PSYCHIATRIE PRO PRAXI / Psychiatr. praxi. 2025;26(2):108-115 / www.psychiatriepropraxi.cz 112 PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Diagnostika a farmakoterapie ADHD v dospělosti – 1. část V populační studii provedené ve 20 zemích byla přítomnost tří a více psychiatrických poruch spojena s desetinásobným zvýšením pravděpodobnosti výskytu ADHD (15). ADHD se vyskytuje u 15 % dospělých s jinými psychiatrickými poruchami. Komorbidní poruchy často maskují základní příznaky ADHD, což má za následek, že pouze menšina těchto pacientů je správně diagnostikována a je jim poskytnuta odpovídající léčba (28). Přítomnost komorbidit navíc zhoršuje prognózu ADHD. Nejčastější psychiatrické komorbidity ADHD jsou afektivní a úzkostné poruchy, závislost na psychoaktivních látkách a poruchy osobnosti. K běžným somatickým komorbiditám patří migréna (zejména po 40. roce života), astma nebo syndrom dráždivého tračníku (29). U pacientů s ADHD a současným astmatem byly pozorovány závažnější symptomy ADHD ve srovnání s pacienty, u nichž astma přítomno není. Z endokrinních poruch se u dospělých pacientů s ADHD vyskytuje častěji hypotyreóza (29). Pohlavní hormony významně ovlivňují průběh ADHD. Testosteron může symptomy zhoršovat, ale i jeho nízká hladina může mít negativní dopad. V některých případech došlo po substituční terapii testosteronem ke zmírnění symptomatiky ADHD bez nutnosti další léčby (30). U žen hormonální fluktuace zásadně ovlivňují manifestaci ADHD. Nízká hladina estrogenu a zvýšený progesteron zvyšují impulzivitu, která kulminuje při vysokých koncentracích progesteronu. Naopak vysoký estrogen a nízký progesteron vedou ke zmírnění příznaků ADHD a zlepšení kognice a nálady. Diagnostika a léčba ADHD u žen by měly zohledňovat menstruační cyklus, užívání hormonální antikoncepce a další hormonální faktory (31). Ženy s ADHD mají vyšší riziko hormonálně vázaných depresivních poruch, včetně poporodní deprese a častěji vykazují suicidální chování. V adolescentním věku jsou dívky s ADHD zvláště vulnerabilní vůči úzkostným a depresivním komorbiditám. V dospělosti je u nich zvýšené riziko zneužívání psychoaktivních látek, zejména alkoholu a kouření (31). Farmakologická léčba Farmakoterapie ADHD zmírňuje poruchy pozornosti, zlepšuje schopnost sebekontroly, zmírňuje impulzivitu a hyperaktivitu, a tím umožňuje jedinci lépe využívat psychosociální strategie (32). Medikace na léčbu ADHD se dělí na stimulancia a nestimulující léky. Farmakologická léčba zmírňuje příznaky ADHD, zlepšuje celkové fungování a rovněž významně snižuje mortalitu a morbiditu bez ohledu na příčinu (33). Gravidita Přerušení léčby ADHD během těhotenství může vést ke zhoršení duševního stavu a k významnému zhoršení fungování těhotné ženy v běžném životě. Většina studií neprokázala zvýšené riziko vrozených vývojových vad při užívání stimulancií. Některé studie poukazují na mírně zvýšené riziko srdečních vad při užívání methylfenidátu, ale toto riziko je malé (absolutní riziko 1,7 % vzhledem k základnímu riziku 1,07 %) a jiné studie tuto souvislost nezjistily (1). Atomoxetin pravděpodobně nezpůsobuje závažné kongenitální malformace, ale dostupné údaje jsou omezené, proto se nedoporučuje užívat atomoxetin v graviditě. O užívání viloxazinu v těhotenství nejsou žádné informace. Jediná publikovaná studie, která hodnotila guanfacin Tab. 2. Komorbidní onemocnění ADHD Diagnóza Příznaky Klinický význam Psychiatrické Úzkostné poruchy Neklid, vyhýbavé chování, somatizace, ruminace Snižují efektivitu léčby ADHD, zhoršují pozornost Depresivní porucha Apatie, poruchy spánku, snížená motivace Riziko suicidia, často reaktivní na chronické selhávání, nutnost kombinované léčby Bipolární porucha Epizodické změny nálad, impulzivita, agitovanost Nutná stabilizace nálady před léčbou ADHD Poruchy autistického spektra Sociální deficit, rigidita, neobvyklé zájmy Vyžaduje modifikaci psychoterapeutického přístupu Tikové poruchy Motorické a vokální tiky Možné zhoršení při léčbě stimulancii, nutnost individuální titrace Poruchy užívání psychoaktivních látek Impulzivita, craving, snížená kontrola chování Častější u neléčeného ADHD, vyžaduje multimodální přístup Poruchy příjmu potravy Impulzivní přejídání, bulimie, restrikce příjmu potravy ADHD zvyšuje riziko poruch sebekontroly a impulzivity Poruchy osobnosti Emocionální dysregulace, impulzivita, vztahová nestabilita Obtížnější terapie, vysoká komorbidita s ADHD v dospělosti Somatické Poruchy spánku Neklid, únava, porucha pozornosti Může zhoršovat ADHD symptomy, nutná léčba poruch spánku Migréna Zhoršená kognice, emoční nestabilita Vyšší výskyt u ADHD Epilepsie Kognitivní výpadky, poruchy pozornosti, záchvaty Spolupráce s neurologem, opatrnost při farmakoterapii Celiakie Únava, dráždivost, poruchy nálady Možné zhoršení kognitivních funkcí při pozdní diagnostice Syndrom dráždivého tračníku Gastrointestinální dyskomfort, bolest břicha, změny ve vyprazdňování, zvýšená citlivost na stres Vyšší výskyt u jedinců s ADHD, pravděpodobná souvislost s dysregulací autonomního nervového systému a zvýšenou emoční reaktivitou Astma Narušení spánku, neklid Možná zprostředkovaná souvislost přes poruchu spánku
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=