Já, my, medicína a umělá inteligence

MUDr. Radkin Honzák, CSc.

Psychiatr. praxi. 2023;24(3):135  

Byl jsem požádán o úvahu na toto téma. Děkuji za důvěru a věřím, že ji tentokrát naplno zklamu. Nicméně chutě do toho! ...

Nové trendy v léčbě schizofrenie

New trends in schizophrenia treatment

MUDr. Miloslav Kopeček, Ph.D., prof. MUDr. Jiří Masopust, Ph.D., doc. MUDr. Martin Anders, Ph.D.

Psychiatr. praxi. 2023;24(3):140-147 | DOI: 10.36290/psy.2023.027  

Antipsychotika jsou základním pilířem léčby schizofrenie. V rámci bio-psycho-sociálního přístupu v léčbě schizofrenie tvoří psychofarmaka, repetitivní transkraniální magnetická stimulace (rTMS) či elektrokonvulzivní terapie (ECT) složku biologickou, která je doplňována na všech úrovních léčby psychosociálními intervencemi. Cílem léčby schizofrenie není pouze redukce pozitivních příznaků, jak tomu bylo v minulosti, ale dosažení funkční remise. Léčbu schizofrenie si lze představit jako postupné zdolávání schodů, kdy každá úroveň schodiště představuje specifický léčebný cíl. Léčba schizofrenie jedním antipsychotikem je spíše výjimkou. Častěji se jedná...

Vývojové milníky neheterosexuální orientace a identit v Česku: revize tradičního modelu comingoutu

Developmental milestones of non­‑heterosexual orientation and identities in Czechia: A revision of the traditional coming out model

RNDr. Michal Pitoňák, Ph.D.

Psychiatr. praxi. 2023;24(3):148-155 | DOI: 10.36290/psy.2023.028  

Tento článek kriticky posuzuje platnost tradičních modelů comingoutu v kontextu současného Česka, neboť integruje zažité přístupy a moderní realitu. Ke zkoumání vývoje tří milníků coming­outu (M1 - přitažlivost, M2 - sebeoznačení a M3 - odhalení) ve vývoji neheterosexuální identity byl využit online průzkum, kterého se zúčastnilo 1 778 osob (ve věku 15 až 71 let). Z výsledků vyplývá, že svou touhu neheterosexuální lidé rozpoznají kolem 13, roku života, průměrně přes dva další roky trvá, než tuto svou identitu poprvé pojmenují, a průměrně ještě téměř dva další roky trvá, než se daná osoba rozhodne svěřit někomu dalšímu. První "vnější coming out" tak...

Bossing a další problematické a patologické interakce na pracovištích ve zdravotnictví

Bossing - problematic and pathological interactions at workplace in public healthcare sector

PhDr. Pavel Harsa, Ph.D., prof. PaedDr. Marián Merica, Ph.D., doc. PhDr. PaedDr. Tomáš Gregor, Ph.D., PhDr. RNDr. Adriana Kaplánová, Ph.D., Mgr. Tomáš Kufa, Mgr. Michaela Břeňová, PhDr. Jiří Michalec, Ph.D.

Psychiatr. praxi. 2023;24(3):156-160 | DOI: 10.36290/psy.2023.029  

Článek pojednává o současných vztahově patologických projevech na pracovištích, s důrazem na oblast zdravotnictví. Autoři ve svém přehledu shrnují a popisují jednotlivé projevy agrese, šikany, jejich současných forem bossingu, mobbingu a dalších forem problémového chování ve zdravotnických kolektivech. Upozorňují na nebezpečnost tohoto chování ve společnosti, na narůstající výskyt těchto jevů, což stručně dokumentují na dvou kazuistikách. Zabývají se, kdo je označován za původce bossingu, kdo je obětí, jak tyto formy nevhodného chování probíhají a jak jim lze předcházet a jak tyto situace řešit. V závěru shrnují preventivní opatření a odkazují na kvalifikované...

Možnosti zapojení rodiny v léčbě emočně nestabilních adolescentů

Possibilities of family interventions in the treatment of emotionally-unstable adolescents

MUDr. Kryštof Kantor, doc. PhDr. Jana Kocourková

Psychiatr. praxi. 2023;24(3):161-164 | DOI: 10.36290/psy.2023.030  

Potíže spojené s emoční nestabilitou jsou v adolescenci časté a diagnostikování poruchy osobnosti už v tomto věku se stává běžnější. Jedná se o významnou skupinu pacientů, obzvlášť když uvážíme, že se tato porucha vyskytovala až u 76 % adolescentů, kteří vyhledali péči pro suicidální úvahy. Rodinné prostředí hraje roli při vzniku emočně nestabilní poruchy osobnosti a zároveň jsou blízcí těmito potížemi také významně zasaženi. Existuje několik terapeutických postupů, které byly adaptovány i pro emočně nestabilní adolescenty a vykazují efektivitu v jejich léčbě. Zapojení rodiny v léčbě je nezbytné. Tento článek se věnuje roli rodiny a možnostem zapojení...

Klozapín a psychóza pri Parkinsonovej chorobe

Clozapine and Parkinson's disease related psychosis

MUDr. Katarína Ďurčová Typčuková, MUDr. Marcela Šoltýsová, MUDr. Mária Holá, MUDr. Ján Necpál

Psychiatr. praxi. 2023;24(3):165-169 | DOI: 10.36290/psy.2023.031  

Psychóza pri Parkinsonovej chorobe je závažnou neuropsychiatrickou komplikáciou Parkinsonovej choroby. Zlatým štandardom v liečbe podľa úrovne dôkazov je klozapín, atypické antipsychotikum s multireceptorovým pôsobením, ktoré má nízke riziko výskytu extrapyramídových nežiaducich účinkov. Hoci je klozapín v tejto indikácii vysoko účinný, stále sa používa pomerne málo, a to hlavne zo strachu pred vznikom agranulocytózy, ktorý medzi lekármi často vedie k všeobecnej klozapínofóbii. Článok prináša základné fakty o klozapíne a praktický manažment v liečbe psychózy pri Parkinsonovej chorobe.

Ženy v oboru psychologie

Women in the field of psychology

prof. PhDr. Alena Plháková, CSc.

Psychiatr. praxi. 2023;24(3):170-175 | DOI: 10.36290/psy.2023.032  

Článek se zabývá motivací žen ke studiu psychologie a rozdíly v postavení mužů a žen v akademické a aplikované psychologii. Ukazuje se, že ženy publikují v odborných psychologických časopisech méně než muži a mají méně citačních ohlasů. Psychologové také častěji než psycholožky získávají různé vedoucí funkce. Ženy jsou nicméně velmi úspěšné v oblasti manželského a rodinného poradenství, klinické psychologie a psychoterapie.

Rozdíly mezi brexpiprazolem a aripiprazolem v klinické praxi: kazuistická série

Differences between brexpiprazole and aripiprazole in clinical practice. Case series

prof. MUDr. Jiří Masopust, Ph.D., MUDr. Miloslav Kopeček, Ph.D., doc. MUDr. Lucie Kališová, Ph.D., MUDr. Martin Hýža, Ph.D., MUDr. Michal Risler, MUDr. Tereza Škrábalová, MUDr. Olga Daňková, MUDr. Markéta Čechová, MUDr. Jiří Bartoš

Psychiatr. praxi. 2023;24(3):182-190 | DOI: 10.36290/psy.2023.034  

Brexpiprazol je nové atypické antipsychotikum, působící jako modulátor serotoninu a dopaminu. V jeho mechanismu účinku se uplatňuje parciální agonismus na serotoninových receptorech 5-HT1A, antagonismus na serotoninových receptorech 5-HT2A, parciální agonismus na dopaminových D2 receptorech a antagonismus na noradrenergních receptorech typu α1B a typu α2C. Podle zmíněného účinku na dopaminové D2 receptory se řadí do skupiny parciálních dopaminových agonistů (DRPA). Do klinické praxe léčby schizofrenie byl uveden nedávno. Jeho profil je spojen s dostatečnou antipsychotickou účinností a velmi dobrou snášenlivostí. Nízký výskyt nežádoucích účinků...

Psychogenní neepileptický disociativní záchvat jako odpověď na pooperační bolest? Kazuistika, která možná nepřinese odpovědi

Psychogenic non-epileptic dissociative seizure as a response to postoperative pain? A case report that may not provide answers

Mgr. Renáta Krčilová, Regina Ropková, Elena Raimrová

Psychiatr. praxi. 2023;24(3):191-193 | DOI: 10.36290/psy.2023.035  

Předkládanou kazuistikou si dovolujeme seznámit odbornou veřejnost s příběhem ženy, která v raném pooperačním období prodělala recidivující poruchu vědomí s nekonstantními myoklonickými záškuby trupu se samovolně obnoveným vědomím. Příběh ženy, který vyvolal otazníky, na které nebyly nalezeny jednoznačné odpovědi. Příběh ženy, který nás zdravotníky pracující v intenzivní medicíně donutil pomýšlet nejen na samotnou existenci disociativních stavů, ale také na jejich různé klinické projevy a diferenciální diagnózu. Naše pracovní zaměření v intenzivní medicíně, jsme­‑li svědky poruchy stavu vědomí u pacienta, nás nutí primárně se zaměřit na přísně...

Nová farmaka v léčbě nespavosti

New pharmaceuticals in the treatment of insomnia

MUDr. Jozef Višňovský, MUDr. Jakub Vaněk

Psychiatr. praxi. 2023;24(3):176-179 | DOI: 10.36290/psy.2023.033  

Poruchy spánku patří k nejčastějším důvodům, proč pacienti vyhledávají praktické lékaře či psychiatry. Roční prevalence insomnie u dospělé populace se odhaduje až na 40 %. Poruchy spánku se mohou vyskytovat izolovaně nebo v kombinaci s jiným základním onemocněním. Nefarmakologické opatření a postupy, jakkoliv jsou nedílnou součástí terapie nespavosti, nejsou pacienty ani lékaři, vždy preferovány. Farmakoterapie poruch spánku zahrnuje širokou plejádu psychofarmak. Spánková medicína a její výzkum se neustále vyvíjí, což přináší i nová farmaka. Cílem článku je přinést stručný přehled základních vlastností a použití nových preparátů v léčbě nespavosti....

Mechanismus účinku silice z levandule

PharmDr. MVDr. Vilma Vranová, Ph.D.

Psychiatr. praxi. 2023;24(3):180  

Esketamin

Esketamine

MUDr. Veronika Málová

Psychiatr. praxi. 2023;24(3):194-198  

Kazuistika demonstruje úspěšnou ambulantní léčbu pacientky s farmakorezistentní depresí. Přestože moderní medicína již nabízí celou řadu antidepresiv, stále se mnohdy setkáváme s opožděným klinickým nástupem účinku v rozmezí tří až šesti týdnů, nedostatečnou efektivitou či intolerancí léčby, které jsou pro efektivní léčbu značným limitem. Výsledkem je určité procento pacientů, kteří nedosáhnou remise či dlouhodobého snížení symptomů ani po vyčerpání dostupných možností léčby – kombinace antidepresiv, elektrokonvulzivní terapie (ECT), repetitivní transkraniální magnetická stimulace (rTMS), chronoterapie apod. Oproti tomu je u esketaminu evidován...