Psychiatrie pro praxi - Nejnovější články
Výsledky 91 až 120 z 176:
Nefarmakologické přístupy v terapii nespavosti u dospělýchPřehledové články
Non‑pharmacological approaches for therapy of insomnia in adults
MUDr. Laura Hrehová, MBA, doc. MUDr. Kamal Mezian, Ph.D.
Psychiatr. praxi. 2024;25(1):16-21 | DOI: 10.36290/psy.2024.002 
Spánek patří mezi základní fyziologické potřeby nutné pro udržení fyzického i duševního zdraví. Jednou z nejčastějších spánkových poruch je nespavost, jejímž projevem je opakovaná porucha usínání nebo průběhu spánku (přerušovaný spánek, brzké probouzení či nerestorativní spánek). V terapii insomnie je na prvním místě doporučována nefarmakologická léčba. Cílem tohoto sdělení je seznámení odborné veřejnosti s aktuálními poznatky o nefarmakologické léčbě nespavosti. Mezi základní pilíře patří kognitivně behaviorální terapie. Kognitivně behaviorální terapie odstraňuje konkrétní příčiny nespavosti. Kognitivní složka tohoto přístupu se zaměřuje na odstranění...
Vztahová obsedantně kompulzivní poruchaPřehledové články
Relationship-related obsessive-compulsive disorder
prof. MUDr. Ján Praško, CSc., PhDr. Marie Ocisková, Ph.D., MUDr. Kamila Bělohradová, MUDr. Lucie Bundárová, MUDr. Jakub Vaněk, doc. PhDr. Miloš Šlepecký, CSc.
Psychiatr. praxi. 2024;25(1):7-14 | DOI: 10.36290/psy.2024.001
Vztahová obsedantně kompulzivní porucha (R-OCD) je subtyp obsedantně-kompulzivní poruchy (OCD), který se projevuje neustálými pochybnostmi a úzkostmi týkajícími se intimního vztahu. Myšlení lidí s R-OCD je zaujato vtíravými myšlenkami, jejichž obsahem jsou pochybnosti, zda pocity, které chovají k partnerovi, jsou správné, zda je partner miluje, zda je vztah vhodný nebo zda má partner nějaké nedostatky. Tyto myšlenky vyvolávají nutkání k provádění rituálů v podobě opakovaných kontrol, ujišťování nebo porovnávání. Rituály vedou ke snížení úzkosti a napětí. Toto chování však vede k narušení vztahu a dlouhodobému udržování úzkosti. Článek popisuje charakteristiky...
Psychiatrie v čase nejistoty a nepředvídatelných zvratůSlovo úvodem
doc. MUDr. David Skorunka, Ph.D.
Psychiatr. praxi. 2024;25(1):3-4
Abstrakta: 20. konference Psychiatrie pro praxi / 23.–24. listopadu 2023, Clarion Congress Hotel OlomoucAbstrakta
Společnost SOLEN, s. r. o., a časopis Psychiatrie pro praxi, ve spolupráci s Psychiatrickou klinikou FN Olomouc
Psychiatr. praxi. 2023;24(Suppl.A)
Já, my, medicína a umělá inteligenceSlovo úvodem
MUDr. Radkin Honzák, CSc.
Psychiatr. praxi. 2023;24(3):135
Byl jsem požádán o úvahu na toto téma. Děkuji za důvěru a věřím, že ji tentokrát naplno zklamu. Nicméně chutě do toho! ...
EsketaminInformace
Esketamine
MUDr. Veronika Málová
Psychiatr. praxi. 2023;24(3):194-198
Kazuistika demonstruje úspěšnou ambulantní léčbu pacientky s farmakorezistentní depresí. Přestože moderní medicína již nabízí celou řadu antidepresiv, stále se mnohdy setkáváme s opožděným klinickým nástupem účinku v rozmezí tří až šesti týdnů, nedostatečnou efektivitou či intolerancí léčby, které jsou pro efektivní léčbu značným limitem. Výsledkem je určité procento pacientů, kteří nedosáhnou remise či dlouhodobého snížení symptomů ani po vyčerpání dostupných možností léčby – kombinace antidepresiv, elektrokonvulzivní terapie (ECT), repetitivní transkraniální magnetická stimulace (rTMS), chronoterapie apod. Oproti tomu je u esketaminu evidován...
Psychogenní neepileptický disociativní záchvat jako odpověď na pooperační bolest? Kazuistika, která možná nepřinese odpovědiSdělení z praxe
Psychogenic non-epileptic dissociative seizure as a response to postoperative pain? A case report that may not provide answers
Mgr. Renáta Krčilová, Regina Ropková, Elena Raimrová
Psychiatr. praxi. 2023;24(3):191-193 | DOI: 10.36290/psy.2023.035
Předkládanou kazuistikou si dovolujeme seznámit odbornou veřejnost s příběhem ženy, která v raném pooperačním období prodělala recidivující poruchu vědomí s nekonstantními myoklonickými záškuby trupu se samovolně obnoveným vědomím. Příběh ženy, který vyvolal otazníky, na které nebyly nalezeny jednoznačné odpovědi. Příběh ženy, který nás zdravotníky pracující v intenzivní medicíně donutil pomýšlet nejen na samotnou existenci disociativních stavů, ale také na jejich různé klinické projevy a diferenciální diagnózu. Naše pracovní zaměření v intenzivní medicíně, jsme‑li svědky poruchy stavu vědomí u pacienta, nás nutí primárně se zaměřit na přísně...
Rozdíly mezi brexpiprazolem a aripiprazolem v klinické praxi: kazuistická sérieSdělení z praxe
Differences between brexpiprazole and aripiprazole in clinical practice. Case series
prof. MUDr. Jiří Masopust, Ph.D., MUDr. Miloslav Kopeček, Ph.D., doc. MUDr. Lucie Kališová, Ph.D., MUDr. Martin Hýža, Ph.D., MUDr. Michal Risler, MUDr. Tereza Škrábalová, MUDr. Olga Daňková, MUDr. Markéta Čechová, MUDr. Jiří Bartoš
Psychiatr. praxi. 2023;24(3):182-190 | DOI: 10.36290/psy.2023.034
Brexpiprazol je nové atypické antipsychotikum, působící jako modulátor serotoninu a dopaminu. V jeho mechanismu účinku se uplatňuje parciální agonismus na serotoninových receptorech 5-HT1A, antagonismus na serotoninových receptorech 5-HT2A, parciální agonismus na dopaminových D2 receptorech a antagonismus na noradrenergních receptorech typu α1B a typu α2C. Podle zmíněného účinku na dopaminové D2 receptory se řadí do skupiny parciálních dopaminových agonistů (DRPA). Do klinické praxe léčby schizofrenie byl uveden nedávno. Jeho profil je spojen s dostatečnou antipsychotickou účinností a velmi dobrou snášenlivostí. Nízký výskyt nežádoucích účinků...
Mechanismus účinku silice z levanduleInformace
PharmDr. MVDr. Vilma Vranová, Ph.D.
Psychiatr. praxi. 2023;24(3):180
Nová farmaka v léčbě nespavostiPsychofarmakologický profil
New pharmaceuticals in the treatment of insomnia
MUDr. Jozef Višňovský, MUDr. Jakub Vaněk
Psychiatr. praxi. 2023;24(3):176-179 | DOI: 10.36290/psy.2023.033
Poruchy spánku patří k nejčastějším důvodům, proč pacienti vyhledávají praktické lékaře či psychiatry. Roční prevalence insomnie u dospělé populace se odhaduje až na 40 %. Poruchy spánku se mohou vyskytovat izolovaně nebo v kombinaci s jiným základním onemocněním. Nefarmakologické opatření a postupy, jakkoliv jsou nedílnou součástí terapie nespavosti, nejsou pacienty ani lékaři, vždy preferovány. Farmakoterapie poruch spánku zahrnuje širokou plejádu psychofarmak. Spánková medicína a její výzkum se neustále vyvíjí, což přináší i nová farmaka. Cílem článku je přinést stručný přehled základních vlastností a použití nových preparátů v léčbě nespavosti....
Ženy v oboru psychologieMezioborové přehledy
Women in the field of psychology
prof. PhDr. Alena Plháková, CSc.
Psychiatr. praxi. 2023;24(3):170-175 | DOI: 10.36290/psy.2023.032
Článek se zabývá motivací žen ke studiu psychologie a rozdíly v postavení mužů a žen v akademické a aplikované psychologii. Ukazuje se, že ženy publikují v odborných psychologických časopisech méně než muži a mají méně citačních ohlasů. Psychologové také častěji než psycholožky získávají různé vedoucí funkce. Ženy jsou nicméně velmi úspěšné v oblasti manželského a rodinného poradenství, klinické psychologie a psychoterapie.
Klozapín a psychóza pri Parkinsonovej chorobeMezioborové přehledy
Clozapine and Parkinson's disease related psychosis
MUDr. Katarína Ďurčová Typčuková, MUDr. Marcela Šoltýsová, MUDr. Mária Holá, MUDr. Ján Necpál
Psychiatr. praxi. 2023;24(3):165-169 | DOI: 10.36290/psy.2023.031
Psychóza pri Parkinsonovej chorobe je závažnou neuropsychiatrickou komplikáciou Parkinsonovej choroby. Zlatým štandardom v liečbe podľa úrovne dôkazov je klozapín, atypické antipsychotikum s multireceptorovým pôsobením, ktoré má nízke riziko výskytu extrapyramídových nežiaducich účinkov. Hoci je klozapín v tejto indikácii vysoko účinný, stále sa používa pomerne málo, a to hlavne zo strachu pred vznikom agranulocytózy, ktorý medzi lekármi často vedie k všeobecnej klozapínofóbii. Článok prináša základné fakty o klozapíne a praktický manažment v liečbe psychózy pri Parkinsonovej chorobe.
Možnosti zapojení rodiny v léčbě emočně nestabilních adolescentůPřehledové články
Possibilities of family interventions in the treatment of emotionally-unstable adolescents
MUDr. Kryštof Kantor, doc. PhDr. Jana Kocourková
Psychiatr. praxi. 2023;24(3):161-164 | DOI: 10.36290/psy.2023.030
Potíže spojené s emoční nestabilitou jsou v adolescenci časté a diagnostikování poruchy osobnosti už v tomto věku se stává běžnější. Jedná se o významnou skupinu pacientů, obzvlášť když uvážíme, že se tato porucha vyskytovala až u 76 % adolescentů, kteří vyhledali péči pro suicidální úvahy. Rodinné prostředí hraje roli při vzniku emočně nestabilní poruchy osobnosti a zároveň jsou blízcí těmito potížemi také významně zasaženi. Existuje několik terapeutických postupů, které byly adaptovány i pro emočně nestabilní adolescenty a vykazují efektivitu v jejich léčbě. Zapojení rodiny v léčbě je nezbytné. Tento článek se věnuje roli rodiny a možnostem zapojení...
Bossing a další problematické a patologické interakce na pracovištích ve zdravotnictvíPřehledové články
Bossing - problematic and pathological interactions at workplace in public healthcare sector
PhDr. Pavel Harsa, Ph.D., prof. PaedDr. Marián Merica, Ph.D., doc. PhDr. PaedDr. Tomáš Gregor, Ph.D., PhDr. RNDr. Adriana Kaplánová, Ph.D., Mgr. Tomáš Kufa, Mgr. Michaela Břeňová, PhDr. Jiří Michalec, Ph.D.
Psychiatr. praxi. 2023;24(3):156-160 | DOI: 10.36290/psy.2023.029
Článek pojednává o současných vztahově patologických projevech na pracovištích, s důrazem na oblast zdravotnictví. Autoři ve svém přehledu shrnují a popisují jednotlivé projevy agrese, šikany, jejich současných forem bossingu, mobbingu a dalších forem problémového chování ve zdravotnických kolektivech. Upozorňují na nebezpečnost tohoto chování ve společnosti, na narůstající výskyt těchto jevů, což stručně dokumentují na dvou kazuistikách. Zabývají se, kdo je označován za původce bossingu, kdo je obětí, jak tyto formy nevhodného chování probíhají a jak jim lze předcházet a jak tyto situace řešit. V závěru shrnují preventivní opatření a odkazují na kvalifikované...
Vývojové milníky neheterosexuální orientace a identit v Česku: revize tradičního modelu comingoutuPřehledové články
Developmental milestones of non‑heterosexual orientation and identities in Czechia: A revision of the traditional coming out model
RNDr. Michal Pitoňák, Ph.D.
Psychiatr. praxi. 2023;24(3):148-155 | DOI: 10.36290/psy.2023.028
Tento článek kriticky posuzuje platnost tradičních modelů comingoutu v kontextu současného Česka, neboť integruje zažité přístupy a moderní realitu. Ke zkoumání vývoje tří milníků comingoutu (M1 - přitažlivost, M2 - sebeoznačení a M3 - odhalení) ve vývoji neheterosexuální identity byl využit online průzkum, kterého se zúčastnilo 1 778 osob (ve věku 15 až 71 let). Z výsledků vyplývá, že svou touhu neheterosexuální lidé rozpoznají kolem 13, roku života, průměrně přes dva další roky trvá, než tuto svou identitu poprvé pojmenují, a průměrně ještě téměř dva další roky trvá, než se daná osoba rozhodne svěřit někomu dalšímu. První "vnější coming out" tak...
Nové trendy v léčbě schizofreniePřehledové články
New trends in schizophrenia treatment
MUDr. Miloslav Kopeček, Ph.D., prof. MUDr. Jiří Masopust, Ph.D., doc. MUDr. Martin Anders, Ph.D.
Psychiatr. praxi. 2023;24(3):140-147 | DOI: 10.36290/psy.2023.027
Antipsychotika jsou základním pilířem léčby schizofrenie. V rámci bio-psycho-sociálního přístupu v léčbě schizofrenie tvoří psychofarmaka, repetitivní transkraniální magnetická stimulace (rTMS) či elektrokonvulzivní terapie (ECT) složku biologickou, která je doplňována na všech úrovních léčby psychosociálními intervencemi. Cílem léčby schizofrenie není pouze redukce pozitivních příznaků, jak tomu bylo v minulosti, ale dosažení funkční remise. Léčbu schizofrenie si lze představit jako postupné zdolávání schodů, kdy každá úroveň schodiště představuje specifický léčebný cíl. Léčba schizofrenie jedním antipsychotikem je spíše výjimkou. Častěji se jedná...
Špatná zpráva; možné reakce pacienta a jejich zvládání (2. část)Slovo úvodem
MUDr. Radkin Honzák, CSc.
Psychiatr. praxi. 2023;24(2):67
Michael Balint řekl, že lékař sám je nejúčinnějším lékem, měl by tedy vědět, jak se dávkovat, jaké může mít vedlejší účinky a kdy se zdržet. Komunikace lékaře s pacientem by měla být v atmosféře důvěry a za těchto předpokladů je většinou špatná zpráva přijata v klidu, eventuální reakce se dostavují později...
Sekvenční léčba schizofrenieZaznělo na kongresu
MUDr. Josef Višňovský
Psychiatr. praxi. 2023;24(2):123-130
Na 65. česko‑slovenské psychofarmakologické konferenci v Mariánských Lázních se uskutečnilo sympozium firmy Angelini zaměřené na sekvenční léčbu schizofrenie.
O obsedantně kompulzivní poruše a její léčbě - otázky a odpovědiRozhovor
PhDr. Marie Ocisková, Ph.D., prof. MUDr. Ján Praško Pavlov, CSc.
Psychiatr. praxi. 2023;24(2):118-122 | DOI: 10.36290/psy.2023.020
Mechanismus účinku silice z levanduleInformace
PharmDr. MVDr. Vilma Vranová, Ph.D.
Psychiatr. praxi. 2023;24(2):116
Zátěž pečovatele u pacienta se schizofreniíSdělení z praxe
Caregiver burden in a patient with schizophrenia
Mgr. Libuše Winklerová, Mgr. Anna Vitásková, Bc. Irena Mádrová
Psychiatr. praxi. 2023;24(2):113-115 | DOI: 10.36290/psy.2023.019
Péče o člověka se schizofrenií je náročná a má svá úskalí. Je‑li takto psychicky nemocný člověk v domácí péči rodiny, může docházet k vážným problémům. Kazuistika poukazuje na důležitost edukace a poskytnutí pomoci rodině, která se o psychicky nemocného stará. Ukazuje, jak je důležité věnovat pečujícím rodinám pomoc a zajímat se o jejich situaci a jak vážné mohou být následky neřešených problémů.
Pregabalin jako zneužívaná substance: kazuistiky léčby závislostiSdělení z praxe
Pregabalin as an abused substance
MUDr. Vojtěch Prášil, Mgr. Michaela Prášilová
Psychiatr. praxi. 2023;24(2):109-111 | DOI: 10.36290/psy.2023.018
Pregabalin je široce předepisované léčivo ze skupiny antiepileptik s prokázanými protiúzkostnými a analgetickými účinky. V zahraniční literatuře je popisováno jeho zneužívání, a to včetně rozvoje závislosti. Ve dvou kazuistikách popisují autoři příklady z tuzemské praxe. Je popsána jak závislost vzniklá iatrogenně u pacientky bez předchozí psychiatrické komorbidity, tak závislost u polymorfně závislého pacienta s komorbidní depresivní poruchou.
Specifika onkologické péče u LGBTQI+ pacientůMezioborové přehledy
Specifics of cancer care for LGBTQI+ patients
MUDr. Zdeňka Pechačová, doc. MUDr. Radka Lohynská, Ph.D., MUDr. Tereza Drbohlavová
Psychiatr. praxi. 2023;24(2):104-108
Úvod: V evropské populaci se přibližně 6 % lidí hlásí k LGBTQI+ (Lesbian Gay Bisexual Transsexual Queer/Questioning Intersex + encompassing) komunitě a předpokládá se, že cca 1 % populace se identifikuje jako transgender. Tato komunita zůstává pro zdravotnický systém méně viditelná, protože data o sexuální orientaci a genderové identitě (SOGI) nejsou strukturovaně zjišťována a z důvodu obav z diskriminace často nejsou pacienti nakloněni tyto údaje zdravotníkům sdělovat. Řada specifických potřeb těchto pacientů proto není v rámci léčebné péče uspokojivě naplňována. V podskupinách LGBTQI+ lze identifikovat specifická zdravotní rizika...
Přehled systému současné psychosociální péče o děti s poruchou autistického spektra v České republiceMezioborové přehledy
An overview of current system of psycho-social care for children with autism spectrum disorder in Czech Republic
Mgr. Martina Vyhnalová, Mgr. Lucie Stroupková, MUDr. Pavlína Danhofer, Ph.D., doc. MUDr. Hana Ošlejšková, Ph.D., MUDr. Lenka Knedlíková, MUDr. Senad Kolář
Psychiatr. praxi. 2023;24(2):97-103
Článek poskytuje přehled základních oblastí psychosociální péče, kterou mohou v současné době v České republice čerpat děti s poruchou autistického spektra (PAS) a jejich rodiny a na niž je může praktický lékař v případě potřeby nasměrovat. Text pojednává o možnostech podpory ve školství, v sociální oblasti, vč. oblasti příspěvků a dávek státní sociální podpory, a zmiňuje některé další specifické intervence a organizace pro děti s PAS.
Genetické faktory ovlivňující věk nástupu Huntingtonovy nemoci a markery jeho predikceMezioborové přehledy
Genetic factors influencing age of onset of Huntington's disease and markers of its prediction
Petr Roudenský, MSc.
Psychiatr. praxi. 2023;24(2):92-95
Huntingtonova nemoc je autozomálně dominantně dědičné neurodegenerativní onemocnění s progresivním postižením motoriky, kognice a poruch chování. Choroba vzniká na podkladě mutace genu HTT, kde dochází k abnormální expanzi repeticí tripletů CAG. Přestože obvyklý věk klinického počátku nemoci je okolo 40 let, jeho rozsah sahá od dětství až do osmého decenia. Hlavním faktorem ovlivňujícím tuto variabilitu je počet repeticí expandované alely, na kterém je věk nástupu nemoci - především v rozmezí mezi 55 a 80 repeticemi - inverzně závislý, významnou roli však hrají i genetické modifikátory identifikované zejména v celogenomových asociačních studiích. Nástup...
Omega-3 a detaily mechanismu jejich fungování v souvislosti s cytokiny a markery zánětu u afektivních poruchPřehledové články
Omega-3 and details of their mechanism of action in relation to cytokines and markers of inflammation in affective disorders
MUDr. Hedvika Ernsten
Psychiatr. praxi. 2023;24(2):87-91 | DOI: 10.36290/psy.2023.017
Eicosapentaenová kyselina (EPA) a docosahexaenová (DHA) jsou polynenasycené esenciální mastné kyseliny, které se do organismu savců dostávají výhradně zvnějšku při přirozené neschopnosti vlastní syntézy těchto látek. Jejich role je pasuje na něco jako „nutraceutika“, tj. látky přítomné i v běžné lidské stravě. Nejen přímé ovlivnění fungování buněk imunitního systému, ale i další mechanismy v metabolismu membrány buněk, genové transkripce a ovlivnění střevní mikroflory jsou procesy, které se podílejí na jejich farmakologicky definovatelných protizánětlivých a protektivních vlastnostech. Na tyto vlastnosti je pak přímo či nepřímo vázaná...
Mozek a prostředí tvoří kontinuum: environmentální enrichment jako východisko změny v léčbě (nejen) závislostíPřehledové články
Brain and environment form a continuum: environmental enrichment as a starting point for change in (not only) addiction treatment
MUDr. Jiří Dvořáček
Psychiatr. praxi. 2023;24(2):82-85 | DOI: 10.36290/psy.2023.022
V poslední době se intenzivně diskutuje potřeba změn prostředí v psychiatrii - nejen prostředí, ve kterém pacient přechodně žije (zde je myšlen zejména ubytovací standard v psychiatrických nemocnicích), ale i prostředí, ve kterém terapie probíhá (myšleny nejen parametry prostoru, ale celková atmosféra a podoba vztahů a také postavení člověka v tomto prostředí). V našem článku se budeme věnovat specificky léčbě závislostí, byť základní teze a závěry lze přenést na celou psychiatrii.
Deprese u schizofrenie: prevalence, diagnostika a důsledkyPřehledové články
Depression in schizophrenia
prof. MUDr. Bc. Libor Ustohal, Ph.D.
Psychiatr. praxi. 2023;24(2):76-80 | DOI: 10.36290/psy.2023.016
Deprese u schizofrenie je poměrně častým problémem, vyskytnout se může až u 80 % pacientů v časných fázích schizofrenního onemocnění. Existuje pojem postschizofrenní deprese, v nové revizi klasifikace nemocí byl však nahrazen kvalifikátory (specifikátory) včetně depresivních. Deprese u schizofrenie se klinicky liší od deprese u pacientů bez této poruchy - pacienti se schizofrenií reportovali podobně jako ti bez ní smutek, spali však déle a měli nižší míru únavy a pesimismu. Obtížné je odlišení od negativních příznaků - pro depresi jsou typičtější příznaky jako pokleslá nálada, suicidální myšlenky a pesimismus. Důsledkem deprese u pacientů se schizofrenií...
Závažné stavy vzniklé při podávání psychofarmak a jejich léčbaPřehledové články
Serious states induced by taking psychopharmacs and their treatment
prof. MUDr. Eva Češková, CSc., PharmDr. Bc. Kateřina Horská, Ph.D.
Psychiatr. praxi. 2023;24(2):70-75 | DOI: 10.36290/psy.2023.015
Sdělení shrnuje současné poznatky o závažných stavech, které mohou vzniknout v souvislosti s podáváním antidepresiv a antipsychotik. Tyto stavy obyčejně vyžadují okamžitou intervenci. Patří k nim akutní a tardivní dystonie, tardivní dyskinezy, neuroleptický maligní syndrom, serotoninový syndrom a syndromy vzniklé z jejich vysazení. Vzhledem k jejich závažnosti a někdy nečekané manifestaci představují závažné nežádoucí účinky podléhající povinnému hlášení farmakovigilančnímu oddělení Státního ústavu pro kontrolu léčiv.
Nefarmakologické léčebné postupy v neuropsychiatriiPřehledové články#E-verze
Non‑pharmacological treatments in neuropsychiatry
doc. MUDr. Marek Baláž, Ph.D., prof. MUDr. Tomáš Kašpárek, Ph.D., doc. MUDr. Lucie Kališová, Ph.D., prof. MUDr. Jan Chrastina, Ph.D.
Psychiatr. praxi. 2023;24(1):e9-e12
Nefarmakologické terapeutické metody v neuropsychiatrii představují biologické postupy (invazivní a neinvazivní stimulace struktur centrálního nervového systému), psychoterapie a psychoedukace. Spektrum jimi léčených nemocí je poměrně široké a lze očekávat, že s rozvojem poznání v oblasti neurověd a s lepší dostupností těchto metod jejich použití pravděpodobně poroste.