Psychiatr. praxi. 2020;21(1)
Psychiatr. praxi. 2020;21(1):7-12 | DOI: 10.36290/psy.2020.001
Trendem posledního desetiletí je posunout diagnostiku autismu do co nejranějšího věku dítěte. Je prokázáno, že časná diagnostika následovaná adekvátně zvolenou intervencí vede k redukci autistické psychopatologie a významnému zlepšení prognózy dítěte. Snaha o co nejčasnější identifikaci dětí s rizikem rozvoje autismu vedla ke vzniku řady screeningových nástrojů. I přes extenzivní výzkumné snahy zatím neexistuje mezinárodní shoda na optimální screeningové metodě. Článek přináší přehled o nejvýznamnějších a celosvětově nejrozšířenějších screeningových metodách, předkládá významné faktory, které ovlivňují výsledky screeningu, a stručně objasňuje současnou...
Psychiatr. praxi. 2020;21(1):13-15 | DOI: 10.36290/psy.2020.002
Superagers (SA) mají ve věku 80 a více let výkon v epizodické paměti přinejmenším srovnatelný s průměrným výkonem kognitivně zdravých šedesátníků a ani v nepaměťových testech nemají podprůměrný výkon v rámci svých vrstevníků. Z vědeckého pohledu se jedná o zajímavý fenotyp, který je opakem fenotypu horšící se kognice s rostoucím věkem. Na základě našich dat odhadujeme, že v České republice je v populaci jedinců bez kognitivní poruchy 12 % SA. SA se neliší ve srovnání s non‑SA ve frekvenci výskytu pozitivity β‑amyloidu v mozku či výskytu rizikové alely APOE ε4 pro Alzheimerovu nemoc, mají však větší objem šedé kůry mozkové především...
Psychiatr. praxi. 2020;21(1):16-18 | DOI: 10.36290/psy.2020.003
Užití antipsychotik, zvláště atypických, se zvyšuje včetně jejich preskripce off label. Tyto trendy jsou významné hlavně u vulnerabilních skupin nemocných, tj. dětí, adolescentů a starší populace. Předběžné studie ukázaly významné rozdíly v počtu a profilu nežádoucích účinků mezi dětskou, dospělou a geriatrickou populací. Stanovení a monitorování nežádoucích účinků je zakotveno v našich aktualizovaných doporučených postupech a je cíleno na dospělou léčenou populaci. Monitorování nežádoucích účinků, hlavně metabolických, není však v běžné klinické praxi optimální, a pacienti jsou tak vystaveni zvýšenému riziku rozvoje kardiovaskulárního onemocnění.
Psychiatr. praxi. 2020;21(1):30-32 | DOI: 10.36290/psy.2020.006
Diagnostika taktilní halucinózy v Mezinárodní klasifikaci nemocí, 10. Revize (MKN-10), není uvedena. Klinický obraz tvoří syndrom zahrnující halucinace taktilní (štípání, svědění, kousání, píchaní drobným hmyzem), často i halucinace vizuální (pacient hmyz vidí), bludnou interpretaci ve smyslu napadení blechami, broučky, muškami apod. Častou součástí tohoto syndromu bývá též paranoidní zpracování nákazy hmyzem, deprese, úzkost a poruchy spánku. Taktilní halucinózu lze v rámci MKN-10 zařadit obvykle mezi Organické halucinózy (F06.0), někdy může být součástí parafrenie (F22.0) nebo schizofrenie (F20). Jsou uvedeny tři kazuistiky pacientů, a sice jedna...
Psychiatr. praxi. 2020;21(1):33-39 | DOI: 10.36290/psy.2020.007
Cílem této studie bylo zhodnocení léčebného účinku psychoterapeutického přístupu k pacientům s diagnózou psychotického spektra v rámci programu denního stacionáře. Jedná se o eklektický terapeutický přístup s kombinací psychoterapeutických metod a technik a jejich aplikaci na základě našich praktických zkušeností při léčbě psychóz a nejnovějších poznatků výzkumu v této oblasti. Efekt léčebné intervence je klinicky hodnocen z hlediska aktuální psychopatologie, úrovně a typu dosažené remise a subjektivního hodnocení vývoje psychického stavu. Ke klinickému hodnocení slouží objektivní a subjektivní psychometrické škály PANSS, CGI‑S, PSP a WHOQOL‑Bref....
Psychiatr. praxi. 2020;21(1):40-46 | DOI: 10.36290/psy.2020.010
Aripiprazol ve formě dlouhodobě působících intramuskulárních injekcí (ALAI) je určen pro udržovací léčbu schizofrenie v dospělém věku u nemocných stabilizovaných na perorálním aripiprazolu. Doporučená a udržovací dávka je 400 mg aplikovaná jednou měsíčně. Jedná se o první dlouhodobě působící antipsychotikum s parciálně agonistickým působením na D2 receptory. Ve dvou velkých registračních studiích byla potvrzena účinnost ALAI v udržovací léčbě schizofrenie. ALAI byl účinnější než placebo a potvrdil non‑inferioritu ve srovnání s perorální formou aripiprazolu v oddálení exacerbace psychózy nebo hrozícího relapsu a redukci počtu relapsů....
Psychiatr. praxi. 2020;21(1):47-52 | DOI: 10.36290/psy.2020.009
Atomoxetin je selektivní inhibitor presynaptického zpětného vychytávání noraderenalinu, určený k léčbě ADHD (F90.0) u dětí starších 6 let, dospívajících a dospělých. Vedle zlepšení jádrových příznaků ADHD (nepozornosti, hyperaktivity a impulzivity) je prokázaný pozitivní efekt na projevy řady komorbidních poruch a zvýšení kvality života. Nejčastější nežádoucí účinky jsou bolesti hlavy a břicha a nechutenství. Pro možné riziko zhoršení kardiovaskulárních parametrů je doporučena pravidelná monitorace krevního tlaku a srdeční frekvence. Velkou výhodou je perzistence atomoxetinu v CNS, která umožňuje jeho podávání v jedné denní dávce. Terapeutický efekt...
Psychiatr. praxi. 2020;21(1)
Psychiatr. praxi. 2020;21(1):19-21 | DOI: 10.36290/psy.2020.004
Kazuistika demonstruje úspěšnou ambulantní léčbu pacientky s duální diagnózou - závislostí na více psychoaktivních látkách, depresí a osobnostní problematikou. Zdůrazňuje význam spolupráce ambulantního psychiatra a psychoterapeuta.
Psychiatr. praxi. 2020;21(1):22-29 | DOI: 10.36290/psy.2020.005
Reskripce v imaginaci je jednou ze základních technik integrativního psychoterapeutického směru schematerapie. Jádro techniky spočívá v identifikaci konkrétní bolestné nebo traumatické vzpomínky a zjištění nenaplněných potřeb v této situaci. Potřeby, které se k situaci vážou, se v rámci přepisu v imaginaci dosytí skrze "nový příběh", který si pacient s pomocí terapeuta vytvoří a představí. V průběhu individuální nebo skupinové terapie pacient zpravidla podstupuje přepis opakovaně a u různých vzpomínek. Vzpomínky postupně propojuje s každodenními situacemi a učí se je zvládat více adaptivně, v souladu se svými potřebami a s potřebami druhých. Zvyšuje...