Psychiatr. pro Praxi, 2005; 5: 246-251

Tardivní dyskineze vyvolaná atypickými antipsychotiky u rizikových skupin pacientů

MUDr. Klára Látalová
Psychiatrická klinika FN a LF UP, Olomouc

Tardivní dyskineze (TD) je chronický, polékově navozený extrapyramidový příznak, který pacienta nepříznivě ovlivňuje psychicky a fyzicky a může vést ke ztrátě compliance. Antipsychotika představují nejúčinnější farmaka při léčbě psychotických onemocnění. Antipsychotika první generace (A1G) i antipsychotika druhé generace (A2G) způsobují up-regulaci dopaminových receptorů, proto mohou být zdrojem nežádoucí extrapyramidové symptomatologie (EPS). Na základě prospektivního sledování souboru pacientů jsou stanovena a srovnána rizika TD při léčbě A1G a A2G. Předpokladem je skutečnost, že A1G i A2G mohou způsobovat TD, ale při léčbě A2G je toto riziko signifikantně nižší. Sledovaný soubor je tvořen 98 pacienty a jeho cílem je potvrdit či zpochybnit míru rizika vzniku TD při léčbě A2G.

Zveřejněno: 1. únor 2006  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Látalová K. Tardivní dyskineze vyvolaná atypickými antipsychotiky u rizikových skupin pacientů. Psychiatr. praxi. 2005;9(5):246-251.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Basile VS, Masellis M, Badri F, Paterson AD, Meltzer HY, Lieberman JA, Potkin SG, Macciardi F, Kennedy JL. Association of the MscI polymorphism of the dopamine D3-receptor gene with tardive dyskinesia in schizophrenia, Neuropsychopharmacology 1999; 21: 17-27. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    2. Bell RCH, Smith RC. Tardive dyskinesia: characterisation and prevalence in a stadewide system. J Clin Psychiatry 1998; 39: 39-47.
    3. Bergen J, Kitchin R, Berry C. Predictors of course tardive dyskinesia in patients receiving neuroleptics. Biol Psychiatry 1992; 32: 580-594. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    4. Bleuler, E. Dementia praecox or the Group of Schizophrenia, New York, Ny: International Universities Press; 1950.
    5. Casey, DE. Tardive dyskinesia: animal models. Psychopharmalogical Bulletin 1984; 20: 376-379.
    6. Casey, DE. Spontaneous and tardive dyskinesia: Clinical and laboratory studies. Journal of Clinical Psychiatry 1985; 46-47. Přejít na PubMed...
    7. Češková E, Švestka J, Peška I, Náhunek K, Ryšánek R. Pozdni dyskineze při dlouhodobé léčbě neuroleptiky - souhrn literatury a vlastní zkušenosti s jejich léčbou. Cs psychiatrie 1990; 86: 269-274.
    8. Dose M. Recognition and management of acute neuroleptic-induced extrapyramidal motor and mental syndromes. Pharmacopsychiatry 2000; 33 (Suppl 1):3-13. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    9. Faurbye A., Rash P. J., Peterson P.B., Brandborg G. & Pekkenberg, G. Neurological symptoms in pharmacotherapy of psychoses. Acta Psychiatrica Scandinavica 1964; 40: 10-27. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    10. Fenton WS, Wyatt RJ, Mc Glashan TH. Risk factors for spontaneous dyskinesia in schizophrenia. Arch Gen Psych 1994; 51: 483-486. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    11. Fish F. Leonards Classification of Schizophrenia. J Ment Sci 1958; 104: 943-947. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    12. Fukuzako H, Tominaga H, Izumi K, Koja T, Nomoto M, Hokazomo Y, Kamei K, Fujii H, Fukuda T, Matsumuto K. Postural myoclonus associated with long-term administration of neuroleptics in schizophrenic patients. Biol Psychiatry 1990; 27: 1116-1126. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    13. Gardos G, Casey DE, Cole JO, Perényi A, Kocsis E, Arato M, Samson JA, Conley C. ten-year outcome of tardive dyskinesia. AM J Psychiatry 1994; 151: 836-841. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    14. Glazer WM. Expected incidence of tardive dyskinesia associated with atypical antipsychotics. J Clin Psychiatry 2000; 6(Suppl 4): 21-26.
    15. Gune LM, Andersson U, Bondenson U et al. Spontaneous chewing movements in rats during acute and chronic antipsychotic drug administration. Pharmacol Biochem Behav 1986; 25: 897-901. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    16. Gunne LM, Barany, S. Haloperidol-induced tardive dyskinesia in monkeys. Psychophartmacolgy (Berl) 1976; 50: 237-240. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    17. Horáček J. Novel antipsychotics and extrapyramidal side effects. Theory and Reality. Pharmacopsychiatry, 2000; 33 /Suppl 1): 34-42. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    18. Chouinard G, Annable L, Ross-Chouinard A et al. Factors related to tardive dyskinesia, Am J Psychiatry, 1979; 136: 79-82. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    19. Chouinard G, Annable L, Ross-Chouinard A. Supersensitivity psychosis and tardive dyskinesia: a survey of schizophrenic outpatients. Psychopharmacol Bull 1986; 22: 891-896. Přejít na PubMed...
    20. Jeste DV, Caligiuru MP, Paulsen JS at al. Risk of tardive dyskinesia in older patient: a prospective lingitudila study of 266 patients. Arch Gen Psychiatry 1995; 52: 756-765. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    21. Jeste DV, Lacro JP, Palmer B et al. Incidence od tardive dyskinesia in early stages of low-dose treatment with typical neuroleptics in older patients. Am J Psychiatry 1999; 156: 309-311. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    22. Kane JM Smith JM. Tardive dyskinesia Prevalence and risk factors. Arch Gen Psychiatry 1982; 39: 473-481. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    23. Kane JM, Woerner M, Borenstein M el al. Integrating incidence and prevalence of tardive dyskinesia. Psychofarmacol Bull 1986; 22:54-258.
    24. Kerk PE, McElroy SL, Strakowski SM. Anticonvulsats and antipsychotics in the treatment of bipolar disorder. J Clin Psychiatry 1998; 59: (Suppl 6): 74-81.
    25. Kraepelin E. Dementia praecox and Paraphrenia, Edinburg, Scotland: E & S Livingstone, 1919.
    26. Krebs MO, Olie JP. Tardive dystonia induced by risperdion [letter]. Canadian Journal of psychiatry 1999; 44: 507-508. Přejít na PubMed...
    27. Látalová K, Pidrman V, Bouček J. Tardivní dyskineze - klinický obraz a léčba. Psychiatrie pro praxi 2003; 6: 41-65.
    28. Maršálek M. Tardive drug-induced extrapyramidal syndromes. Pharmacopsychiatry 2000; 33n(Suppl 1): 14-33. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    29. Maršálek M, Roth Z. Subtypes of tardive dyskinesia (Abstract). Clin Neuropsychopharmacol 1992; 15 (Suppl1): 268B. Přejít k původnímu zdroji...
    30. Morgenstern H, Glazer WM. Identifying risk factors for tardive dyskinesia among long-term outpatients maintained with neuroleptic medications. Arch Gen Psych 1993; 50: 723-733. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    31. Schooler NR, Kane JM. Research diagnoses for tardive dyskinesia. Arch Gen Psych 1982; 39: 486-487. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    32. Schönecker M. Reseach diagnosis for tardive dyskinesia. Archi Genl Psych 1957; 39: 486-487. Přejít k původnímu zdroji...
    33. Sigwald J, Bouttier D, Raymond C, Piot C. Quatre cas de dyskinesie facio-bucco-lingou- masticatice a evalution prolonge secondaire a un traitment par les neuroleptiques. revue Neurologique (Paris), 1959; 100: 751-755. Přejít na PubMed...
    34. Simpson GM, Angus JWS A rating scale for extrapyramidal side effects. Acta Psych Scand 1970; (Suppl 212): 11-19. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    35. Simpson GM, Jaffe ME. Reduction of tardive dystonia with olanzapin. Am J Psych 2000; 42: 852-900.

    Zpět na obsah


    Psychiatrie pro praxi

    Vážená paní, pane,
    upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
    Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

    Prohlašuji:

    1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
    2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.

    Ne
    Ano

    Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
    že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.