Agrese u dětí a adolescentů

Aggression in children and adolescents

doc. MUDr. Eva Malá CSc

Psychiatr. pro Praxi, 2005; 1: 7-10  

Agrese (aggredere = jít proti) je multidimenzionální souborný pojem, který zahrnuje jednoduché formy podráždění a vzteku, přes složité komplexy hostilně agresivního chování až k násilí. Z původního významu slova není předem jasné, s jakými pocity, motivacemi a cílem je agrese jakožto aktivní „vzájemné přibližování“ spojena; zda jde o setkání pozitivní nebo o ničivý útok (Frielingsdorf). Rostoucí násilí ve veřejném i soukromém životě, války, vyvražďování národů se spojují s pojmy agrese, agresivita, násilí a brutalita.

Zahájení v psychodynamické psychoterapii

Opening in psychodynamic psychotherapy

MUDr. Petr Klimpl CSc

Psychiatr. pro Praxi, 2005; 1: 11-17  

Přehledný článek pojednává o úkonech při zahájení psychodynamické psychoterapie. Ohlášení pacienta, první interview, anamnestický rozhovor, posouzení léčitelnosti, formulace dohody o léčení, a konečně zahájení systematické psychoterapie představují jednotlivé kroky, oddělované především z didaktických důvodů. Přijetí, popřípadě odmítnutí pacienta by se ovšem nemělo dít na základě impresivního přístupu a intuitivního postoje pro proslulou nespolehlivost těchto prostředků. Souhrnný článek je příspěvkem k profesionalizaci rozhodování v těchto oblastech.

Narcistická porucha osobnosti - diagnostika a léčba

NARCISSICTIC PERSONALITY DISORDER - DIAGNOSIS AND TREATMENT

Mgr. Petra Houbová, doc. MUDr. Ján Praško CSc, PhDr. Marek Preiss, MUDr. Erik Herman

Psychiatr. pro Praxi, 2005; 1: 18-25  

Narcistická porucha osobnosti se projevuje trvalou potřebou grandiozity, obdivu od druhých a nedostatkem empatie. Lidé s narcistickou poruchou osobnosti bývají velmi přecitlivělí na zranění sebevědomí. Mohou reagovat defenzivně hněvem, pohrdáním nebo nezájmem a přitom ve skutečnosti jsou zahlcení pocity šoku, zranění a studu. Narcismus se může vyvíjet v neempatické, kritické a ponižující výchově rodiči. Dítě si vytváří přesvědčení, že pocit hodnoty či smyslu je dosahován získáváním úspěchů a obdivu. Rodiče selhávají v přiměřeném zrcadlení dětské přirozené touhy idealizace. Jinou možností je, že dítě naopak dostává od rodičů nadměrné projevy idealizace...

Terapie deprese, úzkostných poruch a nespavosti v graviditě a laktaci

Therapy of depression, anxiety disorder and insomnia during pregnancy and lactation

MUDr. Věra Strunzová

Psychiatr. pro Praxi, 2005; 1: 26-30  

Práce se zaměřuje na oblast léčby antidepresivy v průběhu gravidity a laktace a na farmakoterapii úzkostných poruch a nespavosti v tomto období. Přehledně shrnuje údaje z literatury zabývající se problematikou léčby antidepresivy. Práce též uvádí relativně nová klinická data získaná v průběhu ambulantní léčby pacientek a zkušenosti s touto problematikou získané na Psychiatrickém centru Praha (PCP). Článek může sloužit jako orientační vodítko pro lékaře-psychiatra v situaci, kdy je nutná jeho intervence u gravidní nebo kojící ženy.

Serotonin u obsedantně-kompulzivní poruchy

doc. MUDr. Oldřich Vinař DrSc

Psychiatr. pro Praxi, 2005; 1: 31-32  

Serotoninergní antidepresiva se užívají v léčbě jak depresivní poruchy, tak v léčbě obsedantně-kompulzivní poruchy (OCD). Jejich dávky musí být zpravidla vyšší a účinek nastává po delší latenci než u depresivní poruchy. Autor pozoroval vznik vážných příznaků OCD po započetí léčby tianeptinem, který narozdíl od ostatních antidepresiv zvyšuje vychytávání serotoninu ze synaptické štěrbiny. Kazuistika je příspěvkem ke koncepci, že mechanizmus účinku antidepresiv není u depresivní poruchy a u OCD stejný.

Suicidální a homicidální chování u postadolescentní matky

doc. MUDr. Jana Kocourková, doc. MUDr. Vladimír Hort CSc

Psychiatr. pro Praxi, 2005; 1: 33-34  

Autoři analyzují dynamiku vzájemného propojení fenoménu agrese zaměřeného proti sobě (suicidální chování) a proti druhému (homicidální chování). Na příkladu postadolescentní matky předkládají hypotézu, zda přítomnost déledobě trvajících suicidálních fantazií může zvýšit riziko homicidálního chování matky vůči dítěti. Charakterizují další faktory, které stupňují riziko nepřiměřené objektové agrese.

Kazuistika nemocné s Addisonovou chorobou hospitalizované na psychiatrii

MUDr. Josef Chval

Psychiatr. pro Praxi, 2005; 1: 35-36  

V kazuistice popisuji případ 27leté pacientky s Addisonovou chorobou, která byla pro své potíže dlouhodobě a opakovaně vyšetřována ambulantně i za hospitalizace s negativními nálezy. Postupně došlo k invalidizaci nemocné, k rozvratu manželství, k psychickým změnám. Nakonec byla přijata s podezřením na atypickou poruchu příjmu potravy nebo rozvoj psychózy do psychiatrické léčebny. Zde byla diagnostikovaná Addisonova choroba a zahájena kauzální léčba, která vedla k okamžité normalizaci psychického i tělesného stavu. Zamýšlím se nad příčinami, proč je problémem pro současnou „technickou“ medicínu stanovit diagnozu, která nemá jasný morfologický...

Reverzibilita organicky podmienených psychopatologických zmien spôsobených cievnym poškodením mozgu

MUDr. Ľubomíra Izáková PhD, Mgr. Eva Vohlídková

Psychiatr. pro Praxi, 2005; 1: 37-39  

V článku sa prezentuje kazuistika pacientky s organickým psychosyndrómom so stavmi zmätenosti, ktorý sa manifestoval na základe subakútneho krvácania v oblasti pravého thalamu a vaskulárnej encefalopatie. Po siedmych mesiacoch sa objavila recidíva organicky podmienených psychopatologických zmien spolu s depresívnou symptomatikou. Autori diskutujú reverzibilitu organicky podmienených psychických porúch spôsobených cievnym poškodením mozgu pod vplyvom liečby.

Teoretické předpoklady a praktické zkušenosti s léčbou amisulpridem

MUDr. Pavel Doubek, MUDr. Markéta Zemanová, MUDr. Petr Kozelek

Psychiatr. pro Praxi, 2005; 1: 41-43  

Zavedení atypických antipsychotik přineslo podstatné zvýšení účinnosti léčby schizofrenie a současné snížení výskytu vedlejších nežádoucích účinků. Atypická antipsychotika jsou heterogenní lékovou skupinou s rozdílnými mechanismy účinku, účinností, snášenlivostí a profilem nežádoucích účinků. Pro velké množství publikovaných informací o jednotlivých preparátech je někdy problematické vytvořit si jasný obraz o možnostech a výhodách jejich užití v klinické praxi. Proto si část lékařů tvoří názor na základě vlastní nebo sdělené klinické zkušenosti. V našem sdělení se snažíme ukázat oba možné způsoby utváření názoru na atypické antipsychotikum amisulprid...

Huntingtonova choroba a kognitívna porucha

doc. MUDr. Viera Kořínková CSc

Psychiatr. pro Praxi, 2005; 1: 44-45  

Huntingtonova choroba (HCh) je autozomálne dominantne dedičná choroba so 100% penetranciou. Má variabilnú expresivitu – genómový imprinting, t.j. funkčnosť génu závisí od pohlavia rodiča. Relatívne neskorší vek začiatku a miernejší priebeh je pri prenose od matky. Mutácia je na krátkom ramienku 4. chromozómu. Ide o multiplikáciu CAG (cytozín, adenín, guanín) tripletu. Lokus bol zmapovaný v r. 1983 a gén izolovaný v roku 1993. Produktom mutácie je exces glutamínových sekvencií: 46–62 (norma je 11–34), na ktoré sa viaže proteín huntingtín a pravdepodobne v dôsledku poruchy jeho funkcie dochádza k neurodegenerácii. Selektívne sú apoptózou...

Specifické poruchy osobnosti. Část I. diagnostika

MUDr. Zdeněk Faldyna

Psychiatr. pro Praxi, 2005; 1: 48-51  

Úvod: Poruchou osobnosti rozumíme takovou trvalou vnitřní strukturu a chování, které jsou zřetelně odlišné od očekávaného chování a způsobují opakovaně a dlouhodobě selhávání v alespoň dvou následujících oblastech: kognice, emotivita, ovládání impulsů a sociální chování. Pacient může mít projevy, které jsou charakteristické pro specifickou poruchu osobnosti, ale nesplňují potřebná diagnostická kriteria. Popisujeme pak osobnostní rysy (např. paranoidní, hraniční, vyhýbavé) nebo osobnostní reakce – v případě, že se projevují jen v zátěžových situacích. Zvlášť stojí osobnostní změny po katastrofické události (F 62.0), po duševním onemocnění...

Deprese jako vedlejší účinek terapie interferonem alfa u nemocných s chronickou hepatitidou C

MUDr. Jiří Syrovátka

Psychiatr. pro Praxi, 2005; 1: 46  

S rozvojem terapeutického užití interferonu alfa v terapii chronické hepatitidy typu C se v ambulancích psychiatrů mohou častěji objevovat klinické případy psychiatrických nežádoucích účinků této hepatologické léčby. Tato práce obsahuje stručný nástin této problematiky a kayuistiky z ambulantní praxe.

Nové antidepresíva - moderní cesty v liečení depresie (podľa 17. ECNP kongresu v Štokholme, 9.-13. októbra 2004)

prof. MUDr. Vladimír Novotný CSc

Psychiatr. pro Praxi, 2005; 1: 52  

De Bodinat (Francúzsko) zameral pozornosť na melatonin a jeho deriváty. S melatoninom sa realizovali klinické skúšania, výsledky boli rozporné a táto látka sa v podstate opustila. Inak je to s agomelatinom (vyvíja ho Servier, firemný názov by mal byť Valdoxan). Agomelatin preukázal antidepresívnu aktivitu vo viacerých animálnych testoch. Je v pomerne vysokom štádiu klinického skúšania. Realizovalo sa zatiaľ 6 štúdií. Dve boli placebom kontrolované štúdie, 3 boli placebom a komparátorom kontrolované štúdie. Jedna štúdia je v behu a zameraná na prevenciu relapsu...

Ze zahraničního tisku

MUDr. Marek Zelman

Psychiatr. pro Praxi, 2005; 1: 53-54  

Schizofrénia, abnormality metabolizmu glukózy a diabetes – konsenzus expertov v oblasti farmakológie, psychiatrie a diabetológie