Psychiatr. pro Praxi, 2010; 11(3): 91
-
Psychiatr. pro Praxi, 2010; 11(3): 95-98
Problematika závislostí ve stáří nepatří mezi oblasti, které by byly v centru pozornosti AT odborníků ani gerontopsychiatrů. Přesto se s pacienty trpícími závislostí v klinické praxi setkáváme a často jsou tito pacienti a výsledky jejich léčby spíše zdrojem rozpaků než uspokojení z práce. Jsou to nemocní, kteří jsou zpravidla v kontaktu se svým praktickým lékařem, a psychiatr se dostává do hry až v okamžiku, kdy nastane problém. Autoři v článku mapují situaci v této oblasti a na krátkých kazuistických sděleních demonstrují typické příklady.
Psychiatr. pro Praxi, 2010; 11(3): 99-102
Disociativní poruchy tvoří skupinu onemocnění s heterogenními a mnohdy dramatickými projevy. Disociativní stavy jsou přítomny u řady jiných psychických poruch a disociativní poruchy bývají nezřídka doprovázeny jinými komorbidními psychiatrickými poruchami. Existuje shoda na psychogenní etiologii onemocnění, ve většině případů nalezneme souvislost mezi traumatickými zážitky předcházejícími rozvoj poruchy. Pohotovost reagovat na zátěž disociací vzniká dříve, často v období disharmonického dětství. Většina disociativních poruch vzniká v krátkém časovém horizontu a mají tendenci ke spontánní remisi. Pokud onemocnění trvá roky, často chronifikuje...
Psychiatr. pro Praxi, 2010; 11(3): 103-106
V současné době máme k dispozici širokou paletu antidepresiv, avšak pouze u části léčených dosáhneme remise. Jedním z důvodů je nepochybně skutečnost, že depresivní porucha je velmi heterogenní skupina. Chybí nám markery onemocnění a diagnostika spočívá na počtu a do určité míry závažnosti příznaků. V klinických studiích je základní vstupní kritérium určitá výše skóre hodnotících škál. V běžné, zvláště ambulantní klinické praxi zatím stále používáme spíše obecnější hodnocení efektu léčby. V poslední době se ukazuje, že mezi novějšími antidepresivy nejsou jenom rozdíly ve snášenlivosti, ale také v účinnosti. Potvrzuje se, že efekt antidepresiv...
Psychiatr. pro Praxi, 2010; 11(3): 107-109
Autoři článku se snaží ve zkratce přiblížit čtenářům možnost využití oboru ergoterapie, respektive erudovaného ergoterapeuta, v oblasti akutní i následné gerontopsychiatrie. V oblasti nefarmakologické intervence pacientů s demencí se setkáváme se širokým spektrem profesního zastoupení od sester, psychologů, psychiatrů, činnostních terapeutů, sanitářů a dalších. Zastoupení ergoterapeutů je stále ještě poměrně málo rozšířené, i když je z naší vlastní zkušenosti zřejmé, že práce ergoterapeuta je v oblasti gerontopsychiatrie nezastupitelná.
Psychiatr. pro Praxi, 2010; 11(3): 110-114
Pacienti s chronickou bolestí trpí víc než jen bolestí samotnou. Omezená hybnost, izolace, ztráta sociálních kontaktů a katastrofické myšlení podstatně zhoršují jejich kvalitu života. Častá komorbidita chronické bolesti a deprese připouští existenci některých mechanizmů společných pro obě onemocnění. V článku jsou rozebrány mechanizmy vzniku bolesti a způsob, jakým ovlivňuje chronická bolest činnost mozku. Stručně je zmíněna terapie chronické bolesti adjuvantními analgetiky.
Psychiatr. pro Praxi, 2010; 11(3): 115-116
Detoxifikace je proces na začátku léčby závislostí. Je to první článek v dlouhém řetězci, se kterým se závislá žena setkává. Zde může vznikat její vztah k další léčbě. První empatický kontakt se zdravotníky a pochopení odlišnosti od problémů mužů může zlepšit setrvání v léčbě závislostí. Článek mapuje zkušenosti autorky s detoxifikací žen.
Psychiatr. pro Praxi, 2010; 11(3): 117-121
Článek se zabývá použitím repetitivní transkraniální magnetické stimulace (rTMS) v léčbě deprese. Jejím principem je ovlivnění mozku pomocí proměnného magnetického pole. Jedná se o bezpečnou a dobře tolerovanou metodu s minimem nežádoucích účinků. V psychiatrii je s ní nejvíce zkušeností právě v léčbě deprese. Je prokázáno, že ovlivňuje kortikální excitabilitu a metabolickou aktivitu neuronů. Do současnosti bylo provedeno velké množství studií o její účinnosti v léčbě deprese, které lze rozdělit do tří generací. Výsledky různých studií byly shrnuty v několika metaanalýzách, z nichž zejména ty poslední ukazují, že se jedná o slibnou terapeutickou...
Psychiatr. pro Praxi, 2010; 11(3): 122-124
Kazuistika ilustruje efekt memantinu u dříve profesně úspěšného lékaře v průběhu jeho onemocnění od 81. do 85. roku věku, při ošetřování v domácím prostředí. Během 6 týdnů medikace se u nemocného obnovily kognitivní a exekutivní funkce do téměř premorbidní úrovně sociální adaptability. Léčba memantinem vykazuje také zanedbatelné riziko nežádoucích vedlejších účinků. Navozuje se proto otázka účelnosti zavedení standardu terapie memantinem jako léku první volby.
Psychiatr. pro Praxi, 2010; 11(3): 125-126
Sdělení popisuje případ spontánně vzniklého intracerebrálního krvácení u 48leté pacientky léčené paroxetinem a ibuprofenem. Tato kombinace inhibuje funkci trombocytů. Lékaři by si měli být vědomi rizika krvácení u pacientů léčených selektivními inhibitoty zpětného vychytávání serotoninu.
Psychiatr. pro Praxi, 2010; 11(3): 130-134
Vysoká kardiovaskulární mortalita nemocných schizofrenií je částečně přisuzována zvýšenému riziku ovlivnitelných rizikových faktorů, jako je obezita, diabetes mellitus, arteriální hypertenze, dyslipidemie a kouření. Popisujeme sledování těchto kardiovaskulárních rizikových faktorů s využitím speciálního internetového modulu.
Psychiatr. pro Praxi, 2010; 11(3): 127-129
Cílem článku je přiblížit pojem spirituální péče, odlišit její užší a širší pojetí, objasnit vztah mezi spirituální péčí a psychoterapií, popsat současný stav zavádění spirituální péče do zdravotnictví v České republice. Jeho druhá část je pak věnována příkladům konkrétní podoby spirituální péče. Upozorňuje na možné patologické formy spirituality. Přibližuje způsoby jejího poskytování u některých vybraných psychiatrických diagnóz.
Psychiatr. pro Praxi, 2010; 11(3): 135
-