Slovo úvodem

Ing. Tomáš Kocourek, Ph.D.

Psychiatr. praxi 2017; 18(1)  

Výzkum nových léčiv u Alzheimerovy choroby

Research of new drugs for Alzheimer’s disease

PharmDr. Jana Hroudová, Ph.D.

Psychiatr. praxi 2017; 18(1): 7-10 | DOI: 10.36290/psy.2017.002  

Alzheimerova nemoc (AD) je nejčastější příčinou demence, přesto jsou současné možnosti léčby AD limitovány a jsou založeny na podávání inhibitorů cholinesteráz a/nebo memantinu ovlivňujícího glutamátergní systém. Předkládaný přehledový článek shrnuje současné směry vývoje nových látek pro léčbu AD, zaměřuje se na molekuly, které se dostaly do klinických studií. Nejvíce rozvíjený směr farmakoterapie je zaměřen na patologický β-amyloid (Aβ). Probíhá několik klinických studií zkoušejících monoklonální protilátky proti Aβ a inhibitory β-sekretáz. Dále se vyvíjejí nové inhibitory cholinesteráz, inhibitory monoaminooxidáz, imunoterapie...

Dlouhodobě působící injekční antipsychotika v prevenci a léčbě násilného chování a agresivity u pacientů s psychózou

Long-acting injectable antipsychotics for prevention and management of violent behavior and aggression in patients with psychosis

prof. MUDr. Pavel Mohr, Ph.D., MUDr. Pavel Knytl, Mgr. Veronika Voráčková, MUDr. Anna Bravermanová, MUDr. Tomáš Melicher

Psychiatr. praxi 2017; 18(1): 12-16 | DOI: 10.36290/psy.2017.003  

Ačkoliv agresivní a násilné projevy nejsou pro schizofrenii a ostatní psychózy typické, psychotické onemocnění zvyšuje riziko násilného chování. Jedním z modifikovatelných rizikových faktorů násilí je adherence k medikaci. Udržovací léčba antipsychotiky zabraňuje relapsu, snižuje počet rehospitalizací a také účinně redukuje projevy násilí a agresivity. Naopak nonadherence s medikací a následný relaps potenciálně zvyšují riziko násilných a agresivních činů. Částečným řešením nonadherence jsou dlouhodobě působící injekční antipsychotika (depotní; LAI). Zkušenosti z praxe, post hoc analýzy studií a kazuistické série potvrzují, že zajištěná medikace...

Klozapin v léčbě bipolární afektivní poruchy

Clozapine in the treatment of bipolar disorder

prof. MUDr. Klára Látalová, Ph.D.

Psychiatr. praxi 2017; 18(1): 17-20 | DOI: 10.36290/psy.2017.004  

Rostoucí počet prací ukazuje, že klozapin je užitečný v terapii poruch nálady s psychotickými příznaky i bez nich, a zejména při léčbě rezistentní bipolární poruchy. Bylo zjištěno, že použití klozapinu u bipolární poruchy je významně spojeno se snížením počtu psychiatrických hospitalizací, redukcí přídatných psychofarmak a menším čerpáním zdravotní péče z důvodu sebepoškození nebo předávkování. Je vysoce pravděpodobné, že klozapin má silné náladu stabilizující účinky. Klozapin má, více než ostatní antipsychotika, zvláštní „antiagresivní efekt“ a má i sedativní účinky. Antiagresivní dopad klozapinu je zprostředkován více cestami. Rychlý...

Psychiatrická problematika u předčasně narozených dětí

Psychiatric issues of children born preterm

MUDr. Tereza Michálková Grézlová, MUDr. Daniela Marková, doc. PhDr. et PhDr. Radek Ptáček, Ph.D., MUDr. Michal Goetz, Ph.D.

Psychiatr. praxi 2017; 18(1): 21-25  

Děti narozené předčasně jsou ve zvýšeném riziku psychiatrických poruch, především neurovývojových a behaviorálních. Pozornost věnovaná této zdravotní oblasti je však výrazně menší v porovnání se somatickou stránkou. Cílem tohoto článku je shrnout nejvýznamnější poznatky studií zaměřených na duševních zdraví této rizikové skupiny, informovat o probíhajícím výzkumném projektu u sledované populace dětí s velmi nízkou porodní hmotností a načrtnout koncept psychologicko-psychiatrické péče o děti s těžkou perinatální zátěží vycházející z komplexního uchopení problematiky dítěte a rodiny.

Volba farmakoterapie u nemocných se schizofrenií a abúzem návykových látek

Choice of pharmacotherapy in patient s with schizophrenia and co-occurring substance use

prof. MUDr. Eva Češková, CSc., PharmDr. Lenka Sušilová, MUDr. Libor Ustohal, Ph.D.

Psychiatr. praxi 2017; 18(1): 26-29 | DOI: 10.36290/psy.2017.006  

Abúzus a/nebo závislost na návykových látkách je nejčastější komorbidita u schizofrenie. Je spojena s častějšími a delšími hospitalizacemi a ostatními indikátory špatné prognózy. Je také charakterizována vysokou nonadherencí a častými somatickými chorobami. Léčba schizofrenní poruchy s abúzem (duální diagnóza) je spojena s vyšším rizikem farmakokinetických i farmakodynamických interkací. Základem léčby zůstávají antipsychotika, z nichž hlavně klozapin může snížit bažení a příjem návykové látky. Přes častý výskyt a klinické konsekvence máme k dispozici velmi málo kontrolovaných studií a zvláště v dlouhodobé léčbě zůstává tato komorbidita opomíjena.

Kazuistika pacienta s Huntingtonovou chorobou

Case report of a patient with Huntington’s disease

MUDr. Marie Hojgrová, Mgr. Monika Víchová, MUDr. Bc. Libor Ustohal, Ph.D., MUDr. Michaela Mayerová

Psychiatr. praxi 2017; 18(1): 38-41 | DOI: 10.36290/psy.2017.008  

Kazuistika popisuje případ 59letého pacienta s neuropsychiatrickým onemocněním – Huntingtonovou chorobou projevující se z počátku především příznaky psychické poruchy. Pacient byl dlouhodobě psychiatricky léčen ambulantně, a nakonec byl odeslán k hospitalizaci na Psychiatrickou kliniku pro podezření na obsedantně-kompulzivní poruchu. Během hospitalizace byl pacient řádně vyšetřen neurologem. Také byla doplněna rodinná anamnéza, která byla do té doby nejasná. Na základě těchto kroků bylo vysloveno podezření na Huntingtonovu chorobu. Pacient byl objednán na genetické vyšetření a předán do péče specializované neurologické ambulance, kde došlo...

Demence u Alzheimerovy choroby

Dementia of the Alzheimer’s Type

MUDr. Vanda Franková

Psychiatr. praxi 2017; 18(1): 30-33  

Práce stručně shrnuje základní klinická doporučení pro diagnostiku a léčbu demence u Alzheimerovy choroby.

Bio-psycho-sociální přístup nabízí větší porozumění

Bio-psycho-social approach offers more understanding

MUDr. Vladislav Chvála, MUDr. David Skorunka, Ph.D.

Psychiatr. praxi 2017; 18(1): 42-46 | DOI: 10.36290/psy.2017.040  

Článek je věnován psychosomatickému přístupu ke zdraví a nemoci a rozvíjení bio-psycho-sociálního modelu v medicíně. Autoři v úvodu stručně shrnují některé překážky v rozvoji psychosomatické medicíny. Na příkladu z klinické praxe ukazují různé aspekty terapeutického procesu, přínos bio-psycho-sociálního modelu a z něho vycházející komplexní terapie a interdisciplinární týmové spolupráce.