Léčba farmakorezistentních stavů v psychiatrii - 1. část: Farmakorezistentní schizofreniePřehledové články

Treatment of pharmacoresistant states in psychiatry - Part 1: Treatment-resistant schizophrenia

prof. MUDr. Eva Češková, CSc.

Psychiatr. praxi. 2025;26(1):10-14 | DOI: 10.36290/psy.2025.002  

Článek se soustředí na farmakoterapii farmakorezistentní schizofrenie. Nejprve je uvedena definice farmakorezistentní schizofrenie a způsoby vyloučení pseudorezistence. Detailněji jsou rozebrány možnosti léčby, tj. změna stávající léčby, augmentace a kombinace antipsychotik. Na závěr je krátce zmíněna perspektivní léčba.

Inovace psychiatrické péče o ženy v perinatálním období v ČRPřehledové články

Innovations in psychiatric care for women in the perinatal period in the Czech Republic

MUDr. Antonín Šebela, Ph.D.

Psychiatr. praxi. 2025;26(1):5-8 | DOI: 10.36290/psy.2025.001  

Perinatální duševní zdraví se v posledních letech dostalo do popředí zájmu a v některých zemích se investuje do nových specializovaných služeb perinatálního duševního zdraví. V tomto přehledovém článku se věnujeme stavu péče o perinatální duševní zdraví ve státech Evropy a v České republice. Ve státech s vyspělou perinatální péčí jsou implementovány screeningové programy duševních poruch v těhotenství a po porodu napojené na odstupňovaný multidisciplinární systém péče a podpory. Vrcholem odstupňované péče jsou specializovaná centra a psychiatrická oddělení umožňující hospitalizaci matek s dětmi. Důležitou komponentou vyspělé perinatálně psychiatrické...

Psychiatrie a umělá inteligence: Nová výzva pro terapeuty?Slovo úvodem

MUDr. Jan Knopp

Psychiatr. praxi. 2025;26(1):3  

Důvody a dopady nadužívání hypnotik u seniorůSdělení z praxe#E-verze

Reasons and impacts of hypnotic overuse in seniors

Mgr. Petra Höferová, PhDr. Eva Aigelová, Ph.D.

Psychiatr. praxi. 2024;25(3):E1-E5 | DOI: 10.36290/psy.2024.026  

Cílem výzkumu bylo zjistit, jaké jsou důvody k nadužívání hypnotik u seniorů, jak se mění jejich spánek vlivem nadužívání, jaké jsou negativní účinky pozorované samotnými uživateli a zda se objevují abstinenční příznaky po vysazení léků. Výzkumný soubor tvořilo 11 seniorů a 4 blízké osoby. Výzkum měl kvalitativní design, konkrétně více případová studie. Výzkumnou metodou bylo polostrukturované interview a pro následné zpracování dat byla využita interpretativní fenomenologická analýza. Výsledky: Mezi nejčastější důvody k užívání hypnotik u seniorů sledovaného souboru patří problémy se spánkem a neznalost rizik spojených s nadužíváním léků. Negativní...

Syndrom vyhoření: změna paradigmatuSlovo úvodem

Mgr. et Mgr. Marek Vácha, Ph.D.

Psychiatr. praxi. 2024;25(3):111  

Časopis Lancet citoval nedávno průzkum, dle kterého neuvěřitelných 78 % lékařů v USA trpí syndromem vyhoření. V podobném průzkumu Britské lékařské asociace z roku 2019, téměř stejná čísla, je 80 % lékařů vystaveno vysokému nebo velmi vysokému riziku vyhoření, přičemž nejvíce ohroženi byli mladší lékaři ze všech skupin, následováni kolegy z řad praktických lékařů. A pozor, syndrom se vyskytuje zejména mezi těmi, kteří ve svém povolání vykazují velkou míru osobního nasazení a empatie, tedy mezi „oddanými a angažovanými“...

Na cestě k personalizované léčbě schizofrenieZaznělo na kongresu

MUDr. Zuzana Zafarová

Psychiatr. praxi. 2024;25(3):158-165  

Zpracováno na základě přednášek prof. MUDr. Pavla Mohra, Ph.D. a prof. MUDr. Jiřího Masopusta, Ph.D. Na XV. sjezdu Psychiatrické společnosti ČLS JEP, který proběhl v červnu 2024 v Karlových Varech, proběhlo sympozium věnované současným cílům léčby schizofrenie, individualizované volbě antipsychotika i možnosti kombinace antipsychotik. Prof. Mohr připomněl, že cílem léčby schizofrenie je dnes dosažení zotavení a plné kompetence pacienta. Nemáme ale k dispozici univerzální terapeutický postup, který by byl vhodný pro všechny pacienty. Léčba schizofrenie musí být individualizovaná a přizpůsobená dané fázi onemocnění. Nejlepších výsledků je dosahováno...

Žlutá kartička, hypnoterapie specifické fobie aviafobieSdělení z praxe

Yellow card, hypnotherapy for a specific phobia, aviophobia

Mgr. et Mgr. Šárka Bezvodová

Psychiatr. praxi. 2024;25(3):154-156 | DOI: 10.36290/psy.2024.025  

Kazuistika demonstruje užití hypnózy v psychoterapii (PST) jako hlavní metody v léčbě specifické (izolované) fobie, aviafobie. V příspěvku je podrobně popsána část PST, která je zaměřena na fobii a připravuje pacientku na let letadlem. Konkrétně se jedná o pět sezení, ve kterých byla 3× aplikována hypnóza. V době mezi sezeními praktikovala klientka též nácvik autogenního tréninku (AT) a pracovala s autosugescemi. Po úspěšném zvládnutí letu došlo k pokračování PST s následně dohodnutou pauzou, která však byla faktickým ukončením terapie. Kazuistika ukazuje vysokou účinnost hypnoticko-sugestivních metod v krátkém čase.

Racemický ketamin v léčbě polymorbidní pacientky s rezistentní depresivní poruchou se závažnými suicidálními ideacemi a bolestivou poruchou - případová studieSdělení z praxe

Racemic ketamine in the treatment of a polymorbid female patient with a resistant depressive disorder with severe suicidal ideation and with pain disorder - a case study

MUDr. Miloslav Kopeček, Ph.D., MUDr. Veronika Andrashko, Ph.D., MUDr. Pavel Knytl, Ph.D., prof. MUDr. Jiří Horáček, Ph.D., FCMA

Psychiatr. praxi. 2024;25(3):148-152 | DOI: 10.36290/psy.2024.024  

Sedmačtyřicetiletá pacientka byla hospitalizována pro svoji 5. depresivní epizodu v rámci periodické depresivní poruchy, současnou těžkou fázi se suicidálními ideacemi. Opakované pokusy antidepresivní léčby byly neúspěšné a pacientka plánovala eutanazii v zahraničí. Celkové skóre 8položkové verze Sheehanovy škály suicidality (S-STS 10.0) bylo 28. Mimo depresivní poruchy sužovaly pacientku četné somatické komorbidity. Pro závažné suicidální ideace jsme zahájili akutní léčbu ketaminem 2× týdně, nejdříve intranasálně a později subkutánně. Po 4 aplikacích ketaminu byla pacientka propuštěna do ambulantní udržovací léčby. Tam se po 9. aplikaci ustálil interval...

Rizika polyfarmacie psychofarmak u pacientů v dlouhodobé institucionární péčiPsychofarmakologický profil

Risks of psychopharmacy polypharmacy in patients in long-term institutional care

PharmDr. Kristina Pechandová, Ph.D., PharmDr. Ivana Tašková, PGDip.

Psychiatr. praxi. 2024;25(3):140-147 | DOI: 10.36290/psy.2024.023  

Článek se zaměřuje na problematiku psychofarmakoterapie u pacientů v dlouhodobé institucionální péči, kde by měl být kladen důraz zejm. na racionální a bezpečnou farmakoterapii. Autorky diskutují specifické výzvy spojené s pokrytím potřeb této populace, zvládáním problematického chování a současně minimalizací rizika nadměrné preskripce. Zdůrazňují, že nevhodné kombinace psychofarmak mohou vést k závažným zdravotním komplikacím. Kriticky hodnotí současnou praxi a snaží se upozornit na potřebu monitorace rizik psychiatrické polyfarmacie. Lékové problémy a konkrétní rizika medikace jsou přiblíženy uvedením příkladů z praxe ve formě třech kazuistik, které...

Koučink při psychických onemocněníchPřehledové články

Coaching for mental illness

PhDr. Sylvie Navarová

Psychiatr. praxi. 2024;25(3):131-139 | DOI: 10.36290/psy.2024.022  

Článek přináší základní informace o metodě koučování. Koučování se jako metoda vyvinula v 80. letech 20. století v době, kdy vznikaly nové psychoterapeutické směry na člověka a na řešení orientované. Nejprve se koučink uplatňoval ve sportu, později ve firmách jako součást manažerských dovedností. V 90. letech se začal koučink rozvíjet také v České republice. V současné době se využívá jako přístup ke klientům v sociálních službách, ve školách, ale i samostatně působící kouči na volnou živnost. Rozvíjí se oblast tzv. life koučinku, tedy zpracovaní osobních témat klientů prostřednictvím této metody. Koučink je rozhovor, ve kterém kouč pokládá otázky,...

Safewards - jak pracovat s konflikty na psychiatrických odděleníchPřehledové články

Safewards - how to work with conflicts on psychiatric wards

Mgr. Tomáš Petr, Ph.D., Mgr. Jaroslav Pekara, Ph.D.

Psychiatr. praxi. 2024;25(3):126-130 | DOI: 10.36290/psy.2024.021  

Psychiatrická oddělení jsou místa, kde se setkává celá řada faktorů, které mohou vyústit v nejrůznější formy konfliktů či nežádoucího až ohrožujícího chování. Každý konflikt negativně ovlivňuje celkovou atmosféru na oddělení, má vliv na prožívání personálu a jeho pracovní výkon a také na pacienty, kteří napjatou atmosféru přirozeně vnímají. Příčinám konfliktů na psychiatrických odděleních a jejich spouštěčům se dlouhodobě věnoval tým prof. Lena Bowerse v UK. Výzkumníci se snažili pochopit a popsat základní zdroje konfliktů na psychiatrických odděleních, jejich spouštěče a možné reakce personálu. Na základě rozsáhlých výzkumů pak navrhli určité intervence,...

Emočně nestabilní adolescenti - diagnostika a terapiePřehledové články

Emotionaly unstable adolescents - diagnostics and therapy

doc. PhDr. Jana Kocourková, MUDr. Jiří Koutek, Ph.D., MUDr. Tereza Strnadová, MUDr. Kryštof Kantor

Psychiatr. praxi. 2024;25(3):120-124 | DOI: 10.36290/psy.2024.020  

Emočně nestabilní adolescenti představují rozsáhlou skupinu pacientů, kterými se v současnosti zabývají pedopsychiatrická pracoviště, jak ambulantního, tak lůžkového charakteru. Převážnou většinu tvoří adolescentní dívky, které přicházejí zejména pro úzkostně depresivní symptomatiku, sebepoškozování a suicidální chování. Emoční nestabilita v adolescenci představuje spektrum závažnosti, počínaje emoční labilitou obvyklou v dospívání, až po poruchy ve vývoji osobnosti, které mohou v nejzávažnějším případě vyústit do emočně nestabilní - hraniční poruchy osobnosti. Terapie vyžaduje integrovaný přístup, s důrazem na psychoterapii a rodinnou terapii, a také...

Farmakoterapie neklidu u demencíPřehledové články

Pharmacotherapy of restlessness in dementia

doc. MUDr. Roman Jirák, CSc.

Psychiatr. praxi. 2024;25(3):115-119 | DOI: 10.36290/psy.2024.019  

Neuropsychiatrické příznaky demence jsou závažnou skupinou poruch u demencí. Z nich nejnápadnější a nejvíce rušivé jsou příznaky neklidu - agitovanost, hrubý neklid, agresivita. Tyto příznaky často vedou k tomu, že je pacient hospitalizován nebo umístěn ve specializovaném zařízení sociálních služeb. K mírnění neklidu se používají především nefarmakologické přístupy, které však často nestačí. Proto je nutno použít farmakoterapie. V článku jsou rozebrány možnosti takovéhoto typu léčby, jeho výhody i nevýhody.

Rozhádané sestry a medicínaSlovo úvodem

MUDr. Radkin Honzák, CSc.

Psychiatr. praxi. 2024;25(2):59  

Věda a víra zdaleka nemusí být v nepřátelských vztazích a mohou dojít tam, kde ve starém Egyptě začaly, a to ke společnému poznávání světa. Ellisův seznam 27 kategorií lidské stupidity mimo jiné obsahuje tuto charakteristiku: Přesvědčení, že vědecká metoda je jediná metoda, která posunuje lidské vědění...

Disociace a klinicko-psychologická diferenciální diagnostika: kazuistikaSdělení z praxe

Dissociation and clinical-psychological differential diagnosis: a case report

Mgr. Roman Koky

Psychiatr. praxi. 2024;25(2):103-105 | DOI: 10.36290/psy.2024.017  

Kazuistika popisuje případ muže ve středním věku, který byl hospitalizován v psychiatrické nemocnici pro nespecifické disociativní symptomy. Pro objasnění potíží pacienta bylo lékařem indikováno klinicko-psychologické vyšetření, v rámci kterého bylo vyloučeno neuropsychologické i procesuální pozadí potíží. Naopak jako příčina disociativních stavů se jevila dekompanzace v terénu hraničně strukturované osobnosti.

Maligní katatonie u pacienta s nediferencovanou schizofreniíSdělení z praxe

Malignant catatonia in a patient with undifferentiated schizophrenia

MUDr. Martin Vereš, prof. MUDr. Bc. Libor Ustohal, Ph.D.

Psychiatr. praxi. 2024;25(2):99-102 | DOI: 10.36290/psy.2024.016  

Maligní katatonie je vzácné a život ohrožující onemocnění. Současné diagnostické systémy MKN či DSM nedefinují diagnostická kritéria pro maligní katatonii, obecně je definována jako forma katatonie s příznaky autonomní nestability. Bez léčby se jedná o stav s vysokou letalitou, proto včasná diagnostika a léčba je pro prognózu pacienta zcela zásadní. Ze stávajících poznatků je v terapii preferováno použití benzodiazepinů a elektrokonvulzivní terapie. Vzhledem k potenciálním závažným somatickým komplikacím je také nezbytná důsledná monitorace a podpůrná terapie. Tato kazuistika popisuje případ maligní katatonie u pacienta dlouhodobě léčeného s diagnózou...

ADHD ve spektru neurovývojových poruch: kazuistika kombinovaného deficitu s komorbiditamiSdělení z praxe

ADHD in the spectrum of neurodevelopmental disorders: a case report of a combined deficit with comorbidities

MUDr. Hedvika Ernsten

Psychiatr. praxi. 2024;25(2):93-98 | DOI: 10.36290/psy.2024.015  

ADHD tvoří součást spektra neurovývojových poruch, stejně jako např. Aspergerův syndrom, a jako každá z nich je definována poruchou růstu a zrání neuronů vedoucí ke strukturálním i funkčním odchylkám centrálního nervového systému. Pokusy o systematičtější definici biomarkerů těchto odchylek souvisí se snahou najít souvislost s funkčními charakteristikami této skupiny diagnóz. Postupující možnosti vyšetření vycházejí především z magnetické rezonance a od volumometrie se přesouvají k pokusu stanovit strukturální odchylky v bílé hmotě mozkové. Tak jako u neurovývojových poruch existují překrývající se oblasti v aspektech struktury bílé hmoty a genomových...

Úzkost u pacientů nejen ve stomatologické péčiPřehledové články

Anxiety in the patients (not only) in dental care

MDDr. Ondřej Kohout, prof. MUDr. Ladislav Hosák, Ph.D.

Psychiatr. praxi. 2024;25(2):88-92 | DOI: 10.36290/psy.2024.014  

Obavy pacientů z vyšetření a ošetření jsou nedílnou součástí praxe většiny nejen zubních lékařů. Se strachem z ošetření zubním lékařem se potýká až 75 % vyspělé populace. Nepřekonatelným strachem (odontofobií) se všemi sociálními, zdravotními a ekonomickými důsledky zanedbané zubní péče pak trpí kolem 10 % lidí. Toto sdělení přibližuje možnosti léčby dentální fobie. Prvním předpokladem pro zdárné ošetření je podání lokální anestezie. Mírnější formy odontofobie můžeme zvládnout pomocí nefarmakologických metod, jako jsou vlídné vystupování, odvedení pozornosti, vhodné přístrojové vybavení apod. Těžší případy navíc řešíme pomocí farmakoterapie; například...

Vznikající doporučené postupy pro diagnostiku a léčbu Alzheimerovy nemoci a jiných kognitivních poruch: mezioborový konsenzusPřehledové články

Emerging recommended practices for the diagnosis and treatment of Alzheimer's disease and other cognitive disorders: an interdisciplinary consensus

prof. MUDr. Robert Rusina, Ph.D., MUDr. Vanda Franková, prof. MUDr. Aleš Bartoš, Ph.D., doc. MUDr. Svatopluk Býma, CSc., MUDr. Ing. Klára Knápková, MUDr. Astrid Matějková, MUDr. Zuzana Šnajdrová, MUDr. Hana Vaňková, Ph.D.

Psychiatr. praxi. 2024;25(2):83-86 | DOI: 10.36290/psy.2024.018  

Péče o pacienty s Alzheimerovou nemocí (AN) a dalšími demencemi je v ČR roztříštěná a v různých regionech nerovnoměrně a nedostatečně dostupná. Podílí se na ní neurologové, psychiatři, geriatři a praktičtí lékaři. Cílem implementace Národního akčního plánu pro AN a obdobná onemocnění pro roky 2020-2030 (NAPAN) schváleného vládou ČR je vytvořit jednotný doporučený postup pro diagnostiku a léčbu AN a obdobných onemocnění tak, aby pacient vždy dostal dobrou komplexní péči nezávisle na tom, ke kterému odbornému lékaři a v jakém regionu přijde. Součástí tohoto postupu je i snaha definovat systém péče, vymezit roli a nastavit spolupráci jednotlivých specializací...

Odvykací stav od alkoholu a jeho léčbaPřehledové články

Alcohol withdrawal and its treatment

doc. MUDr. Lucie Kališová, Ph.D., MUDr. Hana Voltrová

Psychiatr. praxi. 2024;25(2):76-82 | DOI: 10.36290/psy.2024.013  

Užívání alkoholu je v České republice sociálně přijímáno a celosvětově dosahujeme předních příček v ročním příjmu čistého alkoholu na osobu. Důsledkem je vysoký výskyt závislých na alkoholu v naší populaci. Alkohol působí na mozek komplexně a při alkoholové závislosti je na podkladu setrvalého příjmu alkoholu přenastavená neurotransmiterová rovnováha. Po výpadku abúzu alkoholu dojde v mozku k převaze excitační aktivity a rozvíjí se odvykací stav, který může mít život ohrožující charakter. Vzhledem k vysoké prevalenci abúzu alkoholu v naší zemi se každý psychiatr s problematikou odvykacího stavu od alkoholu pravděpodobně setká a je důležité znát účinnou...

Současnost a budoucnost farmakogenetického testování se zaměřením na farmakoterapii depresePřehledové články

The present and the future of pharmacogenetic testing with focus on the pharmacotherapy of depression

prof. MUDr. Eva Češková, CSc., MUDr. Petr Šilhán, Ph.D.

Psychiatr. praxi. 2024;25(2):71-75 | DOI: 10.36290/psy.2024.012  

Článek pojednává o možnostech farmakogenetického testování v psychiatrii. Největšího pokroku v této oblasti bylo dosaženo u deprese. Několik expertních týmů a odborných společností se zabývá tvorbou doporučení pro farmakogenetické testování. Shody a silné evidence bylo dosaženo u genotypizace enzymů cytochromu P450 CYP2D6 a CYP2C19. Bylo zjištěno, že jejich aktivita souvisí i s účinností a tolerancí řady látek. V současnosti se dostávají do popředí zájmu multigenové testy, převážně komerčně vyráběné, které mohou pomoci při volbě léku a adekvátní dávky u konkrétního jedince. Nepochybně farmakogenetika bude hrát stále významnější roli v optimalizaci...

Toxická psychóza a její klinický významPřehledové články

Toxic psychosis and its clinical significance

Mgr. Ing. Irena Semančíková, MUDr. Miloslav Kopeček, Ph.D., prof. Mgr. Ondřej Bezdíček, Ph.D.

Psychiatr. praxi. 2024;25(2):62-70 | DOI: 10.36290/psy.2024.011  

Přehledový článek se zaměřuje na diagnostiku, klinický obraz a terapii toxických psychóz, jejichž prevalence zaznamenala v posledních dekádách významný nárůst vázaný na značné zvýšení výroby a spotřeby psychoaktivních látek. Jedná se o druh poruch duševních i poruch chování způsobených užíváním psychoaktivních látek, jejichž následkem vzniká sekundární psychóza. Diferenciální diagnostika se zaměřuje zejména na rozlišení příznaků toxické psychózy od schizofrenie, kde se zejména pozitivní symptomatologie může překrývat. Vzhledem k heterogennosti skupiny toxických psychóz se článek zaměřuje dále na rozlišení jednotlivých forem dle vyvolávající psychoaktivní...

Zaznělo na 20. česko-slovenském psychiatrickém sjezduZaznělo na kongresu

Zpracovala, MUDr. Zuzana Zafarová

Psychiatr. praxi. 2024;25(1):54  

Zpracováno na základě přednášky MUDr. Hedviky Ernsten - Diferenciální diagnostika a vyšetřovací metody ADHD

Otevřeně o schizofrenii a rodiněZaznělo na kongresu

Zpracovala, MUDr. Zuzana Zafarová

Psychiatr. praxi. 2024;25(1):49-52  

Významná role příbuzných pečujících o pacienty se schizofrenií v léčbě tohoto onemocnění byla tématem sympozia společnosti Gedeon Richter na 20. česko­‑slovenském psychiatrickém sjezdu v Brně v listopadu 2023. Přednášky byly věnovány knize německého psychiatra Petera Falkaie, která je nyní přeložena do češtiny pod názvem Otevřená kniha a do slovenštiny pod názvem Úprimná kniha. MUDr. Patarák ve svém vstupu přiblížil základní moto této knihy - psychosociální složku schizofrenie, jako významný faktor ovlivňující výsledky léčby. Z ní vyplývá potřeba edukace a podpory pečujících osob, pro něž samotné je péče o jedince se schizofrenií velmi zatěžující,...

Důvěra jako etický aspekt mentoringu (v psychoterapii)Informace

Mgr. Jiří Šustr

Psychiatr. praxi. 2024;25(1):47-48  

Emoční poruchy v dospíváníSdělení z praxe

Emotional disorders in adolescence

PhDr. Veronika Buchtová, MUDr. Anna Hrušková Kusnieriková

Psychiatr. praxi. 2024;25(1):43-46 | DOI: 10.36290/psy.2024.006  

V psychiatrické praxi dochází k nárůstu počtu dospívajících pacientů s emočními poruchami. V textu uvažujeme o důvodech a o etiologii, vč. vlivu internetu a online světa na vývoj generace 21. století v kontextu nemalých nároků puberty v (post)covidovém období. Ve formě kazuistik je popsáno, že kromě reverzibilních přechodných psychických potíží koexistují i raritnější psychické nemoci s počátkem v dospívání, a to např. schizofrenie či psychotické epizody Aspergerova syndromu.

Co se o pregabalinu málo víSdělení z praxe

A little known facts about pregabalin

MUDr. Lucie Bundárová

Psychiatr. praxi. 2024;25(1):40-42 | DOI: 10.36290/psy.2024.005  

Pregabalin je strukturální analog kyseliny γ-aminomáselné, původně vyvinutý jako antikonvulzivum. Prokázal však řadu dalších žádoucích účinků a od roku 2016 je v ČR registrován a indikován v psychiatrii pro léčbu generalizované úzkostné poruchy. Pregabalin je nepochybně účinný a dobře fungující lék, který však skýtá rizika, se kterými je vhodné počítat v každodenní klinické praxi. Do popředí zájmu v rámci výzkumu i praxe se dostává jeho adiktivní a abuzivní potenciál, který, jako v případě řady předchozích látek, objevily především specifické rizikové skupiny pacientů a s nimi následně i jejich lékaři. Článek má za cíl seznámit čtenáře s touto...

Pohybové programy v podpůrné léčbě psychiatrických pacientůMezioborové přehledy

Exercise programs in the supportive treatment of psychiatric patients

doc. PhDr. Běla Hátlová, Ph.D., PhDr. Eva Chalupová, Ph.D., PhDr. Iva Wedlichová Ph.D., PhDr. Milena Adámková Ségard, Ph.D.

Psychiatr. praxi. 2024;25(1):37-39 | DOI: 10.36290/psy.2024.004  

U psychicky nemocných osob je pozorovatelná psychopatologie v jejich používání pohybu v rozsahu částí, nebo celku těla a využívání prostoru, potlačování nebo exploze emočních projevů zřejmých v tělesném pohybu a jejich sociální tělesná úzkost. Psychomotorická terapie je podpůrná léčba pomocí tělesné aktivity. Problém vidíme v nedostatečné znalosti principů a metod psychomotorické terapie, které jsou podpořeny výsledky výzkumných prací. Tato neznalost vede k používání alternativních metod, které nejsou založeny na odborném ověřování svého působení.

Dlouhodobá léčba deprese u neurologických nemocíPřehledové články

Long­‑term treatment for depression in neurologic diseases

prof. MUDr. Eva Češková, CSc.

Psychiatr. praxi. 2024;25(1):32-36  

Deprese je velmi častou komorbiditou u neurologických onemocnění. Sdílí s nimi některé etiopatogenetické faktory a negativně ovlivňuje jejich průběh. Diagnostiku a léčbu provádí neurolog, v případě těžší a neúspěšně léčené deprese je žádoucí konzultace psychiatra. Článek se detailněji zabývá farmakoterapií u vybraných dlouhodobých neurologických onemocnění a soustředí se hlavně na nejnovější poznatky a specifika u jednotlivých onemocnění.

Internetové intervence pro jedince s příznaky depresePřehledové články

Online interventions for individuals with symptoms of depression

PhDr. Marie Ocisková, Ph.D., prof. MUDr. Ján Praško, CSc., Jelena Holomany, Msc.

Psychiatr. praxi. 2024;25(1):22-31 | DOI: 10.36290/psy.2024.003  

Depresivní porucha patří mezi časté psychické poruchy. Podstatná část pacientů s touto poruchou se nedostává k adekvátní terapii. Mezi hlavní důvody patří snížená dostupnost péče a strach ze stigmatizace. V řadě západních zemí, jako jsou Švédsko, Austrálie, Německo, Velká Británie, Nizozemí, Švýcarsko nebo Spojené státy, tyto bariéry snižují internetové terapeutické programy, které představují účinnou a nízkonákladovou pomoc jedincům s lehkými až středně závažnými příznaky deprese. Tyto programy zpravidla vychází z principů kognitivně behaviorální terapie a psychoedukace, mají interaktivní obsah a sebezkušenostní cvičení. Většina nabízí i pomoc vyškoleného...