Když se řekne doktor

Emil Hakl

Psychiatr. praxi 2019; 20(3)  

Novinky v gerontopsychiatrii

News in gerontopsychiatry

MUDr. Martina Zvěřová, Ph.D.

Psychiatr. praxi 2019; 20(3): 108-110 | DOI: 10.36290/psy.2019.024  

Ve všech lékařských oborech, tedy i v gerontopsychiatrii, probíhá i díky novým a dostupnějším technologiím intenzivní výzkuma rozvoj léčebných postupů a léčiv. Česká psychiatrie navíc aktuálně prochází celkovou reformou oboru. Ve sdělení je uvedenzákladní přehled aktualit v gerontopsychiatrii.

Rodinná psychoedukace v léčbě závažných duševních onemocnění

Family psychoeducation for severe mental illness

prof. MUDr. Lucie Bankovská Motlová, Ph.D.

Psychiatr. praxi 2019; 20(3): 111-113 | DOI: 10.36290/psy.2019.025  

Rodinná psychoedukace je komplexní intervence určená pacientům a jejich blízkým. Dodává systematické, relevantní, dostatečněširoké a aktuální informace o onemocnění, poskytuje emoční podporu a výuku dovedností ke zvládání životních okolností,které s sebou chronické duševní onemocnění přináší. Nejvíce důkazů o účinnosti psychoedukačních programů pochází zestudií onemocnění schizofrenního okruhu, bipolární poruchy a depresivní poruchy. Přehledový článek se zaměřuje na praktickéaspekty psychoedukace, především uspořádání programů, výběr témat a dostupnost v České republice.

Nadměrná spavost v kontextu neurologických a psychiatrických onemocnění

Excessive sleepiness in the context of neurological and mental disorders

Mgr. et Bc. Roman Adamczyk, Ph.D.

Psychiatr. praxi 2019; 20(3): 114-119 | DOI: 10.36290/psy.2019.026  

Nadměrná spavost (hypersomnolence) je relativně běžným stavem po spánkové deprivaci a také frekventovaným příznakem provázejícím řadu neurologických, psychiatrických a interních onemocnění, infekcí a traumat. Výskyt nadměrné spavosti u neurodegenerativních chorob, iktu, jakož i úrazů, tumorů a vybraných infekcí CNS představuje spolu s centrálními hypersomnolencemi významný klinický problém v neurologii. Zvýšený výskyt hypersomnolence je pozorován rovněž u psychiatrických diagnóz. S ohledem na dopady spavosti na kvalitu života a sociální fungování je problematika nadměrné spavosti nadále předmětem intenzivního výzkumu.

Léčba depresivních poruch u bolestivých stavů

Treatment of depressive disorders in pain syndromes

MUDr. Martin Hýža

Psychiatr. praxi 2019; 20(3): 120-124  

Komorbidita depresivní poruchy a chronické bolesti je v praxi velmi častou. Je spojena s horší prognózou a závažnějšími symptomyobou poruch. Základem je rozpoznání přítomné depresivní poruchy, která se často manifestuje pouze tělesnými symptomy.Společné neurobiologické mechanizmy objasňují účinek antidepresiv i psychoterapie v léčbě bolesti. Pro analgetický efekt je potřebajak noradrenergní, tak serotonergní působení, což splňují starší tricyklická antidepresiva i novější duální antidepresiva SNRI.

Léčba Tourettova syndromu tetrabenazinem

Treatment of Tourette’s syndrome with tetrabenazine

MUDr. Nikol Přibilová, MUDr. Fabienne Kosová

Psychiatr. praxi 2019; 20(3): 136-138 | DOI: 10.36290/psy.2019.031  

Kazuistika týkající se čtrnáctiletého chlapce s Tourettovým syndromem, terapie přípravkem Tetmodis (tetrabenazine) po opakovaně neúspěšné léčbě jinými preparáty.

Alzheimerova choroba jako výzva pro veřejné zdravotnictví

Alzheimer’s disease, appeal to public health

doc. MUDr. Jana Janoutová, Ph.D., Mgr. Martina Kovalová, Ph.D., Mgr. Petr Ambroz, Ph.D., Mgr. Ondřej Machaczka, Ph.D., Mgr. Anna Zatloukalová, Ph.D., Mgr. Kateřina Němček, Ph.D., MUDr. Eva Mrázková, Ph.D., MUDr. Oto Košta, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Janout, CSc.

Psychiatr. praxi 2019; 20(3): 139-141 | DOI: 10.36290/psy.2019.032  

Alzheimerova choroba (ACH) je v současnosti významnou výzvou pro veřejné zdravotnictví. Jedná se o velmi závažné onemocnění, jehož prevalence bude významně stoupat s nárůstem počtu lidí v nejvyšších věkových skupinách. Existuje řada rizikových faktorů, které zvyšují pravděpodobnost vzniku tohoto onemocnění. Ústav epidemiologie a ochrany veřejného zdraví Lékařské fakulty Ostravské univerzity ve spolupráci s Ústavem biochemie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity spolupracuje na epidemiologické studii případů a kontrol, zabývající se identifikací nejvýznamnějších rizikových faktorů ACH. Cílem projektu je posoudit vliv vybraných potenciálních rizikových...

Trazodon jedenkrát denně v léčbě deprese

Trazodone once‑daily in depression

MUDr. Jan Hubeňák, Ph.D.

Psychiatr. praxi 2019; 20(3): 133-135 | DOI: 10.36290/psy.2019.030  

Nová perorální forma trazodonu v tabletách s prodlouženým uvolňováním je v České republice k dispozici od roku 2015. Slouží k léčbě deprese různé etiologie. S výhodou je používána u pacientů s doprovodnou úzkostí a poruchou spánku. U takových nemocných lze využít plný léčebný potenciál trazodonu v maximální dávce a léčit je monoterapií bez přídavné anxiolytické a hypnotické medikace. V tomto kazuistickém sdělení je popsána léčba nemocné s depresivní poruchou pomocí plné dávky trazodonu v první volbě. Užití prolongované formy trazodonu vedlo k rychlé redukci úzkosti i nespavosti a umožnilo vysazení přídavného hypnotika a anxiolytika.

Terapie neklidu – vytvoření postupu pro standardní nemocniční oddělení

Psychomotor agitation therapy –- creating guidelines for standard hospital ward

MUDr. Matěj Kasal

Psychiatr. praxi 2019; 20(3): 126-129 | DOI: 10.36290/psy.2019.028  

Psychomotorický neklid je jednou z nejčastějších manifestací psychických obtíží, se kterou se setkávají lékaři bez ohledu na specializaci. Na odděleních mimo psychiatrii jsou postupy užívané při terapii neklidu mnohdy nekonzistentní, založené na klinických zkušenostech a zvyklostech, na podkladě neaktuálních poznatků. Pacienti jsou mnohdy poškozováni základními chybami při výběru medikace, dávkování, nekompletním vyšetření stavu. Avšak adekvátní terapie neklidu dokáže významně ovlivnit bezpečí pacienta, prognózu onemocnění a zkrátit dobu léčby. V rámci revize metodického návodu pro postup léčby u neklidného pacienta jsme vytvořili algoritmy v grafické...

Účinná úprava terapie deprese ve světle současných poznatků

Psychiatr. praxi 2019; 20(3): 142-148  

Na XVIII. celostátní konferenci biologické psychiatrie v Luhačovicích proběhlo 13. června 2019 sympozium věnované změnámmedikace v léčbě depresivní poruchy. Přineslo odpovědi na otázky, kdy po nasazení antidepresiva změnit nebo augmentovatléčbu, jakým způsobem změnu terapie provést, jaká antidepresiva mají nejlepší poměr mezi účinností a rizikem vysazeníléčby a u jakých pacientů je vhodný agomelatin včetně praktických aspektů převedení z předchozí léčby, zvýšení dávky amožností kombinací. Přinášíme souhrn informací, které v rámci sympozia zazněly.

Život není jen sen

Psychiatr. praxi 2019; 20(3): 149-154  

Na 18. ročníku česko‑ slovenského psychiatrického sjezdu, který proběhl 25.–27. září v brněnském hotelu International, proběhlo satelitní sympozium společnosti Angelini s názvem Život není jen sen. Sympozium se skládalo ze dvou přednášek věnovaných léčbě deprese, kde ústředním tématem bylo antidepresivum trazodon, jako účinná látka ovlivňující spánek i depresi. Přinášíme souhrn přednášek, které během sympozia zazněly. Svou převážně obecně zaměřenou přednáškou Letem receptorovým světem doc. MUDr. Martin Anders, Ph.D., seznámil posluchače na příkladu trazodonu s pohledem na etiopatogenezi deprese a vývoj poznání toho onemocnění. Věnoval se...

Rodinná terapie v ambulantní psychiatrické péči

Family therapy in psychiatric care

MUDr. Mgr. Lucie Holíková Návratová

Psychiatr. praxi 2019; 20(3): 130-132 | DOI: 10.36290/psy.2019.029  

Rodinná terapie patří ke stále uznávanějším metodám při léčbě duševních onemocnění. Kazuistika popisuje psychoterapeutickou práci s pacientkou (11 let) se základním onemocněním obsedantně‑kompulzivní poruchou. Intervence vychází ze směru systemické rodinné terapie se zaměřením na rodinný kontext. Během psychoterapeutického procesu postupně zapojena celá rodina za pomocí terapeutických úkolů, externalizace, škálování, otázky na zázraky, otázky na výjimky, časové osy. Rodinná terapie podstatně přispěla ke zvýšení kvality života rodiny.