Pospěšme milovat lidi, neboť tak rychle odcházejí

Martina Špinková

Psychiatr. praxi. 2012;13(4):143  

ADHD od dětství do dospělosti

ADHD from chilhood to adulthood

MUDr.Pavel Theiner, Ph.D.

Psychiatr. praxi. 2012;13(4):148-151  

ADHD je relativně nová diagnostická jednotka, která ale popisuje dlouho známou symptomatologii. ADHD je geneticky podmíněná neurovývojová porucha, jejíž základní příznaky (nepozornost, hyperaktivita a impulzivita) se modifikují v různých životních obdobích. Porucha začíná v dětství a přes dospívání obvykle pokračuje do dospělosti. Každé věkové období má svá diagnostická i terapeutická specifika.

Farmakoterapie úzkosti. Máme jiné možnosti než SSRI?

Pharmacotherapy of anxiety. Have we other possibilities than SSRI?

MUDr.Sylva Racková, Ph.D., MUDr.Luboš Janů, Ph.D.2

Psychiatr. praxi. 2012;13(4):152-155  

2MedAvante Inc., Plzeň Úzkostné poruchy patří s celoživotní prevalencí 28,8 % mezi nejčastější nemoci vůbec. Uvádíme stručný přehled jiných farmakoterapeutických možností než nejčastěji užívaných SSRI (inhibitory zpětného vychytávání serotoninu) s ohledem na rychlost nástupu účinku, ale zejména na dlouhodobý účinek, kde kromě SSRI prokázaly účinek agomelatin, venlafaxin, duloxetin, pregabalin a některá starší antidepresiva. V přehledu jsou pouze u nás dostupné preparáty, které mají prokázanou účinnost v dvojitě zaslepených, placebem kontrolovaných studiích nejčastějších úzkostných poruch (generalizovaná úzkostná porucha, sociální fóbie a...

Optimalizace farmakoterapie schizofrenní poruchy

Optimization of psychopharmacotherapy in schizophrenia

prof.MUDr.Eva Češková, CSc., MUDr.Michaela Vrzalová

Psychiatr. praxi. 2012;13(4):156-159  

Vývoj psychofarmak má za sebou šest dekád a představuje významný přínos pro psychiatrii. Psychóza úzce souvisí s dopaminem a antipsychotika významně ovlivňují dostupnost dopaminu. Protože zatím nemáme k dispozici léky, které by spočívaly na jiných možných mechanizmech, měli bychom se snažit o optimalizaci léčby dostupnými antipsychotiky. Nepochybně významným nástrojem je terapeutické monitorování léku. U nás se běžně neprovádí, i když optimální hladiny antipsychotik jsou známy a stanovení dostupné. V léčbě farmakorezistentní schizofrenie je zlatý standard klozapin, ostatní psychofarmaka jsou méně účinná. U nemocných nereagujících dostatečně...

Atypická antipsychotika a diabetes mellitus

Atypical antipsychotics and diabetes mellitus

doc.MUDr.Miroslav Zeman, CSc., doc.MUDr.Roman Jirák, CSc.

Psychiatr. praxi. 2012;13(4):160-163  

U nemocných s psychotickými onemocněními, jako je schizofrenie, deprese či bipolární afektivní porucha, je významně zvýšeno riziko manifestace diabetes mellitus 2. typu (DM2). Příčin tohoto stavu je více. Nemocní uvedenými chorobami často žijí nezdravým životním stylem a trpí zvýšeným výskytem komponent metabolického syndromu (MetS). Léčba některými atypickými antipsychotiky (AAP) zvyšuje riziko DM2. Atypická antipsychotika lze dělit do několika skupin podle působení na různé receptory neuropřenašečů. Spektrum receptorů, na které jednotlivá AAP působí, ovlivňuje jejich účinky na hmotnost, hladiny lipidů a riziko vzniku DM2.

Deprese při úzkostných poruchách

Depression in anxiety disorders

prof.MUDr.Eva Češková, CSc.

Psychiatr. praxi. 2012;13(4):166-168  

K současnému výskytu deprese a úzkosti můžeme přistupovat jako k depresivní epizodě s výraznými úzkostnými symptomy (úzkostná deprese), nebo jako k depresi s komorbidní úzkostnou poruchou. Další otázka je, zda úzkostná deprese představuje samostatnou kategorii. Některé preklinické a klinické studie naznačují, že úzkostná deprese má určitá specifika. Úzkostná deprese je spojována s horším průběhem, chronicitou, horší reakcí na léčbu. Pokud se týká léčby jak u depresivní, tak u úzkostné poruchy, jsou první volbou antidepresiva. Preferována jsou novější antidepresiva typu SSRI a SNRI. U dostatečně nereagujících se dostává do popředí zájmu augmentace...

Deprese a epilepsie

Depression and epilepsy

MUDr.Anežka Ticháčková

Psychiatr. praxi. 2012;13(4):169-173  

Depresivní poruchy jsou častou psychiatrickou komorbiditou u epilepsií. Odlišují se od deprese u běžné populace, bývají nerozpoznány a neléčeny. Depresivní poruchy ovlivňují další průběh a výsledek léčby epilepsie.

Vliv nových zákonů účinných od roku 2012 na forenzní psychiatrickou praxi

Impact of new laws effective from 2012 on forensic psychiatric practice

MUDr.Jiří Švarc, Ph.D.

Psychiatr. praxi. 2012;13(4):182-184  

Článek upozorňuje na některá nová zákonná ustanovení v ZoZS, důležitá pro forenzně psychiatrickou praxi, jako nahlížení privátních znalců do zdravotnické dokumentace, problematický souhlas nezletilého a nesvéprávného s hospitalizací a jinými výkony (medikace), nové oznamovací povinnosti, nová definice omezovacích prostředků; naopak stejná zůstává úprava povinné mlčenlivosti. Nově je v ZoSZS upravena možnost realizace sterilizace, terapeutická kastrace aj. Dle novely TZ je možno změnit ochranné léčení ústavní na zabezpečovací detenci.

Kognitivně behaviorální terapie panické poruchy ve skupině

Cognitive behavioral therapy of panic disorder in group

MUDr.Dana Kamarádová, prof.MUDr.Ján Praško, CSc.

Psychiatr. praxi. 2012;13(4):174-181  

V tomto článku popisujeme jednotlivé kroky skupinové kognitivně-behaviorální terapie pacientů s panickou poruchou. Vysvětlujeme koncept kognitivního modelu panické poruchy, bludného kruhu, kognitivní restrukturalizace, kontrolovaného dýchání a expoziční léčby. V textu také prezentujeme osobní zkušenosti se skupinovou kognitivně-behaviorální terapií a příběhy pacientů. Pokoušíme se také upozornit na možné problémy, které mohou v průběhu terapie nastat.

Absence psychosociální intervence v lůžkovém zařízení

Absence of psychosocial intervention on discharge from inpatient facilities

Ing.Josef Závišek

Psychiatr. praxi. 2012;13(4):185-186  

Cílem článku je ukázat nutnost propojení zdravotní a sociální služby pro osoby s duševní poruchou, především u pacientů trpících psychotickou poruchou. Ukazuje, jaké podmínky má splnit následná lůžková péče, aby zajistila pro pacienta služby, které musí být zajištěny po propuštění podle platné legislativy.

Autodidaktický test 4/2012

Psychiatr. praxi. 2012;13(4):187