Možnosti rehabilitace u pacientů po prodělaném onemocnění covid-19

Mgr. Monika Mikulášková, Mgr. Barbora Imrichová, doc. Mgr. Kateřina Neumannová, Ph.D.

Psychiatr. praxi. 2021;22(2):67 | DOI: 10.36290/psy.2021.014  

Cyklotymie

Cyclothymia

MUDr. Marián Kolenič, Ph.D., PhDr. Andrea Dally, Mgr. Tereza Hartmannová, Mgr. Kateřina Urbanová, Ing. Pavel Vostatek, Ph.D., MUDr. Maximilian Haas, MUDr. Filip Španiel, Ph.D., prof. MUDr. Tomáš Hájek, Ph.D., MUDr. Tomáš Novák, Ph.D.

Psychiatr. praxi. 2021;22(2):72-78 | DOI: 10.36290/psy.2021.015  

Cyklotymie je charakterizována jako psychická porucha s dlouhodobým střídáním nálad od mírné deprese po mírné elace. Přes spletitý historický vývoj je tato diagnostická jednotka pořád spojována s částečnou kontroverzí, převážně ve smyslu afektivní versus temperamentové poruchy. Zmíněná kontroverze se spolupodílí na nižším zájmu o detailnější zkoumání cyklotymie, což vede k nedostatečným údajům o adekvátních postupech léčby. Dopad na kvalitu života a běžné fungování přitom může být u pacientů trpících touto psychickou poruchou zásadní. V článku jsme se zaměřili na přehled historického vývoje, klinický obraz, diagnostické možnosti včetně digitálních...

Zánět a psychotické poruchy

Inflammation and psychotic disorders

MUDr. Kryštof Kantor, prof. MUDr. Klára Látalová, Ph.D.

Psychiatr. praxi. 2021;22(2):80-83 | DOI: 10.36290/psy.2021.016  

Zánět je součást reakce imunitního systému na zevní i vnitřní podněty, především infekčního charakteru. V posledních letech se pozornost odborníků přenáší od akutní zánětlivé reakce k chronickému mírnému systémovému zánětu. Tento fenomén zřejmě hraje roli v etiopatogenezi řady chronických onemocnění, jako jsou kardiovaskulární onemocnění, diabetes či obezita. Z hlediska psychiatrie je mimo jiné zkoumána zejména souvislost zánětu a psychotických onemocnění.

Črevná mikrobiota a jej vplyv na behaviorálne prejavy

The relationship between gut microbiota and behavior

MUDr. Marcela Šoltýsová, MUDr. Aleksandra Tomova, PhD., prof. MUDr. Daniela Ostatníková, PhD.

Psychiatr. praxi. 2021;22(2):89-93 | DOI: 10.36290/psy.2021.018  

Súvislosť medzi zložením črevnej mikrobioty a prejavmi v správaní je pre vedu relatívne novou a veľmi zaujímavou oblasťou výskumu. Nesie v sebe prísľub možného využitia modulácie mikrobioty za účelom redukcie problematických behaviorálnych prejavov ako súčasť komplexného prístupu k pacientom s duševnou poruchou. Tento článok má za cieľ stručne opísať aktuálny stav poznatkov v tejto oblasti, so zameraním sa na vybrané cesty komunikácie medzi črevom a mozgom spojené s tvorbou neuroaktívnych molekúl, a tiež opisuje vzťah vybraných duševných porúch k zastúpeniu baktérií v čreve.

Porucha s bludy a její léčba

Delusional disorder and its treatment

PhDr. Marie Ocisková, Ph.D., prof. MUDr. Ján Praško, CSc., Mgr. František Hodný, MUDr. Jakub Vaněk, PhDr. Michaela Holubová, Ph.D., MUDr. Lucie Bundárová, MUDr. Jonáš Boček, PhDr. Marta Zaťková, Ph.D., doc. PhDr. Miloš Šlepecký, CSc.

Psychiatr. praxi. 2021;22(2):e3-e26 | DOI: 10.36290/psy.2021.024  

Porucha s bludy se zpravidla vyznačuje jediným bludným přesvědčením nebo systémem několika vzájemně propojených bludů. Bludná přesvědčení se mohou vytvořit na podkladu reálné, obvykle zraňující, ponižující či stresující události. Rozeznáváme několik podtypů: persekuční, žárlivecký, erotomanický, somatický, grandiózní, smíšený a nespecifický. Bludy mohou přetrvávat dlouhodobě, mnohdy mnoho let. Terapie pacientů s touto poruchou bývá obvykle náročná, protože se zpravidla nepovažují za nemocné a nemají sklony vyhledávat léčbu. Úspěch léčby výrazně závisí na kvalitě terapeutického vztahu. Jedním z terapeutických cílů je motivovat pacienta k užívání antipsychotik,...

"Já nemám problém, to vy jste blázni!" aneb Jak komunikovat s pacientem bez náhledu na své duševní onemocnění

"I don't have a problem, you're the ones who are crazy!" How to communicate with a patient who is unaware of a mental health disorder

MUDr. Barbora Mechúrová

Psychiatr. praxi. 2021;22(2):e27-e32 | DOI: 10.36290/psy.2021.025  

Komunikace s pacienty odmítajícími lékařskou péči a doporučenou medikaci je výzvou pro všechny zdravotníky i nezdravotnické pracovníky, kteří s duševně nemocnými pracují. Jednou z příčin nedostatečné adherence je absence náhledu na duševní onemocnění, tzv. anosognosie. Vhodnými komunikačními strategiemi lze posilovat motivaci pacienta k léčebnému postupu, stejně jako budovat důvěru mezi pacienty a zdravotníky, i přes absenci uvědomění si duševní poruchy. V následujícím textu představujeme základní principy komunikační techniky LEAP/4P, kterou lze efektivně uplatnit v rámci motivačních rozhovorů s duševně nemocnými, se zaměřením na její praktické využití.

Josephine: kazuistika polymorbidní pacientky s ADHD

Josephine: a case report of a polymorbid patient with ADHD

MUDr. Hedvika Ernsten

Psychiatr. praxi. 2021;22(2):99-104 | DOI: 10.36290/psy.2021.020  

ADHD symptomatika v dospělosti nemusí být pacientovým jediným problémem, mohou ji překrývat další klinicky významné závažné psychiatrické syndromy.

Brexpiprazol jako vhodná alternativa LAI?

Brexpiprazole as a suitable alternative to LAI

MUDr. Jan Čermák

Psychiatr. praxi. 2021;22(2):105-108 | DOI: 10.36290/psy.2021.021  

Noví parciální agonisté dopaminu slibují v terapii schizofrenie vyváženost mezi dobrou účinností a příznivým spektrem nežádoucích účinků. Jsou vhodnými léky k řešení metabolického syndromu způsobeného jinými druhy antipsychotik. Převedli jsme úspěšně pacienta z terapie 210 mg depotního olanzapinu na 4 mg brexpiprazolu. Brexpiprazol vykazuje velmi nízké hodnoty přerušení léčby z důvodu nežádoucích účinků, a je proto možnou alternativou v takových případech, kdy si nemůžeme vybrat mezi ostatními antipsychotiky, která máme k dispozici v injekcích.

Vliv užívání doplňku stravy s rybím tukem na omega3 index a vybrané kognitivní funkce u aktivně sportujících žáků druhého stupně základních škol

Effect of fish oil food supplement consumption on omega 3 index and selected cognitive functions in actively sport pupils in the second stage of primary schools

RNDr. Pavel Suchánek, Ing. DiS. Hana Střítecká, Ph.D., Mgr. DiS. Jitka Tomešová, Mgr. Veronika Kuncířová, Mgr. Lenka Šaurová, Mgr. Klára Duškova, Mgr. Nikola Wolfová, Mgr. DiS. Margarita Iliopulu, Ing. Jaroslav A. Hubáček, CSc., DSc., RNDr. Věra Lánská, CSc.

Psychiatr. praxi. 2021;22(2):110-115 | DOI: 10.36290/psy.2021.022  

Tuky z mořských ryb a v nich obsažené omega3 polynenasycené dlouhořetězcové mastné kyseliny (EPA a DHA) mají zásadní vliv nejen na riziko srdečně cévních onemocnění, ale také na kognitivní funkce. Testovali jsme účinek do stravy přidaných 800 mg EPA a 1 200 mg DHA na den, obsažených v rybím oleji, na kognitivní funkce (memorování, koordinace a soustředění) intenzivně sportujících chlapců (N = 169, věk 10-15 let). Intervenovaná skupina konzumovala po dobu 6 měsíců 2 čajové lžičky oleje denně. Všichni chlapci denně zapisovali jídelníček a pravidelně podstupovali antropometrické analýzy pro vyloučení zásadních změn ve stravovacích a pohybových zvyklostech....

Vliv koronavirové epidemie na vývoj a léčbu poruch příjmu potravy v dětském a adolescentním věku

Effect of coronavirus epidemic on development and treatment of eating disorders in childhood and adolescence

MUDr. Jiří Koutek, Ph.D., doc. PhDr. Jana Kocourková

Psychiatr. praxi. 2021;22(2):116-118 | DOI: 10.36290/psy.2021.023  

Autoři se zabývají vlivem koronavirové epidemie na vývoj a léčbu poruch příjmu potravy v dětství a adolescenci. Upozorňují na negativní vlivu pandemie covid-19 a s tím spojených karanténních opatření na duševní zdraví dětí a dospívajících. Specificky negativně působí tato situace na poruchy příjmu potravy, na jejich vývoj i léčbu. Sdělení je doplněno kazuistickými ukázkami.

Variace klinického obrazu OCD při léčbě (nejen) psychofarmaky

Variations of the clinical presentation of OCD during (not only) psychopharmacological treatment

MUDr. Kamila Minaříková, prof. MUDr. Klára Látalová, Ph.D.

Psychiatr. praxi. 2021;22(2):e33-e36 | DOI: 10.36290/psy.2021.026  

Tuto kazuistiku předkládáme čtenářům, abychom upozornili na správnost volby psychofarmaka při léčbě závažné obsedantně kompulzivní poruchy (OCD) a na možné obtíže v diferenciálně diagnostické rozvaze mezi OCD a různými typy schizofrenie. Dále se zamýšlíme nad možností vzniku či zhoršení obsedantních příznaků v souvislosti se streptokokovou infekcí. Pojem pediatrické autoimunitní neuropsychiatrické poruchy spojené se streptokokovými infekcemi (PANDAS) je dobře popsán v pediatrii. Týká se dětí s náhlým nástupem tiků a/nebo obsedantně-kompulzivních symptomů spojených s nedávnou infekcí beta-hemolytickou streptokokovou infekcí skupiny A (1). Pacienti se...

Srovnání nových antipsychotik (lurasidonu, kariprazinu a brexpiprazolu) z klinického úhlu pohledu

Comparison of new antipsychotics (lurasidone, cariprazine and brexpiprazole) from the clinical point of view

doc. MUDr. Bc. Libor Ustohal, Ph.D.

Psychiatr. praxi. 2021;22(2):84-88  

Tři nová antipsychotika - kariprazin, lurasidon a brexpiprazol - byla v uplynulých dvou letech postupně uvedena na český trh. Tento přehledový článek si klade za cíl je vzájemně porovnat z klinického úhlu pohledu. Zaměřuje se na jejich základní charakteristiky včetně receptorového profilu, na indikace a účinnost, dávkování včetně vztahu dávky a response a v neposlední řadě na jejich snášenlivost a nežádoucí účinky.

Kariprazin v léčbě schizofrenie

Cariprazine in the treatment of schizophrenia

prof. MUDr. Eva Češková, CSc.

Psychiatr. praxi. 2021;22(2):94-98 | DOI: 10.36290/psy.2021.019  

Kariprazin je vedle aripiprazolu druhý parciální dopaminový agonista, který je v ČR registrován pro léčbu schizofrenie. Parciální dopaminoví agonisté jsou považováni za hlavní prototyp antipsychotik třetí generace. Jedinečný farmakologický profil kariprazinu může vysvětlit jeho účinnost na pozitivní a negativní symptomy schizofrenie. Podle nedávno publikovaných doporučených postupů by měl být kariprazin lékem první volby u nemocných s dominujícími negativními příznaky. Kariprazin vykazuje nízké metabolické riziko a malý přírůstek hmotnosti. Mezi nejčastěji uváděné nežádoucí účinky patří extrapyramidový syndrom a akatizie, které jsou však mírné a ve...

Multidisciplinární přístup a jeho význam pro duševní zdraví dětí a mládeže nejen u poruch příjmu potravy

Multidisciplinary approach and its importance for the mental health of children and adolescents not only in eating disorder

Mgr. Eva Slezáková, PhDr. Ing. Jana Sladká Ševčíková

Psychiatr. praxi. 2021;22(2):e37-e40 | DOI: 10.36290/psy.2021.027  

Příspěvek popisuje zkušenosti Centra Anabell, z. ú. (dále také jen jako "Anabell") s multidisciplinárním přístupem při práci s rodinami s dětmi s poruchou příjmu potravy a dalšími duševními obtížemi. Popisuje principy a zásady uplatňované v multidisciplinární spolupráci a seznamuje s nastavenou a užívanou metodologií. Závěrem shrnuje dosavadní poznatky o přínosu tohoto přístupu, který má pozitivní dopad na duševní zdraví dětí a funkční nastavení a fungování rodinného celku.