrávo v psychiatrii

Legal aspects of caring for patients with limited personality - practical instructions for daily practice

JUDr. Šárka Špeciánová

Psychiatr. praxi. 2022;23(2):130-134 | DOI: 10.36290/psy.2022.028  

Úvodní článek poskytl lékařům základní přehled o ustanoveních souvisejících s omezením svéprávnosti. Tato navazující část se bude věnovat praktickým otázkám souvisejícím s poskytováním zdravotních služeb osobám s omezenou svéprávností tak, jak to odpovídá úpravě v zákoně o zdravotních službách a podpůrně i úpravě uvedené v občanském zákoníku.

Migréna, anxieta, deprese - může biologická léčba pomoci?Zaznělo na kongresu

MUDr. Jolana Marková, FEAN

Psychiatr. praxi. 2022;23(2):124-128  

Kazuistika: Antidepresiva a triptany - lze je souběžně podávat?Sdělení z praxe

Case study: antidepressants and triptans - is it possible to use them in combination?

PharmDr. Ivana Tašková

Psychiatr. praxi. 2022;23(2):121-123 | DOI: 10.36290/psy.2022.026  

Kazuistika se zabývá výběrem vhodných psychofarmak ze skupiny antidepresiv u pacienta s úzkostnou poruchou a současně trpícího častými migrenózními záchvaty. V literatuře jsou hojně popisovány interakce serotonergních antidepresiv a látek ze skupiny triptanů (antimigrenózní léčiva). Obáváme se vzniku serotoninového syndromu, který může být v případě, že není adekvátně léčen, i život ohrožujícím stavem. V praxi je potřeba umět posoudit klinickou závažnost každé lékové interakce tak, abychom její význam nepřeceňovali, ani nepodcenili. Nesprávnou interpretací lékové interakce můžeme pacienta ohrozit vystupňovanými nežádoucími účinky nebo neúčinností...