Co trápí uživatele psychiatrické péče?

Psychiatr. pro Praxi, 2009; 10(3): 107  

Riziko smrti a zákeřných komplikací u poruch příjmu potravy

Risk of death and insidious complications of eating disorders

doc. MUDr. Libuše Stárková CSc

Psychiatr. pro Praxi, 2009; 10(3): 112-116  

Proč pacientky s poruchami příjmu potravy (PPP) umírají? Jaké jsou příčiny jejich náhlé smrti? Článek vychází z některých prací publikovaných v zahraničí a uvádí kazuistiky, které odhalují skrytou tvář těchto závažných nemocí.

Koncepty hodnotenia účinnosti dlhodobej liečby schizofrénie

Concepts of evaluation of the long-term treatment of schizophrenia

doc. MUDr. Ján Pečeňák, CSc, MUDr. Mgr. Helena Aziri

Psychiatr. pro Praxi, 2009; 10(3): 117-121  

Dlhodobé podávanie antipsychotík patrí medzi štandardné postupy pri liečbe schizofrénie. Jej úspešnosť je ovplyvnená mnohými faktormi – prevládajúcou symptomatikou a typom schizofrénie, adherenciou pacienta, prirodzeným priebehom ochorenia. Tieto faktory komplikujú aj vyhodnocovanie úspešnosti liečby hlavne vtedy, ak je toto vyhodnocovanie založené na požiadavkách medicíny založenej na dôkazoch. V článku upozorňujeme na niektoré oblasti v dlhodobej liečbe psychofarmakami, ktoré môžu pomôcť pri porozumení a prenose poznatkov z publikovaných štúdií do klinickej praxe.

Atypická antipsychotika v augmentaci antidepresiv v léčbě depresivní poruchy

Atypical antipsychotics in the augmentation of antidepressants in the treatment of depressive disorder

MUDr. Martin Bareš

Psychiatr. pro Praxi, 2009; 10(3): 122-124  

Depresivní porucha je relativně časté onemocnění současné populace. Celoživotní prevalence deprese činí 5–12 % u mužů a 9–26 % u žen. Pouze 20–30 % pacientů dosáhne remise po první antidepresivní léčbě. Použití atypických antipsychotik v augmentaci antidepresiv je moderní a často užívanou metodou v léčbě rezistentní deprese. Autoři komentují výsledky dvojitě slepých studií v této oblasti a diskutují problémové oblasti této léčby.

Hypnotika

Hypnotics

MUDr. Zuzana Lattová

Psychiatr. pro Praxi, 2009; 10(3): 125-129  

Hypnotika patří k jedněm z nejčastěji předepisovaných léků. Nelze ale opomenout, že základní přístup k pacientovi s nespavostí spočívá v nefarmakologických postupech, jako je posouzení a objasnění principů spánkové hygieny. Navíc většina nespavostí – všechny akutní a sekundární insomnie – je způsobena vnějšími, jinými (nespánkovými) faktory. S jejich ovlivněním dosáhneme úpravy spánku i bez podávání hypnotik. Z farmak k ovlivnění akutní nespavosti podáváme krátkodobě hypnotika III. generace jako léky první volby. Za druhou volbu jsou považovány BZD, za třetí pak jiné látky s antihistaminergním působením. K chronickému, dlouhodobému...

Komplexní účinek antidepresiv a bolest

Complex antidepressant effect and pain

MUDr. Marek Páv

Psychiatr. pro Praxi, 2009; 10(3): 130-134  

Bolest a deprese jsou stavy, které jsou ovlivněné funkcí serotonergního a noradrenergního systému. V léčbě obou stavů jsou účinné léky ovlivňující oba neurotransmiterové systémy. V rozvoji chronické bolesti se kromě změn v neuronálních okruzích účastní i aktivace gliových buněk, která může přetrvávat i po odeznění akutního bolestivého stimulu a podílet se na chronifikaci bolesti. Antidepresiva ovlivňují afektivní a kognitivní komponentu bolesti a depresivní syndrom modulací neuroplastických procesů, kromě toho také snižují produkci zánětlivých látek glií a modulují přenos bolestivých vzruchů na míšní úrovni. Tyto léky také kromě přímého analgetického účinku...

Psychiatrické konzilium a depresivní porucha

Psychiatric consult and depressive disorder

MUDr. Zdeněk Faldyna

Psychiatr. pro Praxi, 2009; 10(3): 135-138  

Deprese představuje v konziliární psychiatrii frekventovanou problematiku. Poslední léta přinesla systematičtější poznatky o souvislostech deprese a somatických onemocnění, zejména deprese a kardiovaskulárních chorob. V tomto článku jsou shrnuty základní okruhy, které je třeba při diagnostikování a návrhu terapie deprese při psychiatrickém konziliu vyhodnotit. Zmíněna je také problematika konzilií a deprese u gynekologických a pediatrických pacientů. Konziliární psychiatr se nemůže degradovat algoritmem „pokleslá nálada > deprese > antidepresivum“, východiskem jeho úvah a doporučení musí být co nejlepší pochopení konkrétního pacienta...

Vrah i oběť v ochranném léčení ústavním

The homicide and his victim in the forensic treatment

MUDr. Jiří Švarc Ph.D, Mgr. Radek Vokál

Psychiatr. pro Praxi, 2009; 10(3): 139-141  

Kazuistika má ilustrovat článek v předchozím čísle Psychiatrie pro praxi o ukládání zabezpečovací detence od 1. 1. 2008. Popisuje první zabezpečovací detenci navrženou soudem. Jde o pachatele sexuálních i nesexuálních trestných činů, které páchal při hospitalizaci opakovaně v ústavním ochranném léčení sexuologickém (sexuální deviace však nebyla prokázána). Ochranné léčení bylo opakovaně přerušováno výkony trestu pro další loupeže a znásilnění. Nakonec byl odsouzen k výjimečnému doživotnímu trestu pro loupežnou brutální vraždu. Výkon současně uložené zabezpečovací detence tedy teoreticky přichází v úvahu jen v případě podmíněného propuštění (u doživotí...

Kazuistika nemocného se supranukleární progresivní paralýzou hospitalizovaného v psychiatrické léčebně

Casuistic of a patient with supranuclear progressive paralysis which was admited into a mental hospital

MUDr. Šárka Grussmannová

Psychiatr. pro Praxi, 2009; 10(3): 142-143  

Kazuistika popisuje případ 52letého pacienta s neurologickým onemocněním – supranukleární progresivní paralýzou. Pacient byl pro své potíže dlouhodobě a opakovaně neurologicky a psychiatricky vyšetřován a nakonec odeslán k hospitalizaci do psychiatrické léčebny pro afektivní poruchu. Zde bylo vysloveno podezření na neurologický původ obtíží, pacient byl proto přeložen na spádové neurologické oddělení, kde byla neurologická diagnóza potvrzena.

Aripiprazol v léčbě bipolární afektivní poruchy

Aripiprazol in a treatment of bipolar affective disorder

MUDr. David Filipovský

Psychiatr. pro Praxi, 2009; 10(3): 144  

Kazuistika uvádí případ 33leté ženy s dlouhodobou diagnózou unipolární deprese, kdy po náhlé manické atace musela být tato diagnóza změněna na bipolární afektivní poruchu. Tomu musela být přizpůsobena i terapie, bylo vysazeno antidepresivum, ke zvládnutí manického stavu byl v monoterapii podáván olanzapin. Toto antipsychotikum pacientce nevyhovovalo, došlo též k přesmyku z mánie do deprese. Jako vhodná další léčba se ukázala být kombinace lamotriginu s aripiprazolem.

Doporučený postup převodu z léčby Ritalinem na léčbu Stratterou u dětí s ADHD

Reccommended procedure for switching from Ritaline to Strattera treatment in children with ADHD

prof. MUDr. Ivana Drtílková CSc

Psychiatr. pro Praxi, 2009; 10(3): 145-147  

K léčbě atomoxetinem by mělo být přistoupeno u pacientů s ADHD, kteří nereagují na stimulancia, u pacientů, kteří mají komorbidní poruchy (tiky, anxietu, enurézu, poruchy spánku, problémy s jídlem) nebo u kterých je riziko abúzu drog. Atomoxetin by měl být nasazován zkříženou formou, v postupně zvyšujících se dávkách při současném snižování dávek metylfenidátu. Volba metody převodu záleží na úsudku lékaře a měla by odpovídat individuálním potřebám pacienta.

Co lze vyčíst z maleb lidí s duševním postižením?

Mgr. Jaroslava Saidlová

Psychiatr. pro Praxi, 2009; 10(3): 148-149  

Co lze vyčíst z kreseb lidí s duševním onemocněním? Odpověď na tuto otázku je velmi široká a každý arteterapeut by mohl na základě vlastních přístupů napsat třeba knihu. Pokusím se tedy z vlastních zkušeností popsat několik setkání s lidmi, kterým arteterapie pomohla vyjádřit to, co doopravdy cítí. Nakolik jim ale arteterapie ulehčila hledání cesty k sobě, posoudit nedokážu. Arteterapie není všelékem na každou bolest, ale může být náplastí na bolavá místa.

Víra a sexualita

doc. ThDr. MUDr. Mgr. Jaroslav Max. Kašparů Ph.D

Psychiatr. pro Praxi, 2009; 10(3): 150-151  

V současné době můžeme ve společnosti pozorovat tendenci vedoucí k hypertrofii významu sexuality v lidském životě na straně jedné a hypotrofii úlohy duchovního života na straně druhé. Pokud pojmeme obě skutečnosti jako antropologické konstanty a bez zaujetí nahlédneme k významu obou, zvláště pro zdravý rozvoj lidské osobnosti, měli bychom – z hlediska psychiatrického – mezi oběma silami nacházet zdravý vektor. Empatický a taktní přístup k sexuálním i náboženským otázkám by měl být ve výbavě každého lékaře, psychiatra zvlášť.