Když se řekne psychiatr

Pavla Horáková

Psychiatr. praxi 2019; 20(2): 51  

Co brání úspěšnější farmakologické léčbě depresivní poruchy?

What prevents more successful pharmacological treatment of depressive disorder?

MUDr. Petr Šilhán, Ph.D., MUDr. Martin Hýža, MUDr. Tomáš Skřont, Mgr. Jan Vantuch

Psychiatr. praxi 2019; 20(2): 56-59 | DOI: 10.36290/psy.2019.013  

Depresivní stavy patří k nejčastějším důvodům vyhledání psychiatrické péče. Léčba depresivní poruchy však zůstává nedostatečně úspěšná. Účinnost antidepresiv bývá považována za srovnatelnou, většina studií však při hodnocení účinnosti léčby zanedbává heterogenitu depresivních stavů. Výzkum biomarkerů zatím nepřináší významný posun v diagnostice, léčbě ani prognózách onemocnění. Zbývá tak především plné využití stávajících možností a individualizace léčby. Vodítkem pro správné rozhodnutí o léčbě může být specifický klinický obraz, důležitou roli hrají také očekávání pacienta vč. obav z konkrétních nežádoucích účinků a známá rizika lékových interakcí....

Zánět jako součást patofyziologie deprese a možnosti jeho ovlivnění polynenasycenými mastnými kyselinami

Inflammation as a part of the pathophysiology of depression and the possibility of its influence by polyunsaturated fatty acids

PharmDr. Bc. Hana Kotolová, Ph.D., PharmDr. Tomáš Hammer

Psychiatr. praxi 2019; 20(2): 60-63 | DOI: 10.36290/psy.2019.014  

Deprese spolu s dalšími afektivními poruchami patří k duševním poruchám s největší prevalencí. Patofyziologie tohoto onemocněníje komplexní a důležitou roli v ní patrně hrají také prozánětlivé procesy. Článek si klade za cíl shrnout dosavadnípoznatky o výzkumu propojení afektivních poruch a zánětu a jejich možné ovlivnění v poslední době velmi diskutovanýmipolynenasycenými mastnými kyselinami.

Farmakologická léčba kognitivní dysfunkce u deprese

Pharmacotherapy of cognitive dysfunction in depressive disorder

prof. MUDr. Eva Češková, CSc.

Psychiatr. praxi 2019; 20(2): 64-68  

Kognitivní dysfunkce se často vyskytuje u akutní depresivní poruchy a může přetrvávat do remise. Narušení kognice negativně ovlivňuje fungování nemocného a jeho pracovní schopnost. Jak vyplývá z četných studií, látky s anticholinergním účinkem (tricyklická antidepresiva) negativně ovlivňují kognitivní funkce. Nejčastěji předepisovaná antidepresiva, selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI), mohou kognitivní dysfunkci u deprese mírně zlepšovat. Látky, které působí také na noradrenergní systém, např. specifické inhibitory serotoninu a noradrenalinu, mohou být v tomto směru účinnější než SSRI. Na základě dostupných dat se ukazuje, že...

Lékové interakce často předepisovaných antidepresiv

Drug-drug interactions of frequently prescribed antidepressants

MUDr. Michal Prokeš, PharmDr. Josef Suchopár

Psychiatr. praxi 2019; 20(2): 69-76  

V tomto článku jsou popsány lékové interakce antidepresiv. Z potenciálně fatálních farmakodynamických interakcí je popsánserotoninový syndrom, jehož diagnóza je obtížná. Prodloužení QT intervalu je markerem zvýšeného rizika komorové tachykardie.Podávání SSRI a NSA zvyšuje riziko krvácení zejména z gastrointestinálního traktu. Z farmakodynamických interakcí článek upozorňujena interakce CYP2D6. Řada antidepresiv a antipsychotik jsou substráty CYP2D6, přičemž paroxetin, fluoxetin a fluvoxamin jsouinhibitory CYP2D6. Některé z interakcí jsou kontraindikované, u ostatních by měl lékař zvážit pro a proti a pacienty pečlivě sledovat.

Sledování nežádoucích účinků a bezpečnosti antidepresiv

Monitoring of adverse events and safety of antidepressants

prof. MUDr. Eva Češková, CSc., PharmDr. Kateřina Horská

Psychiatr. praxi 2019; 20(2): 77-81 | DOI: 10.36290/psy.2019.017  

Primum non nocere je jednou z klasických zásad medicíny. Všechna farmaka mají kromě léčebného efektu i nežádoucí účinky. Nežádoucí účinky jsou u jednotlivých látek známy, jsou zakotveny v SPC (souhrnu údajů o přípravku) a je povinností lékaře s nimi pacienta seznámit. Nežádoucí účinky jsou, kromě subjektivního pocitu dyskomfortu, jednou z nejčastějších příčin vysazení léčby. Volba antidepresiva (AD) by tedy měla být založena hlavně na individuální náchylnosti k nežádoucím účinkům. Snášenlivost a bezpečnost by měla být kontinuálně monitorována a pro jejich stanovení a měření bychom měli preferovat strukturované dotazníky a škály. Při výskytu nežádoucích...

Duševní onemocnění v poporodním období: specifika a farmakoterapie
Část II: psychotické poruchy a bipolární afektivní porucha

Postpartum mental disorders: specifics and pharmacotherapy. Part Two: psychotic disorders and bipolar disorder

MUDr. Antonín Šebela, MUDr. Jan Hanka, prof. MUDr. Pavel Mohr, Ph.D.

Psychiatr. praxi 2019; 20(2): 82-85 | DOI: 10.36290/psy.2019.018  

Poporodní období je u žen spojeno se zvýšeným rizikem rozvoje akutních psychiatrických stavů, které vyžadují intenzivní péči, vedou k dlouhodobé separaci matky od dítěte a narušují celý rodinný systém. Nejčastější příčinou relapsu schizofrenie i bipolární afektivní poruchy po porodu je vysazení medikace během těhotenství. Poporodní psychóza, která bývá prvním klinickým projevem bipolární afektivní poruchy, je onemocněním s nejasnou etiologií. Zdá se, že vztah laktace a poporodní psychózy není kauzální a preventivní farmakologická zástava laktace není indikovaná. Léčbu bipolární afektivní poruchy a schizofrenie se snažíme, pokud je to možné, upravit...

Léčba deprese pomocí prolongované formy trazodonu

Treatment of depression with prolonged form of trazodone

doc. MUDr. Dana Kamarádová, Ph.D.

Psychiatr. praxi 2019; 20(2): 86-87 | DOI: 10.36290/psy.2019.019  

Trazodon je jednou z nejčastěji užívaných molekul k léčbě psychických poruch. Jedná se o multimodální antidepresivum,s příznivým spektrem nežádoucích účinků. S ohledem na jednoduchost užívání je oblíbená jak mezi lékaři, tak mezi pacienty.Jeho prolongovaná forma vzhledem k výhodné farmakokinetice umožňuje užívání trazodonu v jedné denní dávce. Tuto prolongovanouformu lze s výhodou v léčbě deprese.

Abstinence od alkoholu: Kdy a proč

Abstinence from Alcohol: When and Why

MUDr. Karel Nešpor, CSc.

Psychiatr. praxi 2019; 20(2): 96-98  

Počet osob abstinujících od alkoholu je mnohem vyšší, než laici předpokládají. Lékař by měl abstinenci od alkoholu doporučit v řadě případů, např. pacientům závislým na alkoholu a jiných látkách, patologickým hráčům, dospělým potomkům závislých rodičů, tam, kde hrozí rizikové interakce s léky, osobám se zhoršeným sebeovládáním a těm, kdo mají sklon k impulzivnímu nebo nebezpečnému jednání. Abstinovat by měly i těhotné ženy a ty, které mohou otěhotnět. Abstinence je zvláště důležitá pro děti a dospívající, protože alkohol narušuje vývoj mozku a může způsobit ireverzibilní poruchu kognitivních funkcí. Jestliže pacienti abstinují, měli by je v tom lékaři...

Vystavování lékařských zpráv o neschopnosti úkonů v trestním řízení

Issuing of medical reports on inability to participate in criminal proceedings

MUDr. Jiří Švarc, Ph.D.

Psychiatr. praxi 2019; 20(2): 92-95  

Psychiatři často vystavují na žádost pacientů (jejich advokátů) potvrzení o neschopnosti úkonů (účasti) v trestním řízení, obvykle bez jakékoli znalosti trestné činnosti svého pacienta. Tento článek má pomoci psychiatrům pochopit, že jsou někdy k vydání takových potvrzení zmanipulováni. Není povinnost terapeutů posuzovat duševní stav svého klienta pro potřeby trestního řízení. Naopak vystavení hrubě zkreslené lékařské zprávy pro trestní řízení je trestným činem. Z psychiatrického hlediska: Úkonů v trestním řízení není schopen ten, kdo nechápe jejich smysl pro duševní poruchu. Tou může být demence, hlubší mentální retardace a akutní psychóza. Z jiných...

Agomelatin – tolerance s velkým účinkem

Agomelatin – tolerance with great effect

MUDr. Vlastimil Nesnídal

Psychiatr. praxi 2019; 20(2): 88-91 | DOI: 10.36290/psy.2019.020  

Agomelatin je antidepresivum, jehož vývoj začal na počátku 90. let a do klinické praxe se dostal v prvním desetiletí nového tisíciletí. Agomelatin má výjimečný a jasný farmakologický profil, kterým se řadí do samostatné skupiny antidepresiv. Jeho účinek je srovnatelný s antidepresivy ze skupiny selektivních inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu. Během užívání agomelatinu se objevuje pouze minimální výskyt nežádoucích účinků, jako jsou sexuální dysfunkce či váhový přírůstek, které jsou spojeny s užíváním těchto antidepresiv. Agomelatin působí dvojí cestou. Umožňuje synchronizaci spánkového rytmu cestou melatonergních receptorů v nucleus suprachiasmaticus...