Psychiatrie pro praxi, 2006, číslo 3

Přehledové články

Farmakoterapie úzkostných poruch

Pharmacotherapy of anxiety disorders

MUDr. Sylva Racková, MUDr. Luboš Janů Ph.D

Psychiatr. pro Praxi, 2006; 3: 112-116

Úzkostné poruchy patří mezi velmi časté psychické poruchy. Bez léčby ve většině případů úzkostné příznaky přetrvávají a jejich průběh bývá chronický s výkyvy, s vysokým rizikem výskytu komorbidních poruch, suicidálního jednání a dalších komplikací. V léčbě úzkostných poruch můžeme využít psychoterapeutické postupy a farmakoterapii. Ve farmakoterapii jsou lékem první volby antidepresiva III. a IV. generace. Jsou však využívány i jiné preparáty – benzodiazepiny, betablokátory, antikonvulziva a další.

Antimanické působení antipsychotik 2. generace

Antimanic efficacy of second-generation antipsychotics

MUDr. Michal Maršálek CSc

Psychiatr. pro Praxi, 2006; 3: 117-121

V současné době je výzkumem doloženo, že antipsychotika 2. generace jsou účinná v léčbě bipolární mánie buď v monoterapii, nebo v kombinaci s klasickými stabilizátory nálady. Antipsychotika 2. generace zlepšují rychleji než klasické stabilizátory nálady příznaky mánie a působí také rychleji a výrazněji antimanicky v kombinaci s lithiem nebo antikonvulzivy než v monoterapii. Antimanické působení olanzapinu, risperidonu, quetiapinu, ziprasidonu a aripiprazolu se mezi sebou neliší. Antipsychotika 2. generace, lithium a valproát se doporučují jako léky první volby v léčbě akutní bipolární mánie.

Antipsychotika v léčbě farmakorezistentní deprese

Antipsychotika v léčbě farmakorezistentní deprese

MUDr. Dagmar Seifertová CSc, MUDr. Martin Bareš Ph.D, MUDr. Milan Kopeček

Psychiatr. pro Praxi, 2006; 3: 122-125

Z kontrolovaných klinických studií víme, že přibližně 50 % pacientů nemá adekvátní terapeutickou odpověď na léčbu antidepresivy. Kritériem farmakorezistentní deprese je nedostatečná odpověď na adekvátní léčbu dvěma antidepresivy. V poslední době máme k dispozici řadu údajů o léčbě nebo augmentaci rezistentních depresí atypickými antipsychotiky.

Akútny psychotický pacient z pohľadu práva

Legal aspects of an acute psychotic patient

MUDr. Svetozár Droba, MUDr. Juraj Lexmann, MUDr. Branislav Moťovský

Psychiatr. pro Praxi, 2006; 3: 126-127

Článok prezentuje právnu problematiku v súvislosti s akútnym psychotickým stavom. Pacient s akútnym psychotickým stavom predstavuje urgentnú medicínsku situáciu, ktorú treba bezodkladne diagnosticky aj terapeuticky riešiť. V prípade, že tento stav (u konkrétneho pacienta) predstavuje vážne riziko ohrozenia seba samého alebo okolia, alebo jeho neliečením hrozí vážne zhoršenie zdravotného stavu pacienta, musí lekár zabezpečiť adekvátnu zdravotnícku starostlivosť aj bez súhlasu pacienta. Môže žiadať aj asistenciu polície. Tieto skutočnosti právne ošetrujú nižšie uvedené zákony, ktoré určujú kompetencie a povinnosti zdravotníckeho personálu, zdravotníckych...

Novinky v léčbě bipolární deprese

New treatment possibilities for bipolar depression

prof. MUDr. Eva Češková CSc

Psychiatr. pro Praxi, 2006; 3: 128-130

Nejprve jsou shrnuty obecné zásady léčby bipolární poruchy. Dále se sdělení zabývá léčbou bipolární deprese. Do popředí zájmu se nyní dostávají v této indikaci antipsychotika II. generace. Nedávno byly publikovány dvě dvojitě slepé kontrolované studie u bipolární deprese s olanzapinem a quetiapinem. Detailně jsou uváděny výsledky dvojitě slepé, randomizované, placebem kontrolované studie s quetiapinem. Monoterapie quetiapinem v dávkách 300 a 600 mg denně vedla ke statisticky signifikantně většímu zlepšení než placebo ve všech použitých škálách, hodnotících ovlivnění depresivní a úzkostné symptomatologie, spánku a kvalitu života již od prvního týdne,...

Suicidální pokus u dětí a dospívajících - motivy a rizikové faktory

Suicidal attempt in children and adolescent - motivation and risk factors

MUDr. Jiří Koutek, doc. MUDr. Jana Kocourková

Psychiatr. pro Praxi, 2006; 3: 131-132

Autoři se zabývají problematikou suicidálních pokusů u dětí a adolescentů, zejména z hlediska uváděných motivů a zjištěných rizikových faktorů. Častými motivy bývají problémy školní a partnerské, významné jsou konflikty rodinné. Rizikové faktory bývají v rodinné oblasti, přítomna může být maladaptace mezi vrstevníky, školní problémy, důležitý je zdravotní stav. Autoři uvádějí zjištěné motivace a rizikové faktory u vzorku 38 pacientů hospitalizovaných po suicidálním pokusu.

Deprese u schizofrenie

Depression in Schizophrenia

MUDr. Pavel Mohr, MUDr. Jan Čermák

Psychiatr. pro Praxi, 2006; 3: 133-136

Souběžný výskyt depresivních příznaků u schizofrenie je častý, studie odhadují jejich incidenci až 65 %. Deprese se může vyskytnout v kterékoliv fázi schizofrenního onemocnění, u prvních epizod i chronických nemocných, v prodromální fázi, během akutní epizody schizofrenie nebo jako postpsychotická deprese. Popisována je také farmakogenně navozená deprese po terapii klasickými antipsychotiky. Deprese u schizofrenie je spojena se zvýšeným rizikem suicidálního jednání. Diferenciálně diagnosticky je třeba odlišit komorbidní depresi od sekundární deprese, ostatních symptomů schizofrenie a jiných psychiatrických poruch. Lékem volby jsou antipsychotika druhé...

Sdělení z praxe

Edukace při onemocněních psychózou

PhDr. Karolína Malá, Mgr. Hana Navrátilová

Psychiatr. pro Praxi, 2006; 3: 137-139

Autorky přinášejí praktické informace a své zkušenosti týkající se edukace u pacientů s diagnózou psychózy schizofrenního okruhu (co, kdy, jak a komu). Přinášejí také hlavní témata pro edukační sezení s příbuznými nemocného. V závěru se věnují některým z často kladených otázek, na které bývají zdravotníci tázáni, a přinášejí příklady taktních, šetrných, zároveň však přímých a jasně formulovaných odpovědí, které se jim v praxi osvědčily.

Efektivní léčba nespavosti

MUDr. Martin Pretl CSc, MUDr. Jan Vevera

Psychiatr. pro Praxi, 2006; 3: 140-142

Nespavost patří mezi nejčastější onemocnění v populaci a zaujímá čelní místo v nákladech na zdravotní péči. Nejoblíbenější terapií na všech úrovních jsou hypnotika, nejuznávanější léčbou je kognitivně-behaviorální terapie (KBT). Cílem studie bylo v ambulantních podmínkách ověřit možnosti a efekt psychoterapie insomnie. Soubor tvořilo 39 pacientů (průměrný věk skupiny 43,87 + 16,00; 17 mužů), u kterých byla po vstupním vyšetření vyslovena suspekce na psychofyziologickou insomnii. U části pacientů bylo provedeno aktigrafické vyšetření k vyloučení dg. periodické pohyby končetinami (PLM). V následujících sezeních byla zahájena KBT, v případě potřeby byla...

Možnosti psychiatra pri terminálnom pacientovi

MUDr. Alena Mažgútová, doc. MUDr. Igor Ondrejka PhD, MUDr. Robert Olos

Psychiatr. pro Praxi, 2006; 3: 143-145

Práca je zameraná na problematiku umierania a smrti z pohľadu psychiatra. Na kazuistickom prípade autori demonštrujú tanatopsychiatrické aspekty a možnosti pozitívneho ovplyvnenia niektorých oblastí kvality života aj v období umierania. Poukazujú na potrebu psychiatrickej intervencie, treba však rátať aj s možnosťami nezvyčajného osobnostného potenciálu pacienta a jeho schopnosť nachádzať zmysel v náročnej životnej situácii umierania.

Psychofarmakologie

Trazodon v léčbě deprese s úzkostí a nespavosti

prof. MUDr. Eva Češková CSc

Psychiatr. pro Praxi, 2006; 3: 146-148

V současné době máme k dispozici specifická antidepresiva, selektivně ovlivňující dostupnost základních monoaminových neurotransmiterů spojovaných s depresí. Důraz na znalost mechanizmu účinku a zavedení nových galenických forem obnovily zájem o některé starší preparáty včetně trazodonu. Trazodon je specifické serotonergní antidepresivum charakterizované mírnou inhibicí zpětného vychytávání serotononinu a silnou blokádou serotoninových receptorů typu 5-HT 2A. Kromě antidepresivního působení má anxiolytické vlastnosti a pozitivně ovlivňuje poruchy spánku včetně úpravy spánkové architektury. Výhodné je, že nepůsobí sexuální dysfunkce. Tyto jeho vlastnosti...

Informace a komentáře

14. Evropský psychiatrický kongres

doc. MUDr. Ladislav Hosák Ph.D

Psychiatr. pro Praxi, 2006; 3: 149

Konference Evropské psychiatrické společnosti se letos konala již počtrnácté, tentokrát v příjemném prostředí francouzského Nice (4.–8. března 2006). Zaregistrováno bylo­ 2700 účastníků ze 62 zemí světa. Nejvíce byli­ zastoupení psychiatři z Velké Británie, Španělska a Fran­cie. Co se týče České republiky, nejhojnější aktivní účast byla z Psychiatrického centra Praha a Psychiatrické kliniky v Hradci Králové, nechyběli ani kolegové z pražské a plzeňské kliniky.

Počátky moravské psychiatrie II.

MUDr. Emanuel Doněk, MUDr. Jana Doňková

Psychiatr. pro Praxi, 2006; 3: 150

Reforma zdravotnictví, kterou zahájil císař Josef II. v roce 1781, znamenala kvalitativní skok vpřed. Pro moravskou psychiatrii je důležitý císařský výnos ze 3. října 1783, zřizu­jící ve zrušeném klášteře dominikánek na Starém Brně Všeo­becný nemocniční a ošetřovací ústav, ve kterém již bylo i pět míst pro duševně nemocné. Návrat (10) upozorňuje, že tímto výnosem byl „...položen mimo jiné též základ pro veřejnou péči o choromyslné v zemi…“ Zajímavé osudy tohoto druhého brněnského lůžkového zařízení pro duševně nemocné tvoří dal­ší kapitolu historie moravské psychiatrie. Chceme-li se jí zabývat, musíme se vrátit až do počátku 14. století.


Psychiatrie pro praxi

Vážená paní, pane,
upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

Prohlašuji:

  1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
  2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.


Ne

Ano

Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.