Změní globální pandemie naše priority?

prof. MUDr. Vladimír Mihál, CSc.

Psychiatr. praxi. 2021;22(1):3  

Náš společenský systém prochází v důsledku probíhající pandemie transformací, kterou bez nadsázky můžeme nazvat zlomovou. Komunikace přes sociální sítě šlape na plné obrátky a zdá se, že svět už nikdy nebude takovým, jakým býval dříve...

Doba covidová - stresová - doporučení, jak si s ní poradit. Psychické stavy provázející SARS‑CoV-2

Covid - recommendations how to cope with stressful time. Mental conditions related to SARS-CoV-2

PhDr. Veronika Buchtová, MUDr. Anna Hrušková Kusnieriková

Psychiatr. praxi. 2021;22(1):6-11 | DOI: 10.36290/psy.2021.001  

Obtížná celospolečenská situace v souvislosti s covidem-19 představuje problém v oblasti nároků na psychickou integritu člověka. Onemocnění v rodině, ztráta zaměstnání a finanční nejistoty, stesky dětí a mladistvých po kamarádech a zájmových kroužcích, vlastní přepracovanost a omezené volnočasové aktivity a kontakty a další jiné mají za příčinu, že subjektivně zátěžové situace kladou mnohem vyšší nároky na naše každodenní zvládání dosud běžného života. Z toho vyplývá, že téměř rok trvající krize snížila adaptační kapacitu některých z nás a tím pádem více či méně aktuálně i běžné požadavky mohou ohrožovat u některých lidí jejich duševní zdraví.

Schizofrenie a střevní mikrobiom

Schizophrenia and intestinal microbiome

prof. MUDr. Klára Látalová, Ph.D.

Psychiatr. praxi. 2021;22(1):12-16 | DOI: 10.36290/psy.2021.002  

Schizofrenie je závažné psychotické onemocnění spojené s rizikem sociální i fyzické devastace. Etiologii schizofrenie dokonale neznáme. Základní léčbou schizofrenie je podávání antipsychotik, případně v kombinaci s vybranými psychosociálními intervencemi. Nicméně aktuální terapeutické možnosti neřeší veškeré aspekty poruchy zcela uspokojivě. V poslední době roste zájem o vztah mezi střevním mikrobiomem a duševním zdravím, včetně schizofrenie. Tento přehled prezentuje dosavadní výsledky výzkumu dysbiózy u schizofrenie a diskutuje, zda by se předpokládaná dysbióza mohla hodit do známých hypotéz její patogeneze se zaměřením na zánět, metabolity tryptofanu...

Závislost u dospělých s poruchou pozornosti s hyperaktivitou (ADHD)

Addictions in Patients with Attention-Deficit/Hyperactivity Disorder

MUDr. Jela Hrnčiarová

Psychiatr. praxi. 2021;22(1):17-24 | DOI: 10.36290/psy.2021.003  

Porucha pozornosti s hyperaktivitou (Attention‑deficit/hyperactivity disorder - ADHD) se u dospělých diagnostikuje na základě charakteristických příznaků a narušení funkčního uplatnění. ADHD u dospělých je spojena s významnou psychiatrickou komorbiditou a vyšší než průměrnou mírou rozvodů, nezaměstnanosti, dopravních nehod a je rizikovým faktorem zneužívání návykových látek. ADHD je spojena s různými charakteristikami zneužívání návykových látek: zneužívání návykových látek přechází rychleji do závislosti a u dospělých s ADHD trvá déle než u těch bez ADHD. "Samoléčba" může být faktorem vysoké míry zneužívání návykových látek u dospělých s ADHD....

Sebahodnotenie negatívnych príznakov schizofrénie ako užitočný nástroj spolupráce u pacientov so schizofréniou

Self‑evaluation of negative symptoms in schizophrenia as a useful tool improving cooperation with schizophrenia patients

Mgr. MUDr. Jozef Dragašek, PhD., MHA, MUDr. Zuzana Vančová, PhD.

Psychiatr. praxi. 2021;22(1):26-33  

Negatívne príznaky pri schizofrénii predstavujú deficit vo viacerých symptómových doménach, no zároveň sú neodmysliteľnou súčasťou pacientovho subjektívneho prežívania. Primárne negatívne príznaky predstavujú základnú súčasť procesu schizofrénie a zároveň symbolizujú tzv. nesplnenú potrebu v liečbe tejto poruchy. V každom prípade by mali byť spoľahlivo vyhodnocované a merateľné. Väčšina škál zameraných na negatívne príznaky je postavená na "objektívnom" hodnotení posudzovateľa. Na druhej strane, sebahodnotiaci proces u pacientov so schizofréniou je dlhodobo podceňovaný. Sebahodnotiacia škála negatívnych symptómov (SNS) je krátka 20-položková škála...

Novinky v neurostimulačních metodách mozku

News in brain stimulation methods

doc. MUDr. Bc. Libor Ustohal, Ph.D.

Psychiatr. praxi. 2021;22(1):35-40 | DOI: 10.36290/psy.2021.005  

Neurostimulační metody mozku jsou oblastí psychiatrie, která se velmi rychle vyvíjí. Nejčastěji se dělí na invazivní a neinvazivní. V psychiatrii se zatím více uplatňuje druhá skupina. Náleží mezi ně transkraniální magnetická stimulace, transkraniální stimulace stejnosměrným proudem, ale také elektrokonvulzivní terapie. Zatímco elektrokonvulzivní terapie a transkraniální magnetická stimulace jsou využívány v klinické praxi, transkraniální stimulace stejnosměrným proudem je stále jen metodou experimentální. V článku jsou uvedeny a diskutovány vybrané novinky týkající se těchto metod publikované v odborné literatuře.

Časná identifikace sebevražedného chování u dětí a spolupráce mezi pediatrem a psychiatrem

The early identification of suicidal behaviour in children and cooperation between paediatricians and psychiatrics

MUDr. Ing. Adam Žaludek, MBA, LL.M., MUDr. Jan David, Ph.D., MUDr. David Marx, Ph.D.

Psychiatr. praxi. 2021;22(1):e3-e8  

Péče o dětské pacienty se sebevražedným chováním vyžaduje mezioborovou spolupráci, a to nejčastěji mezi pediatrem a psychiatrem. I přes jejich nedostatek je právě činnost psychiatrů často ta stěžejní. Cílem článku je přiblížit čtenáři problematiku časné identifikace sebevražedného chování a aspekty spolupráce mezi pediatrem a psychiatrem u dětských pacientů.

Tělesné složení u pacientek s mentální anorexií

Body composition in anorexia nervosa patients

Mgr. Michaela Ulrichová, doc. MUDr. Jiří Radvanský, CSc., MUDr. Jiří Koutek, Ph.D.

Psychiatr. praxi. 2021;22(1):e9-e15  

Mentální anorexie (MA) je závažné psychiatrické onemocnění, při kterém dochází k postižení všech orgánových soustav včetně pohybového aparátu. V důsledku malnutrice se u pacientů rozvíjí osteopenie až osteoporóza, sarkopenie a periferní neuropatie. Mentální anorexie je spojená s extrémními a velmi dynamickými změnami tělesného složení. Vlivem dlouhodobého hladovění dochází ke snížení hmotnosti pod úroveň přiměřenou věku a výšce a k úbytku tělesného tuku a aktivní svalové hmoty. Na úroveň fyziologické hmotnosti se pacientka vrací několikaměsíční realimentací. Při realimentaci dochází v rámci týdnů k velkému nárůstu tukové tkáně a její redistribuci centrálně,...

Děti a digitální technologie

Children and Digital Media

MUDr. Zuzana Sadílková

Psychiatr. praxi. 2021;22(1):e16-e24  

Většina dnešních dětí používá digitální technologie, zejména tablety a mobily. S tímto masivním užitím je spojena celá řada problémů zdravotních i společenských. V článku vysvětluji neurofyziologickou podstatu toho, proč děti nejsou schopny seberegulace, a zamýšlím se nad možností primární prevence cestou praktických lékařů pro děti a dorost. Ve svém sdělení čerpám z vyjádření Americké akademie pediatrie (AAP), doporučení WHO, závěrů studií mezinárodních i českých a vlastního pozorování dětí v ordinaci.

Faktitivní porucha: přehled a kazuistika

Factitious disorder: overview and case report

MUDr. Martin Hýža, Ph.D., Mgr. Jan Vantuch, MUDr. Petr Šilhán, Ph.D.

Psychiatr. praxi. 2021;22(1):41-46 | DOI: 10.36290/psy.2021.006  

Faktitivní porucha (FD) patří do spektra duševních poruch, kde v klinickém obraze dominují somatické příznaky. Chybí přesné údaje týkající se prevalence, ale vážné průběhy odčerpávají extrémní prostředky zdravotní péče a mohou v důsledku komplikací končit i letálně. Alarmující je výskyt subtypu FD u jiné osoby, nejčastěji dětí (dříve "by proxy"). Přitom diagnostika je z principu obtížná, chybí jasná vodítka pro jednotlivé medicínské obory i důsledná edukace o charakteru této poruchy. I po stanovení správné diagnózy bývá další vedení pacienta velmi obtížné, s procentuálně nízkou úspěšností. V předloženém textu upozorňujeme na tuto opomíjenou poruchu;...

Diagnostika nejvýznamnějších poruch spánku

Diagnosing major sleep disorders

MUDr. Martin Pretl, CSc.

Psychiatr. praxi. 2021;22(1):e25-e37 | DOI: 10.36290/psy.2021.013  

Výskyt poruch spánku a bdění ve světě rychle narůstá. Jejich důsledky zahrnují jak narušení kvality denního života s mnoha socioekonomickými aspekty, tak významné ovlivnění zdravotního stavu (vztah ke kardiovaskulárním, metabolickým, psychiatrickým chorobám). Prvním a v některých případech i plně postačujícím krokem v diagnostice poruch spánku a bdění je pohovor s pacientem a odebrání spánkové anamnézy s možností využít dotazníky (Epworthská škála spavosti, spánkový deník ad). Základní vyšetřovací metodou je polysomnografie. V diagnostice obstrukční spánkové apnoe (OSA) se využívá zjednodušená forma polysomnografie - limitovaná polygrafie a v první...

Povinná mlčenlivost zdravotníků a její prolomení podle současné právní úpravy - 3. část

Confidentiality obligation of health care professionals and its breaking under the current legislation - Part 3

JUDr. Šárka Špeciánová

Psychiatr. praxi. 2021;22(1):47-52 | DOI: 10.36290/psy.2021.007  

Tento článek pojednává o situacích, v nichž zdravotníci plní zákonnou oznamovací povinnost vůči dalším subjektům a dochází tak k průlomu povinné mlčenlivosti. Cílem tohoto článku je seznámit čtenáře s právními předpisy v oblasti rozhodování o způsobilosti k držení střelné zbraně, k vydání řidičského oprávnění, dále je zaměřena pozornost na matriční předpisy související s narozením a úmrtím osoby. Neméně důležitá je úprava oznamovací povinnosti ve vztahu k profesním komorám, zdravotním pojišťovnám či poskytovatelům sociálních služeb.

Výsledky multicentrického klinického pozorování: Concentrix® a jeho užití u pacientů s příznaky poruchy aktivity a pozornosti

Results of a multicenter clinical observation: Concentrix® and its use in patients with attention deficit/hyperactivity disorder

MUDr. Michaela Habalová, Mgr. Anna Marie Jičínská, Mgr. Veronika Gondžová, Mgr. Nela Nováková, RNDr. Tomáš Pavlík, Ph.D., Bc. Monika Mazalová, MUDr. Hana Medřická, MBA, Mgr. Dana Chmelařová, doc. MUDr. Hana Ošlejšková, Ph.D.

Psychiatr. praxi. 2021;22(1):53-58  

Porucha aktivity a pozornosti je nejčastěji se vyskytující neurovývojovou poruchou dětského věku. Klinický obraz se s věkem dítěte mění a pro stanovaní diagnózy je klíčová přítomnost jádrových příznaků, tj. poruchy pozornosti, hyperaktivity a impulzivity. Terapie onemocnění je multidisciplinární, s využitím režimových opatření, psychoterapie a farmakologických přístupů. S přihlédnutím k etiopatogenezi onemocnění, která je komplexní, se vyvíjí nové preparáty, výživové doplňky, ve snaze o zmírnění klinických projevů, která jsou navíc volně prodejná a nespadají pouze do preskripce dětského psychiatra. K tomuto trendu dochází v důsledku zjišťování změn...

Lurasidon v léčbě pacienta s paranoidní schizofrenií na předchozí kombinaci atypických antipsychotik: kazuistika

Lurasidon in the treatment of the patient with paranoid schizophrenia previously treated by combination of atypical antipsychotics: case report

MUDr. Pavla Vojtová

Psychiatr. praxi. 2021;22(1):59-60 | DOI: 10.36290/psy.2021.009  

Od roku 2020 je pro léčbu schizofrenie pro pacienty v České republice dostupný lurasidon, který patří do skupiny SDA atypických antipsychotik. Receptorové působení zahrnuje také parciální agonismus serotoninových 5HT1A receptorů, antagonismus 5HT7 a noradrenalinových α2C receptorů. Níže uvedená kazuistika popisuje léčbu pacienta s paranoidní schizofrenií s bohatou farmakologickou zkušeností, který svévolně přerušil léčbu kombinací antipsychotik ze skupiny MARTA a parciálního agonisty D2 receptorů pro rozvoj nežádoucích účinků s dominancí významného nárůstu hmotnosti.

Zaznělo na 63. česko-slovenské psychofarmakologické konferenci - Sympozium společnosti Angelini Pharma Česká republika s.r.o., Jeseník 2021

MUDr. Vlastimil Nesnídal

Psychiatr. praxi. 2021;22(1):61-62  

Na 63. ročníku Česko-slovenské psychofarmakologické konference v Jeseníku 15. ledna 2021 se uskutečnilo sympozium společnosti Angelini věnované možnostem léčby schizofrenie se zaměřením na dětské a adolescentní pacienty a dále na výběr správného anti­psychotika. Úvodní slovo měl profesor Mohr, který ve své zahajovací řeči zmínil nezbytnost prevence a intervence v léčbě psychotických onemocnění. Především zahájení terapie ve chvíli, kdy jsme stále schopni zabránit nezvratným negativním změnám. Správným výběrem terapie můžeme předejít mnohým změnám, ke kterým dochází již na počátku onemocnění a které se prohlubují...