Rozhádané sestry a medicínaSlovo úvodem

MUDr. Radkin Honzák, CSc.

Psychiatr. praxi. 2024;25(2):59  

Věda a víra zdaleka nemusí být v nepřátelských vztazích a mohou dojít tam, kde ve starém Egyptě začaly, a to ke společnému poznávání světa. Ellisův seznam 27 kategorií lidské stupidity mimo jiné obsahuje tuto charakteristiku: Přesvědčení, že vědecká metoda je jediná metoda, která posunuje lidské vědění...

Disociace a klinicko-psychologická diferenciální diagnostika: kazuistikaSdělení z praxe

Dissociation and clinical-psychological differential diagnosis: a case report

Mgr. Roman Koky

Psychiatr. praxi. 2024;25(2):103-105 | DOI: 10.36290/psy.2024.017  

Kazuistika popisuje případ muže ve středním věku, který byl hospitalizován v psychiatrické nemocnici pro nespecifické disociativní symptomy. Pro objasnění potíží pacienta bylo lékařem indikováno klinicko-psychologické vyšetření, v rámci kterého bylo vyloučeno neuropsychologické i procesuální pozadí potíží. Naopak jako příčina disociativních stavů se jevila dekompanzace v terénu hraničně strukturované osobnosti.

Maligní katatonie u pacienta s nediferencovanou schizofreniíSdělení z praxe

Malignant catatonia in a patient with undifferentiated schizophrenia

MUDr. Martin Vereš, prof. MUDr. Bc. Libor Ustohal, Ph.D.

Psychiatr. praxi. 2024;25(2):99-102 | DOI: 10.36290/psy.2024.016  

Maligní katatonie je vzácné a život ohrožující onemocnění. Současné diagnostické systémy MKN či DSM nedefinují diagnostická kritéria pro maligní katatonii, obecně je definována jako forma katatonie s příznaky autonomní nestability. Bez léčby se jedná o stav s vysokou letalitou, proto včasná diagnostika a léčba je pro prognózu pacienta zcela zásadní. Ze stávajících poznatků je v terapii preferováno použití benzodiazepinů a elektrokonvulzivní terapie. Vzhledem k potenciálním závažným somatickým komplikacím je také nezbytná důsledná monitorace a podpůrná terapie. Tato kazuistika popisuje případ maligní katatonie u pacienta dlouhodobě léčeného s diagnózou...

ADHD ve spektru neurovývojových poruch: kazuistika kombinovaného deficitu s komorbiditamiSdělení z praxe

ADHD in the spectrum of neurodevelopmental disorders: a case report of a combined deficit with comorbidities

MUDr. Hedvika Ernsten

Psychiatr. praxi. 2024;25(2):93-98 | DOI: 10.36290/psy.2024.015  

ADHD tvoří součást spektra neurovývojových poruch, stejně jako např. Aspergerův syndrom, a jako každá z nich je definována poruchou růstu a zrání neuronů vedoucí ke strukturálním i funkčním odchylkám centrálního nervového systému. Pokusy o systematičtější definici biomarkerů těchto odchylek souvisí se snahou najít souvislost s funkčními charakteristikami této skupiny diagnóz. Postupující možnosti vyšetření vycházejí především z magnetické rezonance a od volumometrie se přesouvají k pokusu stanovit strukturální odchylky v bílé hmotě mozkové. Tak jako u neurovývojových poruch existují překrývající se oblasti v aspektech struktury bílé hmoty a genomových...

Úzkost u pacientů nejen ve stomatologické péčiPřehledové články

Anxiety in the patients (not only) in dental care

MDDr. Ondřej Kohout, prof. MUDr. Ladislav Hosák, Ph.D.

Psychiatr. praxi. 2024;25(2):88-92 | DOI: 10.36290/psy.2024.014  

Obavy pacientů z vyšetření a ošetření jsou nedílnou součástí praxe většiny nejen zubních lékařů. Se strachem z ošetření zubním lékařem se potýká až 75 % vyspělé populace. Nepřekonatelným strachem (odontofobií) se všemi sociálními, zdravotními a ekonomickými důsledky zanedbané zubní péče pak trpí kolem 10 % lidí. Toto sdělení přibližuje možnosti léčby dentální fobie. Prvním předpokladem pro zdárné ošetření je podání lokální anestezie. Mírnější formy odontofobie můžeme zvládnout pomocí nefarmakologických metod, jako jsou vlídné vystupování, odvedení pozornosti, vhodné přístrojové vybavení apod. Těžší případy navíc řešíme pomocí farmakoterapie; například...

Vznikající doporučené postupy pro diagnostiku a léčbu Alzheimerovy nemoci a jiných kognitivních poruch: mezioborový konsenzusPřehledové články

Emerging recommended practices for the diagnosis and treatment of Alzheimer's disease and other cognitive disorders: an interdisciplinary consensus

prof. MUDr. Robert Rusina, Ph.D., MUDr. Vanda Franková, prof. MUDr. Aleš Bartoš, Ph.D., doc. MUDr. Svatopluk Býma, CSc., MUDr. Ing. Klára Knápková, MUDr. Astrid Matějková, MUDr. Zuzana Šnajdrová, MUDr. Hana Vaňková, Ph.D.

Psychiatr. praxi. 2024;25(2):83-86 | DOI: 10.36290/psy.2024.018  

Péče o pacienty s Alzheimerovou nemocí (AN) a dalšími demencemi je v ČR roztříštěná a v různých regionech nerovnoměrně a nedostatečně dostupná. Podílí se na ní neurologové, psychiatři, geriatři a praktičtí lékaři. Cílem implementace Národního akčního plánu pro AN a obdobná onemocnění pro roky 2020-2030 (NAPAN) schváleného vládou ČR je vytvořit jednotný doporučený postup pro diagnostiku a léčbu AN a obdobných onemocnění tak, aby pacient vždy dostal dobrou komplexní péči nezávisle na tom, ke kterému odbornému lékaři a v jakém regionu přijde. Součástí tohoto postupu je i snaha definovat systém péče, vymezit roli a nastavit spolupráci jednotlivých specializací...

Odvykací stav od alkoholu a jeho léčbaPřehledové články

Alcohol withdrawal and its treatment

doc. MUDr. Lucie Kališová, Ph.D., MUDr. Hana Voltrová

Psychiatr. praxi. 2024;25(2):76-82 | DOI: 10.36290/psy.2024.013  

Užívání alkoholu je v České republice sociálně přijímáno a celosvětově dosahujeme předních příček v ročním příjmu čistého alkoholu na osobu. Důsledkem je vysoký výskyt závislých na alkoholu v naší populaci. Alkohol působí na mozek komplexně a při alkoholové závislosti je na podkladu setrvalého příjmu alkoholu přenastavená neurotransmiterová rovnováha. Po výpadku abúzu alkoholu dojde v mozku k převaze excitační aktivity a rozvíjí se odvykací stav, který může mít život ohrožující charakter. Vzhledem k vysoké prevalenci abúzu alkoholu v naší zemi se každý psychiatr s problematikou odvykacího stavu od alkoholu pravděpodobně setká a je důležité znát účinnou...

Současnost a budoucnost farmakogenetického testování se zaměřením na farmakoterapii depresePřehledové články

The present and the future of pharmacogenetic testing with focus on the pharmacotherapy of depression

prof. MUDr. Eva Češková, CSc., MUDr. Petr Šilhán, Ph.D.

Psychiatr. praxi. 2024;25(2):71-75 | DOI: 10.36290/psy.2024.012  

Článek pojednává o možnostech farmakogenetického testování v psychiatrii. Největšího pokroku v této oblasti bylo dosaženo u deprese. Několik expertních týmů a odborných společností se zabývá tvorbou doporučení pro farmakogenetické testování. Shody a silné evidence bylo dosaženo u genotypizace enzymů cytochromu P450 CYP2D6 a CYP2C19. Bylo zjištěno, že jejich aktivita souvisí i s účinností a tolerancí řady látek. V současnosti se dostávají do popředí zájmu multigenové testy, převážně komerčně vyráběné, které mohou pomoci při volbě léku a adekvátní dávky u konkrétního jedince. Nepochybně farmakogenetika bude hrát stále významnější roli v optimalizaci...

Toxická psychóza a její klinický významPřehledové články

Toxic psychosis and its clinical significance

Mgr. Ing. Irena Semančíková, MUDr. Miloslav Kopeček, Ph.D., prof. Mgr. Ondřej Bezdíček, Ph.D.

Psychiatr. praxi. 2024;25(2):62-70 | DOI: 10.36290/psy.2024.011  

Přehledový článek se zaměřuje na diagnostiku, klinický obraz a terapii toxických psychóz, jejichž prevalence zaznamenala v posledních dekádách významný nárůst vázaný na značné zvýšení výroby a spotřeby psychoaktivních látek. Jedná se o druh poruch duševních i poruch chování způsobených užíváním psychoaktivních látek, jejichž následkem vzniká sekundární psychóza. Diferenciální diagnostika se zaměřuje zejména na rozlišení příznaků toxické psychózy od schizofrenie, kde se zejména pozitivní symptomatologie může překrývat. Vzhledem k heterogennosti skupiny toxických psychóz se článek zaměřuje dále na rozlišení jednotlivých forem dle vyvolávající psychoaktivní...

Zaznělo na 20. česko-slovenském psychiatrickém sjezduZaznělo na kongresu

Zpracovala, MUDr. Zuzana Zafarová

Psychiatr. praxi. 2024;25(1):54  

Zpracováno na základě přednášky MUDr. Hedviky Ernsten - Diferenciální diagnostika a vyšetřovací metody ADHD

Otevřeně o schizofrenii a rodiněZaznělo na kongresu

Zpracovala, MUDr. Zuzana Zafarová

Psychiatr. praxi. 2024;25(1):49-52  

Významná role příbuzných pečujících o pacienty se schizofrenií v léčbě tohoto onemocnění byla tématem sympozia společnosti Gedeon Richter na 20. česko­‑slovenském psychiatrickém sjezdu v Brně v listopadu 2023. Přednášky byly věnovány knize německého psychiatra Petera Falkaie, která je nyní přeložena do češtiny pod názvem Otevřená kniha a do slovenštiny pod názvem Úprimná kniha. MUDr. Patarák ve svém vstupu přiblížil základní moto této knihy - psychosociální složku schizofrenie, jako významný faktor ovlivňující výsledky léčby. Z ní vyplývá potřeba edukace a podpory pečujících osob, pro něž samotné je péče o jedince se schizofrenií velmi zatěžující,...

Důvěra jako etický aspekt mentoringu (v psychoterapii)Informace

Mgr. Jiří Šustr

Psychiatr. praxi. 2024;25(1):47-48  

Emoční poruchy v dospíváníSdělení z praxe

Emotional disorders in adolescence

PhDr. Veronika Buchtová, MUDr. Anna Hrušková Kusnieriková

Psychiatr. praxi. 2024;25(1):43-46 | DOI: 10.36290/psy.2024.006  

V psychiatrické praxi dochází k nárůstu počtu dospívajících pacientů s emočními poruchami. V textu uvažujeme o důvodech a o etiologii, vč. vlivu internetu a online světa na vývoj generace 21. století v kontextu nemalých nároků puberty v (post)covidovém období. Ve formě kazuistik je popsáno, že kromě reverzibilních přechodných psychických potíží koexistují i raritnější psychické nemoci s počátkem v dospívání, a to např. schizofrenie či psychotické epizody Aspergerova syndromu.

Co se o pregabalinu málo víSdělení z praxe

A little known facts about pregabalin

MUDr. Lucie Bundárová

Psychiatr. praxi. 2024;25(1):40-42 | DOI: 10.36290/psy.2024.005  

Pregabalin je strukturální analog kyseliny γ-aminomáselné, původně vyvinutý jako antikonvulzivum. Prokázal však řadu dalších žádoucích účinků a od roku 2016 je v ČR registrován a indikován v psychiatrii pro léčbu generalizované úzkostné poruchy. Pregabalin je nepochybně účinný a dobře fungující lék, který však skýtá rizika, se kterými je vhodné počítat v každodenní klinické praxi. Do popředí zájmu v rámci výzkumu i praxe se dostává jeho adiktivní a abuzivní potenciál, který, jako v případě řady předchozích látek, objevily především specifické rizikové skupiny pacientů a s nimi následně i jejich lékaři. Článek má za cíl seznámit čtenáře s touto...

Pohybové programy v podpůrné léčbě psychiatrických pacientůMezioborové přehledy

Exercise programs in the supportive treatment of psychiatric patients

doc. PhDr. Běla Hátlová, Ph.D., PhDr. Eva Chalupová, Ph.D., PhDr. Iva Wedlichová Ph.D., PhDr. Milena Adámková Ségard, Ph.D.

Psychiatr. praxi. 2024;25(1):37-39 | DOI: 10.36290/psy.2024.004  

U psychicky nemocných osob je pozorovatelná psychopatologie v jejich používání pohybu v rozsahu částí, nebo celku těla a využívání prostoru, potlačování nebo exploze emočních projevů zřejmých v tělesném pohybu a jejich sociální tělesná úzkost. Psychomotorická terapie je podpůrná léčba pomocí tělesné aktivity. Problém vidíme v nedostatečné znalosti principů a metod psychomotorické terapie, které jsou podpořeny výsledky výzkumných prací. Tato neznalost vede k používání alternativních metod, které nejsou založeny na odborném ověřování svého působení.

Dlouhodobá léčba deprese u neurologických nemocíPřehledové články

Long­‑term treatment for depression in neurologic diseases

prof. MUDr. Eva Češková, CSc.

Psychiatr. praxi. 2024;25(1):32-36  

Deprese je velmi častou komorbiditou u neurologických onemocnění. Sdílí s nimi některé etiopatogenetické faktory a negativně ovlivňuje jejich průběh. Diagnostiku a léčbu provádí neurolog, v případě těžší a neúspěšně léčené deprese je žádoucí konzultace psychiatra. Článek se detailněji zabývá farmakoterapií u vybraných dlouhodobých neurologických onemocnění a soustředí se hlavně na nejnovější poznatky a specifika u jednotlivých onemocnění.

Internetové intervence pro jedince s příznaky depresePřehledové články

Online interventions for individuals with symptoms of depression

PhDr. Marie Ocisková, Ph.D., prof. MUDr. Ján Praško, CSc., Jelena Holomany, Msc.

Psychiatr. praxi. 2024;25(1):22-31 | DOI: 10.36290/psy.2024.003  

Depresivní porucha patří mezi časté psychické poruchy. Podstatná část pacientů s touto poruchou se nedostává k adekvátní terapii. Mezi hlavní důvody patří snížená dostupnost péče a strach ze stigmatizace. V řadě západních zemí, jako jsou Švédsko, Austrálie, Německo, Velká Británie, Nizozemí, Švýcarsko nebo Spojené státy, tyto bariéry snižují internetové terapeutické programy, které představují účinnou a nízkonákladovou pomoc jedincům s lehkými až středně závažnými příznaky deprese. Tyto programy zpravidla vychází z principů kognitivně behaviorální terapie a psychoedukace, mají interaktivní obsah a sebezkušenostní cvičení. Většina nabízí i pomoc vyškoleného...

Nefarmakologické přístupy v terapii nespavosti u dospělýchPřehledové články

Non­‑pharmacological approaches for therapy of insomnia in adults

MUDr. Laura Hrehová, MBA, doc. MUDr. Kamal Mezian, Ph.D.

Psychiatr. praxi. 2024;25(1):16-21 | DOI: 10.36290/psy.2024.002  

Spánek patří mezi základní fyziologické potřeby nutné pro udržení fyzického i duševního zdraví. Jednou z nejčastějších spánkových poruch je nespavost, jejímž projevem je opakovaná porucha usínání nebo průběhu spánku (přerušovaný spánek, brzké probouzení či nerestorativní spánek). V terapii insomnie je na prvním místě doporučována nefarmakologická léčba. Cílem tohoto sdělení je seznámení odborné veřejnosti s aktuálními poznatky o nefarmakologické léčbě nespavosti. Mezi základní pilíře patří kognitivně behaviorální terapie. Kognitivně behaviorální terapie odstraňuje konkrétní příčiny nespavosti. Kognitivní složka tohoto přístupu se zaměřuje na odstranění...

Vztahová obsedantně kompulzivní poruchaPřehledové články

Relationship-related obsessive-compulsive disorder

prof. MUDr. Ján Praško, CSc., PhDr. Marie Ocisková, Ph.D., MUDr. Kamila Bělohradová, MUDr. Lucie Bundárová, MUDr. Jakub Vaněk, doc. PhDr. Miloš Šlepecký, CSc.

Psychiatr. praxi. 2024;25(1):7-14 | DOI: 10.36290/psy.2024.001  

Vztahová obsedantně kompulzivní porucha (R-OCD) je subtyp obsedantně-kompulzivní poruchy (OCD), který se projevuje neustálými pochybnostmi a úzkostmi týkajícími se intimního vztahu. Myšlení lidí s R-OCD je zaujato vtíravými myšlenkami, jejichž obsahem jsou pochybnosti, zda pocity, které chovají k partnerovi, jsou správné, zda je partner miluje, zda je vztah vhodný nebo zda má partner nějaké nedostatky. Tyto myšlenky vyvolávají nutkání k provádění rituálů v podobě opakovaných kontrol, ujišťování nebo porovnávání. Rituály vedou ke snížení úzkosti a napětí. Toto chování však vede k narušení vztahu a dlouhodobému udržování úzkosti. Článek popisuje charakteristiky...

Psychiatrie v čase nejistoty a nepředvídatelných zvratůSlovo úvodem

doc. MUDr. David Skorunka, Ph.D.

Psychiatr. praxi. 2024;25(1):3-4  

Abstrakta: 20. konference Psychiatrie pro praxi / 23.–24. listopadu 2023, Clarion Congress Hotel OlomoucAbstrakta

Společnost SOLEN, s. r. o., a časopis Psychiatrie pro praxi, ve spolupráci s Psychiatrickou klinikou FN Olomouc

Psychiatr. praxi. 2023;24(Suppl.A)  

Já, my, medicína a umělá inteligenceSlovo úvodem

MUDr. Radkin Honzák, CSc.

Psychiatr. praxi. 2023;24(3):135  

Byl jsem požádán o úvahu na toto téma. Děkuji za důvěru a věřím, že ji tentokrát naplno zklamu. Nicméně chutě do toho! ...

EsketaminInformace

Esketamine

MUDr. Veronika Málová

Psychiatr. praxi. 2023;24(3):194-198  

Kazuistika demonstruje úspěšnou ambulantní léčbu pacientky s farmakorezistentní depresí. Přestože moderní medicína již nabízí celou řadu antidepresiv, stále se mnohdy setkáváme s opožděným klinickým nástupem účinku v rozmezí tří až šesti týdnů, nedostatečnou efektivitou či intolerancí léčby, které jsou pro efektivní léčbu značným limitem. Výsledkem je určité procento pacientů, kteří nedosáhnou remise či dlouhodobého snížení symptomů ani po vyčerpání dostupných možností léčby – kombinace antidepresiv, elektrokonvulzivní terapie (ECT), repetitivní transkraniální magnetická stimulace (rTMS), chronoterapie apod. Oproti tomu je u esketaminu evidován...

Psychogenní neepileptický disociativní záchvat jako odpověď na pooperační bolest? Kazuistika, která možná nepřinese odpovědiSdělení z praxe

Psychogenic non-epileptic dissociative seizure as a response to postoperative pain? A case report that may not provide answers

Mgr. Renáta Krčilová, Regina Ropková, Elena Raimrová

Psychiatr. praxi. 2023;24(3):191-193 | DOI: 10.36290/psy.2023.035  

Předkládanou kazuistikou si dovolujeme seznámit odbornou veřejnost s příběhem ženy, která v raném pooperačním období prodělala recidivující poruchu vědomí s nekonstantními myoklonickými záškuby trupu se samovolně obnoveným vědomím. Příběh ženy, který vyvolal otazníky, na které nebyly nalezeny jednoznačné odpovědi. Příběh ženy, který nás zdravotníky pracující v intenzivní medicíně donutil pomýšlet nejen na samotnou existenci disociativních stavů, ale také na jejich různé klinické projevy a diferenciální diagnózu. Naše pracovní zaměření v intenzivní medicíně, jsme­‑li svědky poruchy stavu vědomí u pacienta, nás nutí primárně se zaměřit na přísně...

Rozdíly mezi brexpiprazolem a aripiprazolem v klinické praxi: kazuistická sérieSdělení z praxe

Differences between brexpiprazole and aripiprazole in clinical practice. Case series

prof. MUDr. Jiří Masopust, Ph.D., MUDr. Miloslav Kopeček, Ph.D., doc. MUDr. Lucie Kališová, Ph.D., MUDr. Martin Hýža, Ph.D., MUDr. Michal Risler, MUDr. Tereza Škrábalová, MUDr. Olga Daňková, MUDr. Markéta Čechová, MUDr. Jiří Bartoš

Psychiatr. praxi. 2023;24(3):182-190 | DOI: 10.36290/psy.2023.034  

Brexpiprazol je nové atypické antipsychotikum, působící jako modulátor serotoninu a dopaminu. V jeho mechanismu účinku se uplatňuje parciální agonismus na serotoninových receptorech 5-HT1A, antagonismus na serotoninových receptorech 5-HT2A, parciální agonismus na dopaminových D2 receptorech a antagonismus na noradrenergních receptorech typu α1B a typu α2C. Podle zmíněného účinku na dopaminové D2 receptory se řadí do skupiny parciálních dopaminových agonistů (DRPA). Do klinické praxe léčby schizofrenie byl uveden nedávno. Jeho profil je spojen s dostatečnou antipsychotickou účinností a velmi dobrou snášenlivostí. Nízký výskyt nežádoucích účinků...

Mechanismus účinku silice z levanduleInformace

PharmDr. MVDr. Vilma Vranová, Ph.D.

Psychiatr. praxi. 2023;24(3):180  

Nová farmaka v léčbě nespavostiPsychofarmakologický profil

New pharmaceuticals in the treatment of insomnia

MUDr. Jozef Višňovský, MUDr. Jakub Vaněk

Psychiatr. praxi. 2023;24(3):176-179 | DOI: 10.36290/psy.2023.033  

Poruchy spánku patří k nejčastějším důvodům, proč pacienti vyhledávají praktické lékaře či psychiatry. Roční prevalence insomnie u dospělé populace se odhaduje až na 40 %. Poruchy spánku se mohou vyskytovat izolovaně nebo v kombinaci s jiným základním onemocněním. Nefarmakologické opatření a postupy, jakkoliv jsou nedílnou součástí terapie nespavosti, nejsou pacienty ani lékaři, vždy preferovány. Farmakoterapie poruch spánku zahrnuje širokou plejádu psychofarmak. Spánková medicína a její výzkum se neustále vyvíjí, což přináší i nová farmaka. Cílem článku je přinést stručný přehled základních vlastností a použití nových preparátů v léčbě nespavosti....

Ženy v oboru psychologieMezioborové přehledy

Women in the field of psychology

prof. PhDr. Alena Plháková, CSc.

Psychiatr. praxi. 2023;24(3):170-175 | DOI: 10.36290/psy.2023.032  

Článek se zabývá motivací žen ke studiu psychologie a rozdíly v postavení mužů a žen v akademické a aplikované psychologii. Ukazuje se, že ženy publikují v odborných psychologických časopisech méně než muži a mají méně citačních ohlasů. Psychologové také častěji než psycholožky získávají různé vedoucí funkce. Ženy jsou nicméně velmi úspěšné v oblasti manželského a rodinného poradenství, klinické psychologie a psychoterapie.

Klozapín a psychóza pri Parkinsonovej chorobeMezioborové přehledy

Clozapine and Parkinson's disease related psychosis

MUDr. Katarína Ďurčová Typčuková, MUDr. Marcela Šoltýsová, MUDr. Mária Holá, MUDr. Ján Necpál

Psychiatr. praxi. 2023;24(3):165-169 | DOI: 10.36290/psy.2023.031  

Psychóza pri Parkinsonovej chorobe je závažnou neuropsychiatrickou komplikáciou Parkinsonovej choroby. Zlatým štandardom v liečbe podľa úrovne dôkazov je klozapín, atypické antipsychotikum s multireceptorovým pôsobením, ktoré má nízke riziko výskytu extrapyramídových nežiaducich účinkov. Hoci je klozapín v tejto indikácii vysoko účinný, stále sa používa pomerne málo, a to hlavne zo strachu pred vznikom agranulocytózy, ktorý medzi lekármi často vedie k všeobecnej klozapínofóbii. Článok prináša základné fakty o klozapíne a praktický manažment v liečbe psychózy pri Parkinsonovej chorobe.

Možnosti zapojení rodiny v léčbě emočně nestabilních adolescentůPřehledové články

Possibilities of family interventions in the treatment of emotionally-unstable adolescents

MUDr. Kryštof Kantor, doc. PhDr. Jana Kocourková

Psychiatr. praxi. 2023;24(3):161-164 | DOI: 10.36290/psy.2023.030  

Potíže spojené s emoční nestabilitou jsou v adolescenci časté a diagnostikování poruchy osobnosti už v tomto věku se stává běžnější. Jedná se o významnou skupinu pacientů, obzvlášť když uvážíme, že se tato porucha vyskytovala až u 76 % adolescentů, kteří vyhledali péči pro suicidální úvahy. Rodinné prostředí hraje roli při vzniku emočně nestabilní poruchy osobnosti a zároveň jsou blízcí těmito potížemi také významně zasaženi. Existuje několik terapeutických postupů, které byly adaptovány i pro emočně nestabilní adolescenty a vykazují efektivitu v jejich léčbě. Zapojení rodiny v léčbě je nezbytné. Tento článek se věnuje roli rodiny a možnostem zapojení...