Psychiatrie pro praxi – 1/2020

www.psychiatriepropraxi.cz e16 PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Perorální farmakoterapie dystonie PSYCHIATRIE PRO PRAXI Závěr Základní principy léčby dystonie jsou v zásadě jednoduché – identifikovat a vyloučit léčitelnou nebo přímo ovlivnitelnou příčinu (zde např. Wilsonova nemoc, metabolické příčiny, polékové dystonie) a zvážit terapii dle závažnosti onemocnění, distribuce a věku. U relevantních pacientů je zásadní provést L‑DOPA test (i když jeDOPA‑responzivní dystonie velice vzácné onemocnění). Obecně však nezapomínejme, že dominantnímterapeutickýmpřístupemu fo- kálních a segmentálních dystonií je terapie botulotoxinema perorální léčba je ke zvážení pouze ve specifických případech. Při výběru perorálního přípravku je nutné zvážit i skutečnost, že většina i zde uváděných léčebných postupů vychází z empirických zkušeností nebo studií s významnými limitacemi. Zásadní je i řešení komorbidit (deprese, ortopedické komplikace) a edukace pacienta o možnostech nefarmakologického a farmako- logického řešení (přitom zdůraznit, že dostupná léčba značné části dystonických syndromů je symptomatická, ne kauzální či protektivní). A samozřejmě, pokud běžné terapeutické postupy selhávají, u pacientů s invalidizující dystonií je vhodné přistoupit k intervenční chirurgické terapii, jako je hluboká mozková stimulace. LITERATURA 1. Bhatia KP. Paroxysmal dyskinesias. Mov. Disord. 2011; 26: 1157–1165. https://doi.org/10.1002/ mds.23765. 2. Bruno MK, Hallett M, Gwinn‑Hardy K, Sorensen B, Considine E, Tucker S, Lynch DR, Mathews KD, Swoboda KJ, Harris J. Clinical evaluation of idiopathic paroxysmal kinesige- nic dyskinesia: new diagnostic criteria. Neurology 2004; 63: 2280–2287. 3. Burke RE, Fahn S, Marsden CD. Torsion dystonia: a double‑blind, prospective trial of high­ ‑dosage trihexyphenidyl. Neurology 1986; 36: 160–160. 4. Calderon DP, Fremont R, Kraenzlin F, Khodakhah K. The neural substrates of rapid‑onset Dystonia‑Parkinsonism. Nature neuroscience 2011; 14: 357. 5. Friedman J, Roze E, Abdenur JE, Chang R, Gasperini S, Saletti V, Wali GM, Eiroa H, Neville B, Felice A. Sepiapterin reductase deficiency: a treatable mimic of cerebral palsy. Annals of neurology 2012; 71: 520–530. 6. Frucht SJ, Bordelon Y, HoughtonWH, Reardan D. A pilot tolerability and efficacy trial of so- diumoxybate in ethanol‑responsive movement disorders. Movement disorders: official jour- nal of the Movement Disorder Society 2005; 20: 1330–1337. 7. Horiguchi J, Inami Y. Effect of clonazepam on neuroleptic‑induced oculogyric crisis. Acta Psychiatrica Scandinavica 1989; 80: 521–523. 8. Hou J‑GG, Ondo W, Jankovic J. Intrathecal baclofen for dystonia. Movement disorders: official journal of the Movement Disorder Society 2001; 16: 1201–1202. 9. Jankovic J. Medical treatment of dystonia. Movement Disorders 2013; 28: 1001–1012. 10. Jankovic J, Clarence‑Smith K. Tetrabenazine for the treatment of chorea and other hy- perkinetic movement disorders. Expert review of neurotherapeutics 2011; 11: 1509–1523. 11. Karp BI, Goldstein SR, Chen R, Samii A, Bara‑Jimenez W, Hallett M. An open trial of clo- zapine for dystonia. Movement Disorders 1999; 14: 652–657. https://doi.org/10.1002/1531– 8257(199907)14:4<652:AID‑MDS1015>3. 0. CO;2-G. 12. Leland Albright A, Barry MJ, Shafron DH, Ferson SS. Intrathecal baclofen for generalized dystonia. Developmental Medicine & Child Neurology 2001; 43: 652–657. 13. Marsden CD, Marion MH, Quinn N. The treatment of severe dystonia in children and adults. Journal of Neurology, Neurosurgery & Psychiatry 1984; 47: 1166–1173. 14. Miyazaki Y, Sako W, Asanuma K, Miki T, Kaji, R. 2012. Efficacy of zolpidem for dysto- nia: a study among different subtypes. Front. Neurol. 3. https://doi.org/10.3389/fne- ur.2012.00058. 15. Ohara S, Hayashi R, Momoi H, Miki J, Yanagisawa N. Mexiletine in the treatment of spas- modic torticollis. Movement disorders: official journal of the Movement Disorder Society 1998; 13: 934–940. 16. Steinberger D, Korinthenberg R, Topka H, Berghäuser M, Wedde R, Müller U. Dopa­ ‑responsive dystonia: mutation analysis of GCH1 and analysis of therapeutic doses of L‑do- pa. Neurology 2000; 55: 1735–1738. 17. Trender‑Gerhard I, Sweeney MG, Schwingenschuh P, Mir P, Edwards MJ, Gerhard A, Pol- ke JM, Hanna MG, Davis MB, Wood NW, Bhatia KP, 2009. Autosomal‑dominant GTPCH1-de- ficient DRD: clinical characteristics and long‑term outcome of 34 patients. Journal of Neu- rology Neurosurgery and Psychiatry 80. https://doi.org/10.1136/jnnp.2008.155861.