Mentální anorexie u chlapce staršího školního věkuSdělení z praxe

Anorexia nervosa in older school-age boy

Mgr. Martin Forejt, Ph.D.

Psychiatr. praxi. 2022;23(2):117-120  

Jídlo je pro člověka nenahraditelným zdrojem základních živin. Pravidelné a správné stravování je jednou z podmínek zdravého tělesného, psychického i sociálního rozvoje dítěte.

Skupinová KBT pro pacienty s úzkostnými poruchami - reflexe dalších zkušeností z praxeSdělení z praxe

Group CBT for patients with anxiety disorders - reflection of further experience from practice

Mgr. Roman Pešek, Mgr. Hana Kučová, PhDr. Eliška Kobzová

Psychiatr. praxi. 2022;23(2):108-116 | DOI: 10.36290/psy.2022.024  

Článek popisuje zkušenosti s krátkodobou ambulantní skupinovou kognitivně behaviorální terapií (KBT) určenou pro pacienty s poruchami ze spektra úzkostných poruch a s mírnými depresivními poruchami. Skupina probíhá v rámci Psychosomatické kliniky, Patočkova 3 v Praze 6. Text vychází z článku z r. 2016 (1) a reflektuje vývoj a změny ve struktuře a průběhu skupiny po uplynutí pěti let dalšího kontinuálního provádění. Popisovány jsou i vybrané interakce mezi terapeuty a pacienty během skupinového dění.

Traumatizace ukrajinských dětíPřehledové články

Traumatization of Ukrainian children

MUDr. Jan Uhlíř, Mgr. Lenka Škarková Stojanová

Psychiatr. praxi. 2022;23(2):105-107  

Aktuální situace před nás postavila nové výzvy. Do ordinací se dostávají děti traumatizované válečným konfliktem. Jak se k této nové situaci postavit? Jak ji co nejlépe zvládnout? Jakým způsobem dětem pomoci pochopit jejich projevy? V tomto článku jsme se snažili v krátkém a stručném přehledu najít alespoň částečné odpovědi a podat základní návod, jak postupovat.

Menšinový stres v perspektivě zdravotních nerovností mezi heterosexuálními a neheterosexuálními lidmiPřehledové články

Minority stress in the perspective of health inequalities between heterosexual and non­‑heterosexual people

RNDr. Michal Pitoňák, Ph.D.

Psychiatr. praxi. 2022;23(2):100-104 | DOI: 10.36290/psy.2022.022  

Teorie menšinového stresu v současnosti představuje uznávaný interpretační rámec, kterým můžeme porozumět faktorům, jež negativně ovlivňují duševní zdraví neheterosexuálních lidí. V tomto přehledovém příspěvku představím základní východiska tohoto přístupu a diskutuji tři klíčové proximální menšinové stresové procesy - internalizovanou homonegativitu, motivaci ke skrývání sexuální identity a citlivost k odmítnutí. Na závěr poukáži na aktuální praxi v oblasti transdiagnostických intervencí.

Kognitivní funkce, soběstačnost a kognitivní syndromyPřehledové články

Cognitive functions, activities of daily living and cognitive syndromes

prof. MUDr. Aleš Bartoš, Ph.D.

Psychiatr. praxi. 2022;23(2):91-97 | DOI: 10.36290/psy.2022.021  

Se zvyšujícím se podílem stárnoucí populace přibývá starších osob s poruchami paměti a dalších kognitivních poruch. Proto článek přináší informace o kognitivních funkcích a jejich rychlém hodnocení. Dále objasňuje náplň a hodnocení soběstačnosti. Na základě míry postižení kognitivních funkcí a soběstačnosti je možné třídit kognitivní syndromy do tří kategorií: subjektivní stížnosti na poruchy paměti (normální kognitivní funkce), mírná kognitivní porucha (narušeny kognitivní funkce, nikoli soběstačnost) a demence (nesoběstačnost). Používání jednotné terminologie a sdílení metodik umožní lepší komunikaci mezi lékaři různých odborností a dalšími odborníky...

Nepříznivé zkušenosti v dětství a psychopatologie u pacientů s OCDPřehledové články

Adverse childhood experiences and psychopathology in patients with OCD

MUDr. František Hodný, PhDr. Marie Ocisková, Ph.D., prof. MUDr. Ján Praško Pavlov, CSc., MUDr. Kryštof Kantor, MUDr. Jakub Vaněk, MUDr. Kristýna Vrbová

Psychiatr. praxi. 2022;23(2):84-90 | DOI: 10.36290/psy.2022.020  

Úvod: Nepříznivé zkušenosti v dětství (Adverse childhood experiences, ACEs) jsou heterogenní skupinou negativních zážitků, jako jsou například týrání, zanedbávání nebo zneužívání dítěte, šikana, smrt některého z rodičů nebo domácí násilí. Napříč odbornou i laickou veřejností panuje obecná shoda v tom, že tyto jevy mohou mít negativní dopady na psychické zdraví jedince a přispívat ke vzniku řady psychiatrických poruch. Cílem tohoto výzkumu je prozkoumat vztah pěti konkrétních nepříznivých zkušeností v dětství (tělesné týrání a zanedbávání, emocionální týrání a zanedbávání, sexuální zneužívání) a závažnosti obsedantně kompulzivní poruchy (OCD) a narušení...

Antidepresiva v prevenci a léčbě deprese po cévní mozkové příhoděPřehledové články

Antidepressants for prophylaxis and treatment of post-stroke depression

MUDr. Tomáš Novák, Ph.D.

Psychiatr. praxi. 2022;23(2):78-83  

U třetiny pacientů přeživších cévní mozkovou příhodu se rozvine deprese (post-stroke depression, PSD), která má negativní dopad na mortalitu, míru postižení a celkovou prognózu. Časné zahájení podávání antidepresiv (AD) by tak mohlo předejít rozvoji deprese, a tím (či současně) zlepšit prognózu pacientů i v dalších oblastech postižení. Série recentních multicentrických studií s fluoxetinem však neukazují účinnost ani v předcházení deprese, ani dalších klinických ukazatelích. Profylaktické podávání antidepresiv se tak v současnosti jeví jako neodůvodněné. V léčbě již rozvinuté deprese je i nadále podávání AD (SSRI jako první volba) indikováno a dosavadní...

Hraniční porucha osobnosti a attachmentPřehledové články

Borderline personality disorder and attachment

MUDr. Vlastimil Nesnídal, prof. MUDr. Ján Praško Pavlov, CSc., Mgr. Marie Ocisková, Ph.D., MUDr. Jakub Vaněk, MUDr. Kamila Bělohradová Minaříková, Michaela Houdková, MUDr. František Hodný, MUDr. Jonáš Boček, MUDr. Kryštof Kantor

Psychiatr. praxi. 2022;23(2):72-77 | DOI: 10.36290/psy.2022.018  

Mezi důležité faktory, které se mohou významně podílet na emoční regulaci v dospělosti, patří i typ citové vazby. Nepříznivé zážitky z dětství s primárními pečovateli tvoří problematický základ interních pracovních modelů pro následné vztahy a přispívají k rozvoji maladaptivních mezilidských vztahů, charakteristických pro pacienty s hraniční poruchou osobnosti. Nejistě připoutaní jedinci mají nízkou schopnost identifikovat a porozumět emocionálním stavům, což vede ke zvýšení rizika afektivní lability. Tato raná zkušenost má významnou roli při doplňování narativních schopností a pro budování emocionálního porozumění. Pomáhá to správně rozumět svým duševním...

Schizofrenie a obsedantně kompulzivní poruchaPřehledové články

Schizophrenia and obsessive compulsive disorder

MUDr. Kristýna Vrbová, prof. MUDr. Ján Praško Pavlov, CSc., MUDr. František Hodný, MUDr. Marie Ocisková, MUDr. Jakub Vaněk, MUDr. Michaela Holubová, MUDr. Jonáš Boček, MUDr. Lucie Bundárová

Psychiatr. praxi. 2022;23(2):64-71 | DOI: 10.36290/psy.2022.017  

Úvod: Až 25 % pacientů se schizofrenií zaznamená v průběhu života některý z obsedantně kompulzivních symptomů (OCs). Přibližně 12 % pacientů naplňuje diagnostická kritéria pro obsedantně­‑kompulzivní poruchu (OCD). Společný výskyt schizofrenie a příznaků OCD je tedy častý. V poslední době se zájem o tuto problematiku výrazně zvýšil. Důvodem je mimo jiné zjištění, že léčba antipsychotiky druhé generace, zejména klozapinem, může vést ke vzniku nebo zhoršení OCs. Cílem naší práce bylo předložit přehled výzkumných zjištění o vztahu mezi komorbidní obsedantně kompulzivní poruchou a závažností a léčebnými výsledky schizofrenního onemocnění. Metoda:...

Slovo úvodemSlovo úvodem

prof. MUDr. Ivan Rektor, CSc., FCMA, FANA, FEAN

Psychiatr. praxi. 2022;23(2):59  

Vážené kolegyně a kolegové,  v prosincovém čísle Neurologie pro praxi vyšel můj editoriál o Ukrajině – napsal jsem jej po mé přednášce v listopadu v Kyjevě. O Vánocích jsem napsal do časopisu Kontexty článek s názvem „Dějiny v nás. Co vše předáváme našim dětem a vnukům.“ Psal jsem o našem výzkumu dopadu extrémního stresu – holokaustu – na přeživší, jejich děti, vnuky. Článek jsem uvedl úvahou, jak dějiny ovlivňují mentalitu národů: „Když se podívám na nám geograficky blízké evropské národy a jejich dějiny, vidím kontinuitu. Politika dnešního Ruska je pokračováním prosazování vlivu Ruska, přinejmenším od pokusu...

Genderová dysforie jako fenomén naší doby?Konziliární psychiatrie a psychosomatika#E-verze

Gender dysphoria as a phenomenon of our time?

MUDr. Vladislav Chvála, PhDr. Ludmila Trapková

Psychiatr. praxi. 2022;23(1):e33-e41 | DOI: 10.36290/psy.2022.015  

Na našich pracovištích v Praze a Liberci přijímáme do rodinné terapie stále častěji rodiny s dospívajícími, kteří trpí genderovou dysforií. Situace nám začala připomínat devadesátá léta minulého století, kdy se u nás hromadily rodiny s poruchami příjmu potravy. Podobně jako tehdy, přitahuje naši pozornost rychlost, s jakou se fenomén, do té doby známý spíše jen na specializovaných pracovištích, šíří v celém západním světě. Podobnost je pro rodinného terapeuta významná. Oba fenomény se začínají manifestovat ve stejné vývojové fázi rodiny, na začátku puberty a během ní. V terminologii rodinné terapie jsou to symptomy obtíží separačního procesu z rodiny,...

Vliv pandemie covidu-19 na duševní zdraví dětí a adolescentůPřehledové články#E-verze

How COVID-19 pandemic influences mental health of children and adolescents

MUDr. Jan Uhlíř

Psychiatr. praxi. 2022;23(1):e28-e32  

Pandemie covidu-19 ovlivnila život většiny dětí a adolescentů po celém světě. Jedním ze základů protiepidemických opatření se stalo uzavření škol a Česká republika měla uzavřené školy nejdéle ze všech zemí EU. Zakázána byla také většina mimoškolních aktivit. Na nějakou dobu bylo omezeno cestování mezi okresy. Rodiče dětí často zůstali pracovat doma. To zapříčinilo sociální izolaci dětí a adolescentů. Již byla publikována celá řada klinických studií, která potvrdila zhoršení duševního zdraví mladistvých. Cílem článku je nejen poukázat na dopad pandemie na duševní zdraví, ale také poukázat na některé rizikové a protektivní faktory.

Úzkostné poruchy a jejich léčbaPřehledové články#E-verze

Treatment of anxiety disorders

Ivana Tašková

Psychiatr. praxi. 2022;23(1):e17-e27  

Úzkostné poruchy jsou velmi často se vyskytující skupinou psychických poruch. Některým typem úzkostné poruchy onemocní během svého života až 15 % populace. Mezi nejčastější typy úzkostných poruch patří sociální fobie, panická porucha, generalizovaná úzkostná porucha, smíšená úzkostně depresivní porucha, agorafobie, specifické fobie a posttraumatická stresová porucha. Terapie úzkostí by měla být komplexní. Spolu s farmakoterapií zde má své nezastupitelné místo i psychoterapie. K farmakoterapii úzkostných poruch se používají anxiolytika, látky náležící do několika skupin léčiv. Mezi jejich zástupce patří antidepresiva, benzodiazepiny, nebenzodiazepinová...

Psychogenní erektilní dysfunkcePřehledové články#E-verze

Psychogenic erectite dysfunction

MUDr. Taťána Šrámková, CSc.

Psychiatr. praxi. 2022;23(1):e8-e16  

Psychogenní erektilní dysfunkce představuje 20 % všech případů poruchy erekce. Nutno zdůraznit, že i organická erektilní dysfunkce je velmi často komplikována psychologickými faktory, které vedou k fixaci poruchy. Patří k nim strach, deprese, anticipační tenze (úzkost z očekávání selhání erekce), osobnostní rysy a konflikty v partnerském vztahu - partnerský sexuální nesoulad. Za primární psychogenní erektilní dysfunkci označujeme neschopnost dosáhnout a udržet ztopoření dostatečné rigidity k realizaci uspokojivého sexuálního styku, pokud jsme komplexním andrologickým vyšetřením vyloučili organickou příčinu. Prvním krokem je edukace a racionální psychoterapie,...

Močová retence jako vzácná komplikace užívání psychofarmakPřehledové články#E-verze

Urinary retention as a rare complication of psychotropic drug use

doc. MUDr. Dana Končelíková, Ph.D., PharmDr. Gabriela Vaculová

Psychiatr. praxi. 2022;23(1):e3-e7  

Močová retence se může rozvinout jako důsledek celé řady somatických, ale i psychických poruch. Identifikace příčiny je přitom klíčová ve správné léčbě pacientů. Tento přehledový článek si klade za cíl prezentovat základní skupiny psychofarmak, jejich indikace a možnou souvislost s rozvojem močové retence. Za rizikové jsou považovány zejména látky ze skupiny antipsychotik a antidepresiv, látky ovlivňující anticholinergní a serotoninergní systém. V zásadě lze však psychofarmaka označit z hlediska rizika rozvoje močové retence za bezpečné. Opatrnosti je třeba zejména u rizikových skupin a v případě lékových kombinací.

Nenechávejte lidi samotné a už vůbec ne osamělé!Slovo úvodem

MUDr. Radkin Honzák, CSc.

Psychiatr. praxi. 2022;23(1):3  

Jahve stvořiv Adama se zamyslel a pravil: Není na světě dobře člověku samotnému. On měl tehdy v plánu to, před čím nás drsně varovali na brigádách soudruzi vedoucí (tvoření nejmenších kolektivů), ale lidstvo se stejně rychle rozprasilo. Člověk patří mezi sociální druhy a potřebuje kolem sebe nejen své blízké, ale také pestré hemžení ostatních. Samovazba byla vždy zostřením trestu a poustevníci byli obdivováni nejen pro své pytlácké dovednosti, ale také proto, že svoji samotu snášeli, aniž se zbláznili...

Právní aspekty péče o pacienta s omezenou svéprávností - obecný úvod do problematikyPrávo v psychiatrii

Legal aspects of caring for patients with limited personality - a general introduction to the problem

JUDr. Šárka Špeciánová

Psychiatr. praxi. 2022;23(1):50-54 | DOI: 10.36290/psy.2022.010  

Cílem tohoto článku je poskytnout lékařům základní přehled o ustanoveních souvisejících s omezením svéprávnosti. V první části se článek zaměřuje na občanský zákoník a seznamuje s podmínkami a fungováním podpůrných opatření při narušení schopnosti zletilého právně jednat. Pokud nepostačí tato mírnější a méně omezující opatření, je možné přistoupit k omezení svéprávnosti. O omezení svéprávnosti člověka může rozhodnout soud, pokud je to v zájmu člověka, jehož se to týká, a s plným uznáním jeho práv a osobní jedinečnosti. Navazující část uvedená v dalším vydání se bude věnovat praktickým otázkám souvisejícím s poskytováním zdravotních služeb osobám s...

Balintovská skupina - hledání skrytých významů ve vztahu lékař a pacientKonziliární psychiatrie a psychosomatika

Balint group - looking for hidden meanings in relationship of doctor and patient

MUDr. Štěpánka Machová

Psychiatr. praxi. 2022;23(1):44-47 | DOI: 10.36290/psy.2022.009  

Zatížení v lékařské profesi může mít mnoho podob a často vede ke značnému stresu. Není­‑li lékař schopen vypořádat se s tímto zatížením, může to v důsledku fyzického a emočního vypětí vést k syndromu vyhoření. Jedním z faktorů, který má významný vliv na průběh a úspěch léčby, je vztah lékaře a pacienta. Vztahem lékař-pacient se zabýval Michael Balint, který je považován za průkopníka na poli psychosomatiky. Zavedením balintovských skupin ve formě výcvikových seminářů otevřel lékařům prostor, kde mohli sdílet těžkosti v péči o svého pacienta. Článek přináší stručný přehled Balintova života a seznamuje čtenáře se strukturou balintovských skupin,...

Gestalt psychoterapie somatoformních poruchPsychoterapie v kazuistikách

Gestalt therapy of somatoform disorders

Mgr. et Mgr. Alena Pučelíková

Psychiatr. praxi. 2022;23(1):41-43 | DOI: 10.36290/psy.2022.008  

Do psychoterapeutické péče se často dostávají pacienti se somatoformními obtížemi. Článek pojednává o Gestalt psychoterapii jako vhodném psychoterapeutickém přístupu pro práci s těmito pacienty. Kazuistika obsahuje dvě ukázky experimentů zaměřených na práci s tělem.

Trevicta - v jednoduchosti je sílaSdělení z praxe

Trevicta - power in simplicity

MUDr. Lucia Huťanová

Psychiatr. praxi. 2022;23(1):38-40  

Jeden z mnoha nároků, které si schizofrenie u svých pacientů vynucuje, je nezbytnost pravidelného užívání často složité medikace. Pravidelnost je klíčová, bohužel však často nesplnitelná podmínka remise. Následující kauzistika poukazuje na to, jak volba správného LAI (long­‑acting injectable) preparátu může zlepšit kvalitu života schizofrenního pacienta.

Lurasidon v monoterapii pacienta s diagnózou paranoidní schizofrenie - sledování vlivu na psychopatologii a somatické zdravíSdělení z praxe

Lurasidone in monotherapy in a patient with a diagnosis paranoid schizophrenia - monitoring the effect on psychoptatology and somatic health

MUDr. Vlastimil Nesnídal

Psychiatr. praxi. 2022;23(1):35-37 | DOI: 10.36290/psy.2022.006  

Moderní léčba psychotických onemocnění nabízí velkou škálu možností výběru psychofarmak s velkou účinností na pozitivní příznaky onemocnění schizofrenního okruhu. V moderním pojetí léčby je však důležité nejenom prvotní zaléčení pozitivních příznaků, ale i terapie příznaků negativních, a především spolupráce pacienta s léčbou. Spolupráce může být silně narušena nežádoucími účinky psychofarmak, které jsou velice úspěšné v terapii pozitivních symptomů, ale při dlouhodobé terapii způsobují nežádoucí efekty, které často vedou k vysazení medikace či nepříznivému ovlivnění zdravotního stavu pacienta. Na následující kazuistice budou demonstrovány nejen nové...

Možnosti farmakoterapie poporodní deprese při zachování laktaceSdělení z praxe

Possibilities of pharmacotherapy of postpartum depression while maintaining lactation

MUDr. Antonín Šebela, Ph.D.

Psychiatr. praxi. 2022;23(1):31-34 | DOI: 10.36290/psy.2022.005  

Období během těhotenství a po porodu je časem výzev pro všechny rodiče a narušení duševního zdraví situaci značně komplikuje. Deprese patří mezi nejčastější psychické poruchy, které mohou ženu po porodu postihnout. Rozhodování o farmakoterapii duševních poruch v těhotenství a v době kojení bývá v klinické praxi zdrojem nejistoty. Znalosti o bezpečnosti antidepresiv při kojení se však dynamicky vyvíjejí a dle současných znalostí máme na výběr z více antidepresiv, jež jsou považována za slučitelné s kojením. Toto sdělení je doplněno i kazuistickou ukázkou.

Od diagnózy deprese, generalizované­‑úzkostné poruchy, schizoafektivní poruchy až k diagnostice presenilní demence spojené s mutací proteinu tau asociovaném s mikrotubuly (MAPT) S305N aneb slabiny fenomenologické klasifikaceSdělení z praxe

From diagnosis of depression, generalized­‑anxiety disorder, schizoaffective disorder to diagnose of microtubule­‑associated protein tau mutation (MAPT) S305N presenile dementia, weaknesses of phenomenological classification

MUDr. Eliška Nosková, prof. MUDr. Aleš Bartoš, Ph.D., MUDr. Miloslav Kopeček, Ph.D.

Psychiatr. praxi. 2022;23(1):20-29 | DOI: 10.36290/psy.2022.004  

V kazuistickém sdělení popisujeme případ 43leté pacientky s presenilní demencí s nálezem mutace proteinu tau asociovaném s mikrotubuly (MAPT) na 10 exonu 17 chromosomu, specificky mutace S305N. Depresivní a úzkostné příznaky byly rozpoznány časně již od jejích 36 let. Naopak subjektivní stížnosti na poruchy paměti a paměťové deficity byly přehlíženy, což bylo důvodem pozdní diagnostiky presenilní demence. Po průkazu kognitivního deficitu nastalo diferenciálně­‑diagnostické vyšetřování k určení etiologie vzhledem k mladému věku a složitému klinickému obrazu. Diagnózu Alzheimerovy nemoci s časným začátkem před 65. rokem věku podporoval nález masivní...

CBIT - nová léčebná metoda pro tiky a Touretteův syndromPřehledové články

CBIT - a new treatment method for tics and Tourette syndrome

MUDr. Štěpánka Kicková, Ph.D., MUDr. Ondřej Fiala, Ph.D.

Psychiatr. praxi. 2022;23(1):17-19 | DOI: 10.36290/psy.2022.003  

Tiky jsou jedním z nejčastějších dyskinetických projevů postihujících až 28 % dětí. Přesná příčina tikových obtíží není známa, kauzální léčba neexistuje. Hlavním těžištěm léčby výraznějších tiků byla doposud symptomatická farmakoterapie. Toto paradigma v posledních letech prošlo zásadní změnou a metodou první volby k léčbě tikových projevů se stala nefarmakologická metoda CBIT (Comprehensive Behavioral Intervention for Tics). CBIT je minimálně stejně účinná jako terapie léky, ale bez rizika nežádoucích vedlejších účinků. Její další výhodou je, že může být administrována on­‑line. Ačkoli v ČR není CBIT zatím příliš rozšířena, měla by být postupně...

Mírná behaviorální porucha jako prodromální stadium neurodegenerativních onemocněníPřehledové články

Mild behavioral impairment as a prodromal stage of neurodegenerative diseases

Mgr. Veronika Matušková, doc. MUDr. Martin Vyhnálek, Ph.D.

Psychiatr. praxi. 2022;23(1):13-16 | DOI: 10.36290/psy.2022.002  

Neuropsychiatrické příznaky ve stáří jsou součástí klinické manifestace neurodegenerativních onemocnění a mohou být i jejich prvním příznakem. Popisujeme koncept mírné behaviorální poruchy označující nově vzniklé a přetrvávající neuropsychiatrické příznaky s počátkem po padesátém roce života, u kterých se předpokládá neurodegenerativní etiologie. Do češtiny poprvé uvádíme nově adaptovaný dotazník mírné behaviorální poruchy sloužící k diagnostice neuropsychiatrických příznaků u starších osob a k detekci syndromu mírné behaviorální poruchy.

Příčiny duševních poruch - obecné aspektyPřehledové články

Causes of mental disorders - general aspects

prof. MUDr. Ladislav Hosák, Ph.D., Mgr. Jiřina Hosáková, Ph.D.

Psychiatr. praxi. 2022;23(1):8-12 | DOI: 10.36290/psy.2022.001  

Příčiny duševních poruch jsou komplexní, podílejí se na nich faktory genetické (bodové polymorfismy DNA, variace počtu kopií v oblasti DNA, epistáze genů) i faktory zevního prostředí (biologické, psychologické, sociální, spirituální), při interakcích genů a prostředí se pak nezřídka uplatňuje epigenetika. Tento článek podává přehled hlavních obecných principů, které se uplatňují jako příčiny duševních poruch. K moderním trendům výzkumu patří například nové postupy genetického vyšetřování včetně inovativních statistických postupů zpracování jejich výsledků, objektivizace a kvantifikace vlivů zevního prostředí, vytváření nadnárodních multicentrických...