Psychiatr. praxi. 2013;14(4):143
Psychiatr. praxi. 2013;14(4):146-148
Bipolární afektivní porucha je chronické onemocnění provázené zvýšenou kardiovaskulární a metabolickou morbiditou i mortalitou. I přesto nedosahují pacienti s touto nemocí na v průměru stejně adekvátní péči o jejich tělesné nemoci jako obecná populace. Proto je v psychiatrické ambulantní péči nutné věnovat jejich tělesnému stavu zvýšenou pozornost.
Psychiatr. praxi. 2013;14(4):150-154
Uniformná terapia stresu nie je možná, pretože stres je vysoko špecifická odpoveď organizmu na záťaž a je variabilná u každého jedinca. Chronické pôsobenie intenzívnych stresových situácií indukuje a urýchľuje rozvoj psychických ochorení. Pozitívne zvládanie stresových situácií dokáže minimalizovať alebo úplne odvrátiť škodlivé vplyvy, zatiaľ čo negatívne zvládanie stresových situácií môže prispieť k rozvoju depresie, úzkostných porúch či iných ochorení. Jedna z novších teórií, alostatická teória stresu, definuje alostázu ako udržiavanie stability (alebo homeostázy) prostredníctvom zmeny. Pokiaľ sa organizmus nedokáže so zmenami vnútornej stability...
Psychiatr. praxi. 2013;14(4):155-157
Předčasná ejakulace je po erektilní dysfunkci druhou nejčastější sexuální dysfunkcí. Touto poruchou trpí nejen samotní pacienti, ale i jejich partnerky. V posledních několika letech došlo k výraznému zlepšení našich terapeutických možností. Spoléháme se zejména na moderní psychofarmaka, zejména antidepresiva, nejlepší výsledky však má kombinace farmakologické léčby s psychoterapií.
Psychiatr. praxi. 2013;14(4):158-160
Demence s Lewyho tělísky (Diffuse Lewy Body Disease, DLBD) je demence neurodegenerativního původu. Po Alzheimerově chorobě je co do výskytu druhá nejčastější neurodegenerativní demence a třetí nejčastější demence vůbec. Má specifickou patologii, dochází k degeneraci neuronálního proteinu alfa-synukleinu – podobně jako u Parkinsonovy choroby, ale zde jsou postiženy různou měrou i korové neurony. Zároveň se často v různé míře vyskytují alzheimerovské změny, degenerace neuronálního tau-proteinu a tvorba amyloidových plak. Klinicky existuje několik forem, které do sebe vzájemně přecházejí – forma subkortikální, forma kortikosubkortikální....
Psychiatr. praxi. 2013;14(4):161-163
Tehotenstvo a obdobie po pôrode predstavujú v živote ženy z hľadiska manifestácie duševných porúch rizikové obdobie. K najčastejšie sa vyskytujúcim poruchám patrí tokofóbia, popôrodná skleslosť, popôrodná, resp. perinatálna depresia a popôrodná psychóza. Etiologicky možno uvažovať aj o prvej manifestácii endogénnej duševnej poruchy alebo o relapse, či dekompenzácii už v minulosti sa prejavujúcej duševnej poruchy. Napriek skutočnosti, že žena v danom období pravidelne navštevuje ambulanciu lekára, psychické ťažkosti zostávajú často nediagnostikované, čo významne znižuje kvalitu života rodičky, negatívne pôsobí na ďalší priebeh poruchy a predstavuje...
Psychiatr. praxi. 2013;14(4):164-166
Anhedonie je základním symptomem deprese a řady dalších psychiatrických poruch, jako je schizofrenie, závislosti a další. Anhedonie může být také považována za reziduální symptom depresivní poruchy. Jako reziduální symptom by měla být léčena, protože může znamenat riziko budoucího zhoršení stavu. Někteří pacienti (většinou léčení SSRI) popisují strach z emocí. Považují např. dojetí za slabost a riziko dalšího rozvoje deprese. Na dvou kazuistikách poukazujeme na rozhodování s ohledem na preference pacienta. Je zdůrazněn rozdíl mezi SSRI a agomelatinem.
Psychiatr. praxi. 2013;14(4):167-168
Tramadol patří mezi často užívaná a předepisovaná analgetika, jeho zneužívání bývá velmi často podceňováno. Předkládané kazuistiky popisují zneužívání tramadolu pacientkami s poruchami příjmu potravy (PPP) k ovlivňování jídelního chování, denního režimu a negativních emocí.
Psychiatr. praxi. 2013;14(4):169-173
Úvod: Farmakorezistence je stejně jako u dalších úzkostných poruch tak i v případě sociální fobie významný problém. Doposud nejsou známy jasné prediktory odpovědi na terapeutickou intervenci. Cílem naší práce bylo prokázat účinnost léčby a pokusit identifikovat faktory spojené s odpovědí na komplexní léčbu pomocí psychofarmak a kognitivně behaviorální terapie u farmakorezistentních pacientů. Metoda: Do práce byla zařazena data získaná od 50 pacientů s dg. sociální fobie hospitalizovaných na psychoterapeutickém oddělení Kliniky psychiatrie Fakultní nemocnice Olomouc. Zkoumali jsme základní demografické údaje (věk, délka trvání nemoci, věk počátku...
Psychiatr. praxi. 2013;14(4):183-185
Článek se zabývá základními právními předpisy souvisejícími s relativně novým samostatným zdravotnickým povoláním adiktologa, jeho možnostmi uplatnění se v systému zdravotnictví, rozsahem jeho činností i financováním adiktologické péče. Dále článek poukazuje na specifika pacientů adiktologických zdravotních služeb z hlediska práva, neboť tito se častěji než pacienti jiných zdravotnických lékařských i nelékařských oborů dostávají v souvislosti se svou nemocí do konfliktu s právním systémem, byť se nutně nemusí jednat o vztah příčinný. Tento fakt zprostředkovaně ovlivňuje i zdravotníky, kteří se s těmito klienty při své práci setkávají, a může...
Psychiatr. praxi. 2013;14(4):174-178
Teorie etiky a etické reflexe může být aplikována jak na teorii, tak na praxi v psychoterapii. Etika a psychoterapie k sobě mají přirozenou afinitu. Praxe psychoterapie se zabývá lidskými problémy, dilematy, emocemi, které souvisejí jak s vlastními hodnotami, tak s hodnotami druhých lidí. Filozofická reflexe sama o sobě není dostatečným základem pro etiku psychoterapie, ale může pomoci ve zkoumání postojů, které se týkají psychoterapie, psychiatrie i péče o zdraví.
Psychiatr. praxi. 2013;14(4):179-182
2Institut pro behaviorální a ekonomická studia Psychoterapeutické přístupy při léčení klasických a nově se objevujících závislostí vykazují specifika daná charakterem příslušných závislostí, nicméně společným jmenovatelem léčby stále zůstává práce s motivací závislých, jejich edukace, náhled, individuální či skupinová psychoterapie, nácvik relaxačních technik a následné dlouhodobé doléčování. Trvalá a důsledná abstinence, jako jeden z požadovaných cílů léčby, je v případě nově se objevujících závislostí jen zřídka dosažitelná, a cílem je tudíž úprava závislostních procesů.
Psychiatr. praxi. 2013;14(4):186