Bossing a další problematické a patologické interakce na pracovištích ve zdravotnictvíPřehledové články

Bossing - problematic and pathological interactions at workplace in public healthcare sector

PhDr. Pavel Harsa, Ph.D., prof. PaedDr. Marián Merica, Ph.D., doc. PhDr. PaedDr. Tomáš Gregor, Ph.D., PhDr. RNDr. Adriana Kaplánová, Ph.D., Mgr. Tomáš Kufa, Mgr. Michaela Břeňová, PhDr. Jiří Michalec, Ph.D.

Psychiatr. praxi. 2023;24(3):156-160 | DOI: 10.36290/psy.2023.029  

Článek pojednává o současných vztahově patologických projevech na pracovištích, s důrazem na oblast zdravotnictví. Autoři ve svém přehledu shrnují a popisují jednotlivé projevy agrese, šikany, jejich současných forem bossingu, mobbingu a dalších forem problémového chování ve zdravotnických kolektivech. Upozorňují na nebezpečnost tohoto chování ve společnosti, na narůstající výskyt těchto jevů, což stručně dokumentují na dvou kazuistikách. Zabývají se, kdo je označován za původce bossingu, kdo je obětí, jak tyto formy nevhodného chování probíhají a jak jim lze předcházet a jak tyto situace řešit. V závěru shrnují preventivní opatření a odkazují na kvalifikované...

Vývojové milníky neheterosexuální orientace a identit v Česku: revize tradičního modelu comingoutuPřehledové články

Developmental milestones of non­‑heterosexual orientation and identities in Czechia: A revision of the traditional coming out model

RNDr. Michal Pitoňák, Ph.D.

Psychiatr. praxi. 2023;24(3):148-155 | DOI: 10.36290/psy.2023.028  

Tento článek kriticky posuzuje platnost tradičních modelů comingoutu v kontextu současného Česka, neboť integruje zažité přístupy a moderní realitu. Ke zkoumání vývoje tří milníků coming­outu (M1 - přitažlivost, M2 - sebeoznačení a M3 - odhalení) ve vývoji neheterosexuální identity byl využit online průzkum, kterého se zúčastnilo 1 778 osob (ve věku 15 až 71 let). Z výsledků vyplývá, že svou touhu neheterosexuální lidé rozpoznají kolem 13, roku života, průměrně přes dva další roky trvá, než tuto svou identitu poprvé pojmenují, a průměrně ještě téměř dva další roky trvá, než se daná osoba rozhodne svěřit někomu dalšímu. První "vnější coming out" tak...

Nové trendy v léčbě schizofreniePřehledové články

New trends in schizophrenia treatment

MUDr. Miloslav Kopeček, Ph.D., prof. MUDr. Jiří Masopust, Ph.D., doc. MUDr. Martin Anders, Ph.D.

Psychiatr. praxi. 2023;24(3):140-147 | DOI: 10.36290/psy.2023.027  

Antipsychotika jsou základním pilířem léčby schizofrenie. V rámci bio-psycho-sociálního přístupu v léčbě schizofrenie tvoří psychofarmaka, repetitivní transkraniální magnetická stimulace (rTMS) či elektrokonvulzivní terapie (ECT) složku biologickou, která je doplňována na všech úrovních léčby psychosociálními intervencemi. Cílem léčby schizofrenie není pouze redukce pozitivních příznaků, jak tomu bylo v minulosti, ale dosažení funkční remise. Léčbu schizofrenie si lze představit jako postupné zdolávání schodů, kdy každá úroveň schodiště představuje specifický léčebný cíl. Léčba schizofrenie jedním antipsychotikem je spíše výjimkou. Častěji se jedná...

Špatná zpráva; možné reakce pacienta a jejich zvládání (2. část)Slovo úvodem

MUDr. Radkin Honzák, CSc.

Psychiatr. praxi. 2023;24(2):67  

Michael Balint řekl, že lékař sám je nejúčinnějším lékem, měl by tedy vědět, jak se dávkovat, jaké může mít vedlejší účinky a kdy se zdržet. Komunikace lékaře s pacientem by měla být v atmosféře důvěry a za těchto předpokladů je většinou špatná zpráva přijata v klidu, eventuální reakce se dostavují později...

Sekvenční léčba schizofrenieZaznělo na kongresu

MUDr. Josef Višňovský

Psychiatr. praxi. 2023;24(2):123-130  

Na 65. česko­‑slovenské psychofarmakologické konferenci v Mariánských Lázních se uskutečnilo sympozium firmy Angelini zaměřené na sekvenční léčbu schizofrenie.

O obsedantně kompulzivní poruše a její léčbě - otázky a odpovědiRozhovor

PhDr. Marie Ocisková, Ph.D., prof. MUDr. Ján Praško Pavlov, CSc.

Psychiatr. praxi. 2023;24(2):118-122 | DOI: 10.36290/psy.2023.020  

Mechanismus účinku silice z levanduleInformace

PharmDr. MVDr. Vilma Vranová, Ph.D.

Psychiatr. praxi. 2023;24(2):116  

Zátěž pečovatele u pacienta se schizofreniíSdělení z praxe

Caregiver burden in a patient with schizophrenia

Mgr. Libuše Winklerová, Mgr. Anna Vitásková, Bc. Irena Mádrová

Psychiatr. praxi. 2023;24(2):113-115 | DOI: 10.36290/psy.2023.019  

Péče o člověka se schizofrenií je náročná a má svá úskalí. Je­‑li takto psychicky nemocný člověk v domácí péči rodiny, může docházet k vážným problémům. Kazuistika poukazuje na důležitost edukace a poskytnutí pomoci rodině, která se o psychicky nemocného stará. Ukazuje, jak je důležité věnovat pečujícím rodinám pomoc a zajímat se o jejich situaci a jak vážné mohou být následky neřešených problémů.

Pregabalin jako zneužívaná substance: kazuistiky léčby závislostiSdělení z praxe

Pregabalin as an abused substance

MUDr. Vojtěch Prášil, Mgr. Michaela Prášilová

Psychiatr. praxi. 2023;24(2):109-111 | DOI: 10.36290/psy.2023.018  

Pregabalin je široce předepisované léčivo ze skupiny antiepileptik s prokázanými protiúzkostnými a analgetickými účinky. V zahraniční literatuře je popisováno jeho zneužívání, a to včetně rozvoje závislosti. Ve dvou kazuistikách popisují autoři příklady z tuzemské praxe. Je popsána jak závislost vzniklá iatrogenně u pacientky bez předchozí psychiatrické komorbidity, tak závislost u polymorfně závislého pacienta s komorbidní depresivní poruchou.

Specifika onkologické péče u LGBTQI+ pacientůMezioborové přehledy

Specifics of cancer care for LGBTQI+ patients

MUDr. Zdeňka Pechačová, doc. MUDr. Radka Lohynská, Ph.D., MUDr. Tereza Drbohlavová

Psychiatr. praxi. 2023;24(2):104-108  

Úvod: V evropské populaci se přibližně 6 % lidí hlásí k LGBTQI+ (Lesbian Gay Bisexual Transsexual Queer/Questioning Intersex + encompassing) komunitě a předpokládá se, že cca 1 % populace se identifikuje jako transgender. Tato komunita zůstává pro zdravotnický systém méně viditelná, protože data o sexuální orientaci a genderové identitě (SOGI) nejsou strukturovaně zjišťována a z důvodu obav z diskriminace často nejsou pacienti nakloněni tyto údaje zdravotníkům sdělovat. Řada specifických potřeb těchto pacientů proto není v rámci léčebné péče uspokojivě naplňována. V podskupinách LGBTQI+ lze identifikovat specifická zdravotní rizika...

Přehled systému současné psychosociální péče o děti s poruchou autistického spektra v České republiceMezioborové přehledy

An overview of current system of psycho-social care for children with autism spectrum disorder in Czech Republic

Mgr. Martina Vyhnalová, Mgr. Lucie Stroupková, MUDr. Pavlína Danhofer, Ph.D., doc. MUDr. Hana Ošlejšková, Ph.D., MUDr. Lenka Knedlíková, MUDr. Senad Kolář

Psychiatr. praxi. 2023;24(2):97-103  

Článek poskytuje přehled základních oblastí psychosociální péče, kterou mohou v současné době v České republice čerpat děti s poruchou autistického spektra (PAS) a jejich rodiny a na niž je může praktický lékař v případě potřeby nasměrovat. Text pojednává o možnostech podpory ve školství, v sociální oblasti, vč. oblasti příspěvků a dávek státní sociální podpory, a zmiňuje některé další specifické intervence a organizace pro děti s PAS.

Genetické faktory ovlivňující věk nástupu Huntingtonovy nemoci a markery jeho predikceMezioborové přehledy

Genetic factors influencing age of onset of Huntington's disease and markers of its prediction

Petr Roudenský, MSc.

Psychiatr. praxi. 2023;24(2):92-95  

Huntingtonova nemoc je autozomálně dominantně dědičné neurodegenerativní onemocnění s progresivním postižením motoriky, kognice a poruch chování. Choroba vzniká na podkladě mutace genu HTT, kde dochází k abnormální expanzi repeticí tripletů CAG. Přestože obvyklý věk klinického počátku nemoci je okolo 40 let, jeho rozsah sahá od dětství až do osmého decenia. Hlavním faktorem ovlivňujícím tuto variabilitu je počet repeticí expandované alely, na kterém je věk nástupu nemoci - především v rozmezí mezi 55 a 80 repeticemi - inverzně závislý, významnou roli však hrají i genetické modifikátory identifikované zejména v celogenomových asociačních studiích. Nástup...

Omega-3 a detaily mechanismu jejich fungování v souvislosti s cytokiny a markery zánětu u afektivních poruchPřehledové články

Omega-3 and details of their mechanism of action in relation to cytokines and markers of inflammation in affective disorders

MUDr. Hedvika Ernsten

Psychiatr. praxi. 2023;24(2):87-91 | DOI: 10.36290/psy.2023.017  

Eicosapentaenová kyselina (EPA) a docosahexaenová (DHA) jsou polynenasycené esenciální mastné kyseliny, které se do organismu savců dostávají výhradně zvnějšku při přirozené neschopnosti vlastní syntézy těchto látek. Jejich role je pasuje na něco jako „nutraceutika“, tj. látky přítomné i v běžné lidské stravě. Nejen přímé ovlivnění fungování buněk imunitního systému, ale i další mechanismy v metabolismu membrány buněk, genové transkripce a ovlivnění střevní mikroflory jsou procesy, které se podílejí na jejich farmakologicky definovatelných protizánětlivých a protektivních vlastnostech. Na tyto vlastnosti je pak přímo či nepřímo vázaná...

Mozek a prostředí tvoří kontinuum: environmentální enrichment jako východisko změny v léčbě (nejen) závislostíPřehledové články

Brain and environment form a continuum: environmental enrichment as a starting point for change in (not only) addiction treatment

MUDr. Jiří Dvořáček

Psychiatr. praxi. 2023;24(2):82-85 | DOI: 10.36290/psy.2023.022  

V poslední době se intenzivně diskutuje potřeba změn prostředí v psychiatrii - nejen prostředí, ve kterém pacient přechodně žije (zde je myšlen zejména ubytovací standard v psychiatrických nemocnicích), ale i prostředí, ve kterém terapie probíhá (myšleny nejen parametry prostoru, ale celková atmosféra a podoba vztahů a také postavení člověka v tomto prostředí). V našem článku se budeme věnovat specificky léčbě závislostí, byť základní teze a závěry lze přenést na celou psychiatrii.

Deprese u schizofrenie: prevalence, diagnostika a důsledkyPřehledové články

Depression in schizophrenia

prof. MUDr. Bc. Libor Ustohal, Ph.D.

Psychiatr. praxi. 2023;24(2):76-80 | DOI: 10.36290/psy.2023.016  

Deprese u schizofrenie je poměrně častým problémem, vyskytnout se může až u 80 % pacientů v časných fázích schizofrenního onemocnění. Existuje pojem postschizofrenní deprese, v nové revizi klasifikace nemocí byl však nahrazen kvalifikátory (specifikátory) včetně depresivních. Deprese u schizofrenie se klinicky liší od deprese u pacientů bez této poruchy - pacienti se schizofrenií reportovali podobně jako ti bez ní smutek, spali však déle a měli nižší míru únavy a pesimismu. Obtížné je odlišení od negativních příznaků - pro depresi jsou typičtější příznaky jako pokleslá nálada, suicidální myšlenky a pesimismus. Důsledkem deprese u pacientů se schizofrenií...

Závažné stavy vzniklé při podávání psychofarmak a jejich léčbaPřehledové články

Serious states induced by taking psychopharmacs and their treatment

prof. MUDr. Eva Češková, CSc., PharmDr. Bc. Kateřina Horská, Ph.D.

Psychiatr. praxi. 2023;24(2):70-75 | DOI: 10.36290/psy.2023.015  

Sdělení shrnuje současné poznatky o závažných stavech, které mohou vzniknout v souvislosti s podáváním antidepresiv a antipsychotik. Tyto stavy obyčejně vyžadují okamžitou intervenci. Patří k nim akutní a tardivní dystonie, tardivní dyskinezy, neuroleptický maligní syndrom, serotoninový syndrom a syndromy vzniklé z jejich vysazení. Vzhledem k jejich závažnosti a někdy nečekané manifestaci představují závažné nežádoucí účinky podléhající povinnému hlášení farmakovigilančnímu oddělení Státního ústavu pro kontrolu léčiv.

Nefarmakologické léčebné postupy v neuropsychiatriiPřehledové články#E-verze

Non­‑pharmacological treatments in neuropsychiatry

doc. MUDr. Marek Baláž, Ph.D., prof. MUDr. Tomáš Kašpárek, Ph.D., doc. MUDr. Lucie Kališová, Ph.D., prof. MUDr. Jan Chrastina, Ph.D.

Psychiatr. praxi. 2023;24(1):e9-e12  

Nefarmakologické terapeutické metody v neuropsychiatrii představují biologické postupy (invazivní a neinvazivní stimulace struktur centrálního nervového systému), psychoterapie a psychoedukace. Spektrum jimi léčených nemocí je poměrně široké a lze očekávat, že s rozvojem poznání v oblasti neurověd a s lepší dostupností těchto metod jejich použití pravděpodobně poroste.

Indikace neuropsychologického vyšetření v neuropsychiatrii: indikujeme vždy účelně?Přehledové články#E-verze

Indications for neuropsychological assessment in neuropsychiatry: are referrals for neuropsychological evaluation always effective?

doc. Mgr. Ondřej Bezdíček, Ph.D.

Psychiatr. praxi. 2023;24(1):e4-e8  

Text podává základní přehled o indikacích a kontra­indikacích neuropsychologického vyšetření zejména v lékařských zařízeních. Popisuje jednotlivé části indikačního procesu a nabízí algoritmus pro orientaci v indikacích neuropsychologického vyšetření od praktického lékaře až po specialisty.

Sdělování špatné zprávy (1. část)Slovo úvodem

MUDr. Radkin Honzák, CSc.

Psychiatr. praxi. 2023;24(1):3  

Studenti se nedozvědí, že medicína neslaví jen úspěchy. Ze sdělování špatné zprávy má často větší strach doktor než pacient. Jednak je mu samotnému nepříjemné říkat těžké věci, jednak neví, jak se zachová po takové zprávě pacient. V nepříznivé situaci je nutné také ponechat po­otevřené dveře naděje. Doktor/ka nemůže pronášet jakýsi finální verdikt jako u soudu, o budoucnosti totiž neví přesně nic...

Paliperidon palmitát v terapii schizofrenieZaznělo na kongresu

MUDr. Jonáš Boček

Psychiatr. praxi. 2023;24(1):59-62 | DOI: 10.36290/psy.2023.007  

Zpracováno na základě přednášky prof. MUDr. Bc. Libora Ustohala, Ph.D.) V tomto sympoziu společnosti Janssen, v rámci 19. konference Psychiatrie v Olomouci, nám profesor Ustohal z Psychiatrické kliniky LF MU a FN Brno představil studie z posledních tří let, které se zabývají léčbou schizofrenie. Sympozium bylo věnované paliperidonu palmitátu, což je antipsychotikum 2. generace, které v běžné klinické praxi užíváme ve formě dlouhodobě působících injekcí. Představil například výbornou snášenlivost paliperidonu palmitátu v tříměsíční formě. Dále poukázal na redukci počtu hospitalizací a návštěv pohotovosti při užívání paliperidonu palmitátu,...

Co lze udělat pro pacienty se subsyndromální úzkostí?Informace

MUDr. Andrea Skálová

Psychiatr. praxi. 2023;24(1):56-58  

Otázky a odpovědi v léčbě schizofrenieZaznělo na kongresu

MUDr. Jozef Višňovský

Psychiatr. praxi. 2023;24(1):51-55 | DOI: 10.36290/psy.2023.006  

(Na základě přednášek prof. MUDr. Pavla Mohra, Ph.D., MUDr. Miloslava Kopečka, Ph.D., a prof. MUDr. Jiřího Masopusta, Ph.D.) V rámci 65. konference ČNPS v Mariánských Lázních se uskutečnilo sympozium věnované otázkám a odpovědím v léčbě schizofrenie se zaměřením na moderní antipsychotikum kariprazin.

Rychle působící antidepresiva -otázky a odpovědiRozhovor

Otázky: prof. MUDr. Bc. Libor Ustohal, Ph.D., Odpovědi: MUDr. Eliška Bartečková, Ph.D.

Psychiatr. praxi. 2023;24(1):48-50 | DOI: 10.36290/psy.2023.005  

Manická epizoda po prodělání covid-19 pneumonieSdělení z praxe

Mania after COVID-19 pneumonia

MUDr. Jonáš Boček

Psychiatr. praxi. 2023;24(1):45-47  

Covid-19 je onemocnění postihující hlavně respirační systém, projevy infekce však mohou být multiorgánové. Dopady infekce na duševní stav pacientů nelze opominout. V této kazuistice prezentujeme případ patnáctiletého chlapce, u kterého došlo k rozvoji manické symptomatiky po odeznění akutní fáze onemocnění.

Možnosti využití některých prvků ACT při provádění KBT - teorie, zkušenosti z praxe a kazuistikaSdělení z praxe

Using some of ACT strategies in traditional CBT approach - Theory, practical examples from therapy and a case study

Mgr. Roman Pešek, Helena Vontorčíková, BA, Bc. Lucie Zernerová, MSc., Ph.D., Mgr. Martina Lufferová, Mgr. Kateřina Azavedo

Psychiatr. praxi. 2023;24(1):37-44 | DOI: 10.36290/psy.2023.004  

Článek se věnuje možnostem využití některých prvků Terapie přijetí a odhodlání (Acceptance and Commitment therapy, ACT) při provádění klasické KBT u klientů s úzkostnými a úzkostně depresivními poruchami. Zmiňován je koncept mysli jako nástroje pro řešení problémů, vybrané techniky odstupu od negativních myšlenek a zaměření na životní hodnoty a odhodlané jednání klientů. Vedle kompatibilních prvků je poukazováno i na rozdílnosti mezi ACT a KBT. Uváděny jsou ilustrativní zkušenosti z terapeutické praxe, včetně kazuistiky, která popisuje průběh KBT obohacené o prvky ACT u klientky s vtíravými myšlenkami.

Je to obsesivní zaujatost pro genderové téma u dívky s Aspergerovým syndromem, nebo genderová dysforie?Sdělení z praxe

Is it gender obsession in a girl with Asperger's syndrome or gender dysphoria?

MUDr. Šárka Bínová

Psychiatr. praxi. 2023;24(1):32-36 | DOI: 10.36290/psy.2023.003  

V ambulancích dětských a dorostových psychiatrů se objevuje nový fenomén, kterým je výskyt genderové dysforie u jedinců s poruchou autistického spektra, dle současné MKN-10 míněno u jedinců s Aspergerovým syndromem. Celkový obraz poruchy je atypický a diferenciální diagnostiku komplikuje fakt, že obsesivní zaujatost určitým tématem či objektem je zároveň jedním z projevů Aspergerova syndromu. Existují studie, které prokazují častý výskyt poruchy autistického spektra u jedinců s genderovou dysforií. Aspergerův syndrom by tedy neměl být vylučujícím kritériem pro stanovení diagnózy genderová dysforie. Zároveň je ale nutné myslet na to, že původně zjevná...

Agitovaný a agresivní pacient v neuropsychiatrii: umíme pracovat i s nefarmakologickými postupy?Neuropsychiatrie

Agitated and aggressive patient in neuropsychiatry: Are we using non­‑pharmacological procedures correctly?

prof. MUDr. Jan Vevera, Ph.D.

Psychiatr. praxi. 2023;24(1):27-31  

S agresivním pacientem se setká téměř každý zdravotnický pracovník, a proto je nutné, aby znal pravidla deeskalace násilí. Jedná se o způsob chování a komunikace, který vede ke snížení napětí u pacienta i u ošetřujícího personálu. Prvním krokem deeskalace je vyhodnocení situace. V této fázi je prvořadá bezpečnost zdravotníka. Důležité je monitorování vlastních reakcí, zachování klidu a zjištění skutečných příčin agitovanosti a násilí. Druhým krokem je správná komunikace, která obnáší informovanost pacienta o tom, co se s ním děje a bude dít, což podporuje jeho důvěru. Podstatný je soulad mezi verbální a neverbální komunikací. Třetím krokem je vyjednávání,...

Psychiatrická problematika pacientů s amyotrofickou laterální sklerózou: příspěvek psychiatra ke zlepšení kvality života postižených pacientůNeuropsychiatrie

Psychiatric disorders in patients with amyotrophic lateral sclerosis

MUDr. Jana Milerová, Ph.D.

Psychiatr. praxi. 2023;24(1):22-26  

Amyotrofická laterální skleróza (ALS) je progresivní neurodegenerativní onemocnění vedoucí k postupné svalové slabosti a úmrtí na dechové selhání během 2-5 let. Vzhledem k absenci dostatečně účinné kauzální léčby se péče zaměřuje na redukci doprovodných komplikací onemocnění. Psychiatrická problematika pacientů s ALS je častá a v klinické praxi opomíjená. Poruchy zde popsané - behaviorální a kognitivní příznaky frontotemporální degenerace, pseudobulbární afekt a depresivní a úzkostná porucha - negativně modifikují průběh základního onemocnění, zkracují dobu přežití, významně prohlubují utrpení pacientů s ALS a zásadně snižují kvalitu života nemocných...

Parasomnie - prehľad pre klinickú praxPřehledové články

Parasomnias - overview for clinical use

MUDr. Lucia Račanská

Psychiatr. praxi. 2023;24(1):18-21 | DOI: 10.36290/psy.2023.002  

Parasomnie sú poruchy spánku, z nich niektoré majú väzbu na určité spánkové štádium. NREM (non­‑rapid eye movement) parasomnie - tiež nazývané ako poruchy prebúdzania z NREM spánku - sú somnambulizmus, pavor nocturnus, prebúdzanie so zmätenosťou. Poväčšine majú benigný charakter, najvačším nebezpečenstvom je možnosť vzniku tramatu následkom epizódy parasomnie. Najčastejšie vznikajú v detstve a so vzrastajúcim vekom zanikajú. Ak vzniknú v dospelosti, môže to byť na podklade psychopatológie, asociované sú s úzkostne­‑depresívnou symptomatikou alebo abúsom návykových látok či alkoholu. K REM (rapid eye movement) parasomniám patria nočné mory,...

Panická porucha a autonomní nervový systémPřehledové články

Panic disorder and autonomic nervous system

MUDr. Jozef Višňovský, prof. MUDr. Ján Praško Pavlov, CSc., MUDr. Jakub Vaněk, MUDr. Jonáš Boček, MUDr. Vlastimil Nesnídal, PhDr. Marie Ocisková

Psychiatr. praxi. 2023;24(1):13-17 | DOI: 10.36290/psy.2023.001  

Panická porucha negativně ovlivňuje kvalitu života pacienta. Poruchu charakterizují somatické projevy masivní úzkosti. Ty se úzce spojují s autonomním nervovým systémem (ANS), který ovlivňuje reakce těla na vnější i vnitřní podněty. Cílem článku je zmapovat propojení panické poruchy a autonomního nervového systému a možnosti terapeutického zásahu. Zdroje pro tento souborný článek byly čerpány z databází PubMed a Web of Science, vydaných mezi lety 1991 až 2022. Další informace byly získány ze zdrojů článků použitých v primárním výběru. Výrazné somatické symptomy a zejména kardiovaskulární symptomy jsou charakteristické rysy panických záchvatů. Ukazuje...