Psychiatrie pro praxi – 3/2021

www.psychiatriepropraxi.cz e21 PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Nové pohledy na léčbu demence PSYCHIATRIE PRO PRAXI Tyto techniky slouží jako reflexe vlastní identity a pro osoby se zhor- šující se pamětí jsou nápomocné pro zachování kontinuity a integrity osobnosti. Cílem reminiscenční terapie je znovuvybavení a upevnění vzpomínek z autobiografické paměti, které pacientům pomáhají také k ukotvení v realitě (Testad et al., 2014). Kognitivní trénink a rehabilitace Kognitivní rehabilitace a kognitivní trénink jsou metody, jejímž cí- lem je zlepšování a stabilizace kognitivních funkcí. Kognitivní trénink je zaměřen na řízenou praxi sadou úkolů, které odrážejí konkrétní kognitivní funkce, jako je paměť, pozornost, zrakově prostorové funk- ce nebo schopnost řešení problémů. Trénink je vhodný zejména pro pacienty s mírnou kognitivní poruchou. V současnosti je však účinek kognitivního tréninku sporný, dosavadní studie poukazují na malý nebo středně pozitivní účinek s potřebou dalšího zkoumání v této oblasti (Fuchs et al., 2019). V kognitivní rehabilitaci se zaměřujeme na identifikaci a řešení indivi- duálních potřeb a cílů každého pacienta pomocí různých kompenzačních pomůcek. Kromě výše zmíněných se v psychosociální intervenci u pacientů s de- mencí využívá také „pet terapie“ (terapie pomocí zvířat), validační terapie (důraz se klade na naslouchání, empatii, pracuje se s původním tématem pacienta), stimulační a aktivizační metody (Scales et al., 2018). Dále vyu- žíváme behaviorální terapii (zaměřena na učení dovedností pečovatelů k identifikaci příjemných činností a smysluplných aktivit pro pacienty s de- mencí), intervence k zachování fyzické síly a mobility (akcentace pohybu) (Logsdon et al., 2007). Druhý pilíř: Farmakoterapie demencí – ovlivnění kognitivních manifestací a průběhu nemoci K přímému ovlivnění projevů demence a zpomalení průběhu one- mocnění se používají u AN a některých dalších neurodegenerací (např. Parkinsonova nemoc s demencí nebo nemoc s Lewyho tělísky) sympto- matické léky ze skupiny kognitiv. Slibnou vyhlídkou je imunizační léčba, která zatím ale ještě není dostupná v klinické praxi. Samostatnou kapitolou jsou léky používané k ovlivnění neuropsychiatrických příznaků u demence (viz třetí pilíř). Kognitiva Do této skupiny léků řadíme inhibitory acetylcholinesterázy – IAChE (donepezil, rivastigmin a galantamin) a memantin (nekompetitivní anta- gonista glutamátového N-methyl-D-aspartátového (NMDA) receptoru). Metaanalýzy potvrdily pozitivní dopad dlouhodobého podávání těchto léků u AN ve srovnání s placebem. Účinnost stoupá s dávkou, proto by měla vždy být podávána nejvyšší ještě dobře snášená dávka (Hort, 2011). IAChE jsou účinná nejen v časných fázích (působí na paměť a kog- nitivní výkon), ale i v rozvinutém stadiu AN (ovlivňují míru soběstačnosti a tlumí přidružené neuropsychiatrické projevy). Memantin je indikován pro střední až pokročilou fázi AN; není přesvědčivě prokázáno, zda pomáhá i v počínajícím stadiu onemocnění (Hort, 2011). V ČR jsou kognitiva hrazena z prostředků veřejného zdravotního po- jištění u AN (rivastigmin i u demence při Parkinsonově nemoci), podle hodnoty Mini-Mental State Examination (MMSE): IAChE v rozmezí 25 až 13 bodů včetně a memantin 19 až 6 bodů (u MMSE 19–18 bodů jen při intoleranci IAChE), při stabilním vývoji na léčbě (pokles MMSE nejvýše o 2