Psychiatrie pro praxi je úspěšná na cestě ke svým čtenářům

redakce

Psychiatr. praxi. 2011;12(3):91  

Sexualita osob s organickými duševními poruchami

Sexuality in individuals with organic mental disorders

MUDr.Petra Sejbalová

Psychiatr. praxi. 2011;12(3):96-97  

Článek se zabývá přehledem sexuálních poruch, které se nejčastěji vyskytují u osob s organickými psychickými poruchami. Vyjma obvyklých funkčních poruch, jako je snížená sexuální touha, selhání genitální odpovědi či poruchy orgazmu, se článek věnuje méně častým, ale o to problematičtějším poruchám, jako je sekundární hypersexualita a změny sexuální preference, jejichž projevy zatěžují zejména okolí pacienta. Tato problematika je ilustrována kazuistickým příkladem změny sexuální preference vyvolané organickou poruchou osobnosti.

Augmentace antidepresiv antipsychotiky

Antidepressants augmentation with antipsychotics

MUDr.Bc.Libor Ustohal, Ph.D., prof.MUDr.Eva Češková, CSc., doc.MUDr.Radovan Přikryl, Ph.D.

Psychiatr. praxi. 2011;12(3):98-99  

Léčba rezistentní depresivní poruchy je obzvláště komplikovaná. Právě tyto případy si často vyžadují hospitalizaci, což představuje značnou zátěž pro pacienty i systémy zdravotní péče. V terapii se stále více uplatňují i antipsychotika druhé generace. Důležité místo mezi nimi zaujímá quetiapin, který byl u nás v nedávné době oficiálně schválen jako první antipsychotikum v této indikaci, mezi další náleží aripiprazol. V článku je prezentována kazuistika, která popisuje užití quetiapinu XR a aripiprazolu k augmentaci antidepresiva u pacienta se značně rezistentní depresivní poruchou.

Léčba deprese ve stáří

Treatment of depression in old age

prof.MUDr.Eva Češková, CSc.

Psychiatr. praxi. 2011;12(3):100-104  

Deprese je nejčastější psychická porucha (po poruše paměti) u starší generace. Při vzniku deprese ve starším věku hrají menší roli genetické faktory, důležitější jsou biologické faktory a psychosociální stres. Má také poněkud rozdílný klinický obraz, včetně vysokého rizika suicidálního jednání. V účinnosti antidepresiv nebyly nalezeny mezi mladší a starší kategorií žádné významné rozdíly. Kritériem volby proto v současných podmínkách zůstává snášenlivost a bezpečnost jednotlivých antidepresiv. V současné době se zdůrazňuje individualizovaný přístup. Perspektivně budou hrát roli i zobrazovací metody mozku.

Léčba deprese u pacientů s poruchou příjmu potravy

Treatment of depression in patiens with eating disorders

MUDr.Pavel Theiner, Ph.D.

Psychiatr. praxi. 2011;12(3):105-107  

K poruchám příjmu potravy počítáme mentální anorexii, mentální bulimii a některé další jednotky. Přístup k jejich léčbě je odlišný. Léčba těchto samotných poruch je náročná, založená především na psychoterapeutických přístupech, farmakoterapie hraje jen menší roli. Nemáme žádný účinný lék na jádrové příznaky mentální anorexie, u mentální bulimie se uplatňuje fluoxetin, který má jisté důkazy o účinnosti. Poruchy příjmu potravy jsou v praxi velmi často provázeny další psychiatrickou komorbiditou, kde má největší zastoupení depresivní syndrom. Léčba deprese u poruch příjmu potravy se liší od léčby depresivní poruchy. U deprese při mentální anorexii...

Použití kontinuálního monitoringu glykemie u dekompenzované psychózy

Application of continuous glucose monitoring system in psychotic phase

MUDr.Eva Elšíková, MUDr.Iveta Poljaková

Psychiatr. praxi. 2011;12(3):108-111  

Psychotický stav představuje pro organizmus emoční stres, s možnými projevy v kolísání glykemie. Autorky v kazuistice popisují použití monitoru a podkožního senzoru Guardian REAL-Time CGMS firmy Medtronic u diabetičky s psychózou. Hodnotí možnosti použití metody v této indikaci a upozorňují na možné chyby interpretace získané křivky. V diskuzi se zabývají dosavadními poznatky o vlivu nálad a emocí na glykemii. Navrhují případná zlepšení metody.

Využívání maximálních dávek inhibitorů acetylcholinesteráz u pacientů s AD v České republice a základní role pečovatelů v systému péče o nemocné

Evaluation of maximal ACHEI dosage use in AD patients in the Czech Republic and basic information

doc.MUDr.Jakub Hort, Ph.D., doc.MUDr.Iva Holmerová, Ph.D.

Psychiatr. praxi. 2011;12(3):112-115  

Primárním cílem neintervenční studie „CARE“ bylo zjistit podíl pacientů v České republice léčených maximální dávkou inhibitorů acetylcholinesteráz, sekundárním cílem bylo zjistit základní informace o zapojení pečovatelů do péče o pacienty s Alzheimerovou demencí. Do studie bylo zařazeno 395 pacientů. Bylo zjištěno, že maximálními dávkami inhibitorů acetylcholinesteráz je léčeno 77,9 % pacientů v udržovací fázi léčby. Nejčastější formou péče o sledované pacienty byla péče rodiny, poskytovaná jako jediný typ péče u 69,5 % pacientů.

Agomelatin: nové antidepresivum s anxiolytickými účinky

The novel antidepressant agomelatine shows also anxiolytic effects

prof.MUDr.Alexandra Šulcová, CSc.

Psychiatr. praxi. 2011;12(3):124-125  

Nové léčivo třídy antidepresiv agomelatin je jedinečné svými farmakologickými mechanizmy působení. Pro svůj agonistický vliv na melatonergních receptorech (MT1 a MT2) byl původně zkoumán pro využití při narušení cirkadiánní spánkové rytmicity. Preklinické i klinické studie však prokázaly jeho antidepresivní účinek, který je dáván do souvislosti s jeho kombinovaným farmakologickým vlivem, to je současnou blokádou serotonergních receptorů 5-HT2C. Je známo, že stimulace těchto receptorů navozuje u člověka panickou ataku a u zvířat anxietě podobné účinky, zatímco jejich blokáda vyvolává účinky anxiolytické. Navíc anxiolytický efekt agomelatinu...

Současné možnosti terapie demencí, význam nefarmakologických intervencí

Non-pharmacological interventions in therapy of dementia

MUDr.Kateřina Sheardová

Psychiatr. praxi. 2011;12(3):126-128  

Úspěšná terapie pacientů s demencí by měla pozitivně ovlivňovat kromě kognitivních funkcí také kvalitu života a behaviorálně psychiatrické komplikace onemocnění (BPSD). BPSD se rozvinou během času prakticky u všech pacientů s demencí. Jsou nejzávažnější zátěží pro pečovatele a mohou redukovat dobu setrvání nemocného v domácím prostředí. Účinným prostředkem v redukci stresové zátěže jsou právě nefarmakologické intervence, které mohou pečovatelé využívat ke zvládání především behaviorálních komplikací nemoci svých blízkých.

Hypnóza v léčbě disociativních poruch

Hypnosis in dissociative disorders treatment

MUDr.Bc.Aleš Grambal, MUDr.Zuzana Grambalová, prof.MUDr.Ján Pavlov Praško, CSc.

Psychiatr. praxi. 2011;12(3):116-119  

Disociativní poruchy tvoří skupinu onemocnění s heterogenními projevy. Disociace je také součástí jiných psychických onemocnění. Etiologicky ve většině případů nalezneme časovou spojitost mezi traumatickými prožitky a rozvojem poruchy. Disociace je považována za obranný mechanizmus. Existuje souvislost mezi traumatickými zkušenostmi v dětství a schopností jedince na opakovanou zátěž reagovat disociací. S délkou trvání onemocnění roste obtížnost léčby. Terapií volby jsou psychoterapeutické intervence v čele s hypnózou, kterou lze s dobrým efektem použít k symptomatické nebo kauzální terapii samostatně, nebo v kombinaci s jinou psychoterapeutickou...

Projevy schizofrenie v testu kresby lidské postavy

Signs of schizophrenia in the draw-a-person test

PhDr.Radko Obereignerů, Ph.D., MUDr.Katarína Obereignerů, PhDr.Renata Gajdačková, Mgr.Magdaléna Šmídová, Mgr.Tomáš Divéky, Mgr.David Čáp, prof.MUDr.Ján Pavlov Praško, CSc.

Psychiatr. praxi. 2011;12(3):120-123  

Test kresby lidské postavy patří k nejčastěji užívaným psychologickým testům. I když je pro diagnostický přínos orientační, umožňuje rychle posoudit přítomnost závažných psychopatologických fenoménů. U schizofrenie test kresby lidské postavy odráží přítomnost floridní psychotické symptomatiky i přítomnost negativních příznaků onemocnění, především kognitivních deficitů. Na základě empirie je možné odlišit specifické fenomény v kresbě u jednotlivých typů schizofrenie.

Freudovy dny v Příboře

MUDr. Eva Ressnerová

Psychiatr. praxi. 2011;12(3):129  

Autodidaktický test 3/2011

Psychiatr. praxi. 2011;12(3):130