PSYCHIATRIE PRO PRAXI / Psychiatr. praxi. 2025;26(2):123-126 / www.psychiatriepropraxi.cz 126 SDĚLENÍ Z PRAXE Komorbidní mentální anorexie a obsedantně kompulzivní porucha v adolescenci – kazuistika to může vyvolávat antipatie. Informace, které jsou mu pacientkami předkládány, může brát často s rezervou a popisovaným symptomům tak nemusí přikládat až tak velký význam. Na druhou stranu u OCD jsou často přítomny prvky magického myšlení, které mohou přispívat k sebestigmatizaci, tak jak to bylo v námi popsané kazuistice. Pravý důvod cvičení – obavy o bezpečí blízkých – se i samotné pacientce jevil jako iracionální, a tudíž pro ni bylo obtížnější se s ním svěřit i v průběhu komunikace s profesionály. Ze zkušenosti také vyplývá, že velké množství pacientů trpících psychickými obtížemi různého původu jsou také velice často velmi dobře edukováni v oboru psychiatrie/psychologie a často jsou schopni uvádět obtíže jiných diagnóz ve snaze tuto diagnózu získat, případně odvést pozornost od diagnózy základní, jako je tomu např. u mentální anorexie, která je typicky zatížená významnou mírou anosognozie. V případě výše popisované kazuistiky se jednalo o dívku léčenou zprvu s mentální anorexií čistě restriktivního typu. Vlivem opakovaných hospitalizací takovýchto pacientek z opakovaných důvodů (restrikce, váhový pokles a zvýšený pohyb) se velmi snadno může stát, že dívky mají již nálepku „anorektiček“ a vyšetřující má tak menší tendence hlouběji explorovat motivaci patologického chování, protože předpokládá obdobné rysy a motivace pacientčina chování. V případě, že pacientka při další z opakovaných rehospitalizací nově uvedla, že svou hmotnost snižovat nechce a že se zvýšeně pohybuje z důvodu nutkavých myšlenek, které ji nutí ke kompulzivnímu pohybu, může tato informace budit dojem manipulace a vyšetřující tak může tuto skutečnost snadno bez povšimnutí přejít. Závěr Závěrem lze říci, že v praxi je vhodné k pacientům přistupovat vždy s mírným odstupem, a i když se jedná o opakované hospitalizace známého pacienta, tak je třeba brát v potaz to, že se jednotlivé symptomy mohou prolínat a během vývoje proměňovat v čase (a to zejména v tak kritickém období, jakým je adolescence). Velice důležité je přitom správné a cílené dotazování na motivace patologického chování a charakter nutkavých myšlenek a také to, zda se jedná o myšlenky egodystonní či egosyntonní (7). V praxi lze také doporučit používání screeningových otázek, případně dotazníků, které mohou pomoci komorbidní poruchy odhalit. V případě OCD se nabízí Yale-Brown Obsessive Compulsive Scale (Y-BOCS), dotazník s dobrými psychometrickými vlastnostmi, který umožňuje nejen zmapovat různé typy obsesí a kompulzí, ale také kvantifikovat jejich dopad na stav pacienta (8). Správné a cílené dotázání nám může dříve pomoci odhalit komorbidní psychiatrické poruchy s možností lépe a cíleněji ovlivnit příznaky jak farmakoterapeuticky, tak psychoterapeuticky. LITERATURA 1. American Psychiatric Association. Diagnostic and statistical manual of mental disorders (5th ed.). American Psychiatric Publishing; 2013. 2. Steinhausen H, Jensen CM. Time trends in lifetime incidence rates of first-time diagnosed anorexia nervosa and bulimia nervosa across 16 years in a danish nationwide psychiatric registry study. Int J Eat Disord. 2015;48:845-50. doi: 10.1002/eat.22402. 3. Papežová H. Anorexie, bulimie a psychogenní přejídání, Mladá fronta: Praha; 2018. 4. Thiel A, Broocks A, Ohlmeier M, et al. Obsessive-compulsive disorder among patients with anorexia nervosa and bulimia nervosa. Am J Psychiatry. 1995;152:72–5. doi: 10.1176/ ajp.152. 1. 72 5. Micali N, Hilton K, Nakatani E, et al. Is childhood OCD a risk factor for eating disorders later in life? A longitudinal study. Psychol Med. 2011; 41:2507-13. doi: 10.1017/ S003329171100078X 6. Flamarique I, Plana MT, Castro-Fornieles J, et al. Comparison of perfectionism dimensions in adolescents with anorexia nervosa or obsessive-compulsive disorder. J Can Acad Child Adolesc Psychiatry J Acad Can Psychiatr Enfant Adolesc. 2019;28:45-54. 7. Holden NL. Is anorexia nervosa an obsessive-compulsive disorder? Br J Psychiatry. (1990) 157:1–5. doi: 10.1192/bjp.157. 1. 1 8. Goodman WK, Price LH, Rasmussen SA, et al. The Yale- -Brown Obsessive, Compulsive Scale. I. Development, use, and reliability. Arch Gen Psychiatry. 1989;46(11):1006-1011. Připravujeme do Psychiatrie pro praxi Integrace muzikoterapie do schéma terapie u hraniční poruchy osobnosti: přehled a vlastní zkušenosti Fenomén sebepoškozování – jak můžeme účinně pomoci? 2. část: Nasměrovat a doprovázet své pacienty k úzdravě Farmakokinetické aspekty dlouhodobě působících antipsychotik 2. generace Dopad opioidů a substituční léčby na kognitivní funkce Míra nárůstu suicidálního chování u dětí v preadolescentním věku po pandemii covidu-19. Profil suicidálních dětí hospitalizovaných na dětské psychiatrii Akupunktura v léčbě nespavosti: současné důkazy a klinické implikace … a mnoho dalších témat, informací a upoutávek na nové knihy a kongresy 2025 3 ▼ VYJDE V ŘÍJNU
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=