Psychogenní erektilní dysfunkcePřehledové články#E-verze

Psychogenic erectite dysfunction

MUDr. Taťána Šrámková, CSc.

Psychiatr. praxi. 2022;23(1):e8-e16  

Psychogenní erektilní dysfunkce představuje 20 % všech případů poruchy erekce. Nutno zdůraznit, že i organická erektilní dysfunkce je velmi často komplikována psychologickými faktory, které vedou k fixaci poruchy. Patří k nim strach, deprese, anticipační tenze (úzkost z očekávání selhání erekce), osobnostní rysy a konflikty v partnerském vztahu - partnerský sexuální nesoulad. Za primární psychogenní erektilní dysfunkci označujeme neschopnost dosáhnout a udržet ztopoření dostatečné rigidity k realizaci uspokojivého sexuálního styku, pokud jsme komplexním andrologickým vyšetřením vyloučili organickou příčinu. Prvním krokem je edukace a racionální psychoterapie,...

Močová retence jako vzácná komplikace užívání psychofarmakPřehledové články#E-verze

Urinary retention as a rare complication of psychotropic drug use

doc. MUDr. Dana Končelíková, Ph.D., PharmDr. Gabriela Vaculová

Psychiatr. praxi. 2022;23(1):e3-e7  

Močová retence se může rozvinout jako důsledek celé řady somatických, ale i psychických poruch. Identifikace příčiny je přitom klíčová ve správné léčbě pacientů. Tento přehledový článek si klade za cíl prezentovat základní skupiny psychofarmak, jejich indikace a možnou souvislost s rozvojem močové retence. Za rizikové jsou považovány zejména látky ze skupiny antipsychotik a antidepresiv, látky ovlivňující anticholinergní a serotoninergní systém. V zásadě lze však psychofarmaka označit z hlediska rizika rozvoje močové retence za bezpečné. Opatrnosti je třeba zejména u rizikových skupin a v případě lékových kombinací.

Nenechávejte lidi samotné a už vůbec ne osamělé!Slovo úvodem

MUDr. Radkin Honzák, CSc.

Psychiatr. praxi. 2022;23(1):3  

Jahve stvořiv Adama se zamyslel a pravil: Není na světě dobře člověku samotnému. On měl tehdy v plánu to, před čím nás drsně varovali na brigádách soudruzi vedoucí (tvoření nejmenších kolektivů), ale lidstvo se stejně rychle rozprasilo. Člověk patří mezi sociální druhy a potřebuje kolem sebe nejen své blízké, ale také pestré hemžení ostatních. Samovazba byla vždy zostřením trestu a poustevníci byli obdivováni nejen pro své pytlácké dovednosti, ale také proto, že svoji samotu snášeli, aniž se zbláznili...

Právní aspekty péče o pacienta s omezenou svéprávností - obecný úvod do problematikyPrávo v psychiatrii

Legal aspects of caring for patients with limited personality - a general introduction to the problem

JUDr. Šárka Špeciánová

Psychiatr. praxi. 2022;23(1):50-54 | DOI: 10.36290/psy.2022.010  

Cílem tohoto článku je poskytnout lékařům základní přehled o ustanoveních souvisejících s omezením svéprávnosti. V první části se článek zaměřuje na občanský zákoník a seznamuje s podmínkami a fungováním podpůrných opatření při narušení schopnosti zletilého právně jednat. Pokud nepostačí tato mírnější a méně omezující opatření, je možné přistoupit k omezení svéprávnosti. O omezení svéprávnosti člověka může rozhodnout soud, pokud je to v zájmu člověka, jehož se to týká, a s plným uznáním jeho práv a osobní jedinečnosti. Navazující část uvedená v dalším vydání se bude věnovat praktickým otázkám souvisejícím s poskytováním zdravotních služeb osobám s...

Balintovská skupina - hledání skrytých významů ve vztahu lékař a pacientKonziliární psychiatrie a psychosomatika

Balint group - looking for hidden meanings in relationship of doctor and patient

MUDr. Štěpánka Machová

Psychiatr. praxi. 2022;23(1):44-47 | DOI: 10.36290/psy.2022.009  

Zatížení v lékařské profesi může mít mnoho podob a často vede ke značnému stresu. Není­‑li lékař schopen vypořádat se s tímto zatížením, může to v důsledku fyzického a emočního vypětí vést k syndromu vyhoření. Jedním z faktorů, který má významný vliv na průběh a úspěch léčby, je vztah lékaře a pacienta. Vztahem lékař-pacient se zabýval Michael Balint, který je považován za průkopníka na poli psychosomatiky. Zavedením balintovských skupin ve formě výcvikových seminářů otevřel lékařům prostor, kde mohli sdílet těžkosti v péči o svého pacienta. Článek přináší stručný přehled Balintova života a seznamuje čtenáře se strukturou balintovských skupin,...

Gestalt psychoterapie somatoformních poruchPsychoterapie v kazuistikách

Gestalt therapy of somatoform disorders

Mgr. et Mgr. Alena Pučelíková

Psychiatr. praxi. 2022;23(1):41-43 | DOI: 10.36290/psy.2022.008  

Do psychoterapeutické péče se často dostávají pacienti se somatoformními obtížemi. Článek pojednává o Gestalt psychoterapii jako vhodném psychoterapeutickém přístupu pro práci s těmito pacienty. Kazuistika obsahuje dvě ukázky experimentů zaměřených na práci s tělem.

Trevicta - v jednoduchosti je sílaSdělení z praxe

Trevicta - power in simplicity

MUDr. Lucia Huťanová

Psychiatr. praxi. 2022;23(1):38-40  

Jeden z mnoha nároků, které si schizofrenie u svých pacientů vynucuje, je nezbytnost pravidelného užívání často složité medikace. Pravidelnost je klíčová, bohužel však často nesplnitelná podmínka remise. Následující kauzistika poukazuje na to, jak volba správného LAI (long­‑acting injectable) preparátu může zlepšit kvalitu života schizofrenního pacienta.

Lurasidon v monoterapii pacienta s diagnózou paranoidní schizofrenie - sledování vlivu na psychopatologii a somatické zdravíSdělení z praxe

Lurasidone in monotherapy in a patient with a diagnosis paranoid schizophrenia - monitoring the effect on psychoptatology and somatic health

MUDr. Vlastimil Nesnídal

Psychiatr. praxi. 2022;23(1):35-37 | DOI: 10.36290/psy.2022.006  

Moderní léčba psychotických onemocnění nabízí velkou škálu možností výběru psychofarmak s velkou účinností na pozitivní příznaky onemocnění schizofrenního okruhu. V moderním pojetí léčby je však důležité nejenom prvotní zaléčení pozitivních příznaků, ale i terapie příznaků negativních, a především spolupráce pacienta s léčbou. Spolupráce může být silně narušena nežádoucími účinky psychofarmak, které jsou velice úspěšné v terapii pozitivních symptomů, ale při dlouhodobé terapii způsobují nežádoucí efekty, které často vedou k vysazení medikace či nepříznivému ovlivnění zdravotního stavu pacienta. Na následující kazuistice budou demonstrovány nejen nové...

Možnosti farmakoterapie poporodní deprese při zachování laktaceSdělení z praxe

Possibilities of pharmacotherapy of postpartum depression while maintaining lactation

MUDr. Antonín Šebela, Ph.D.

Psychiatr. praxi. 2022;23(1):31-34 | DOI: 10.36290/psy.2022.005  

Období během těhotenství a po porodu je časem výzev pro všechny rodiče a narušení duševního zdraví situaci značně komplikuje. Deprese patří mezi nejčastější psychické poruchy, které mohou ženu po porodu postihnout. Rozhodování o farmakoterapii duševních poruch v těhotenství a v době kojení bývá v klinické praxi zdrojem nejistoty. Znalosti o bezpečnosti antidepresiv při kojení se však dynamicky vyvíjejí a dle současných znalostí máme na výběr z více antidepresiv, jež jsou považována za slučitelné s kojením. Toto sdělení je doplněno i kazuistickou ukázkou.

Od diagnózy deprese, generalizované­‑úzkostné poruchy, schizoafektivní poruchy až k diagnostice presenilní demence spojené s mutací proteinu tau asociovaném s mikrotubuly (MAPT) S305N aneb slabiny fenomenologické klasifikaceSdělení z praxe

From diagnosis of depression, generalized­‑anxiety disorder, schizoaffective disorder to diagnose of microtubule­‑associated protein tau mutation (MAPT) S305N presenile dementia, weaknesses of phenomenological classification

MUDr. Eliška Nosková, prof. MUDr. Aleš Bartoš, Ph.D., MUDr. Miloslav Kopeček, Ph.D.

Psychiatr. praxi. 2022;23(1):20-29 | DOI: 10.36290/psy.2022.004  

V kazuistickém sdělení popisujeme případ 43leté pacientky s presenilní demencí s nálezem mutace proteinu tau asociovaném s mikrotubuly (MAPT) na 10 exonu 17 chromosomu, specificky mutace S305N. Depresivní a úzkostné příznaky byly rozpoznány časně již od jejích 36 let. Naopak subjektivní stížnosti na poruchy paměti a paměťové deficity byly přehlíženy, což bylo důvodem pozdní diagnostiky presenilní demence. Po průkazu kognitivního deficitu nastalo diferenciálně­‑diagnostické vyšetřování k určení etiologie vzhledem k mladému věku a složitému klinickému obrazu. Diagnózu Alzheimerovy nemoci s časným začátkem před 65. rokem věku podporoval nález masivní...

CBIT - nová léčebná metoda pro tiky a Touretteův syndromPřehledové články

CBIT - a new treatment method for tics and Tourette syndrome

MUDr. Štěpánka Kicková, Ph.D., MUDr. Ondřej Fiala, Ph.D.

Psychiatr. praxi. 2022;23(1):17-19 | DOI: 10.36290/psy.2022.003  

Tiky jsou jedním z nejčastějších dyskinetických projevů postihujících až 28 % dětí. Přesná příčina tikových obtíží není známa, kauzální léčba neexistuje. Hlavním těžištěm léčby výraznějších tiků byla doposud symptomatická farmakoterapie. Toto paradigma v posledních letech prošlo zásadní změnou a metodou první volby k léčbě tikových projevů se stala nefarmakologická metoda CBIT (Comprehensive Behavioral Intervention for Tics). CBIT je minimálně stejně účinná jako terapie léky, ale bez rizika nežádoucích vedlejších účinků. Její další výhodou je, že může být administrována on­‑line. Ačkoli v ČR není CBIT zatím příliš rozšířena, měla by být postupně...

Mírná behaviorální porucha jako prodromální stadium neurodegenerativních onemocněníPřehledové články

Mild behavioral impairment as a prodromal stage of neurodegenerative diseases

Mgr. Veronika Matušková, doc. MUDr. Martin Vyhnálek, Ph.D.

Psychiatr. praxi. 2022;23(1):13-16 | DOI: 10.36290/psy.2022.002  

Neuropsychiatrické příznaky ve stáří jsou součástí klinické manifestace neurodegenerativních onemocnění a mohou být i jejich prvním příznakem. Popisujeme koncept mírné behaviorální poruchy označující nově vzniklé a přetrvávající neuropsychiatrické příznaky s počátkem po padesátém roce života, u kterých se předpokládá neurodegenerativní etiologie. Do češtiny poprvé uvádíme nově adaptovaný dotazník mírné behaviorální poruchy sloužící k diagnostice neuropsychiatrických příznaků u starších osob a k detekci syndromu mírné behaviorální poruchy.

Příčiny duševních poruch - obecné aspektyPřehledové články

Causes of mental disorders - general aspects

prof. MUDr. Ladislav Hosák, Ph.D., Mgr. Jiřina Hosáková, Ph.D.

Psychiatr. praxi. 2022;23(1):8-12 | DOI: 10.36290/psy.2022.001  

Příčiny duševních poruch jsou komplexní, podílejí se na nich faktory genetické (bodové polymorfismy DNA, variace počtu kopií v oblasti DNA, epistáze genů) i faktory zevního prostředí (biologické, psychologické, sociální, spirituální), při interakcích genů a prostředí se pak nezřídka uplatňuje epigenetika. Tento článek podává přehled hlavních obecných principů, které se uplatňují jako příčiny duševních poruch. K moderním trendům výzkumu patří například nové postupy genetického vyšetřování včetně inovativních statistických postupů zpracování jejich výsledků, objektivizace a kvantifikace vlivů zevního prostředí, vytváření nadnárodních multicentrických...