Aktuality

Pozvánka: PSYCHIATRIE PRO PRAXI - XII. konference ambulantních psychiatrů; 26. - 27. 11. 2015, Olomouc

Tradiční místo v diářích ambulantních i klinických psychiatrů a psychologů získala olomoucká konference Psychiatrie pro praxi. Nenechte si ujít její XII. ročník. Jako každoročně pro vás připravujeme pestrý program věnovaný různým tématům současné psychiatrie. Jeho součástí kromě jiného opět bude workshop vedený prezidentem konference prof. Praškem z olomoucké Kliniky psychiatrie, tentokrát na téma Krizová intervence a utváření terapeutického vztahu u psychiatrického pacienta. Prostřednictvím ukázek modelových situací a hlasováním účastníků o možných řešeních bude demonstrován vhodný přístup k suicidálnímu pacientovi. Věříme, že i tento ročník účastníky obohatí nejen profesně, ale i potěšením z příjemných lidských setkání a pohostinné atmosféry Olomouce v adventním čase.



Z posledního čísla

Neurosyfilis

MUDr.Michal Vodička

Neurosyfilis je závažná forma syfilitické infekce, která se může vyskytnout ve všech stadiích onemocnění. Klinicky se nemusí projevovat vůbec, ale může rovněž způsobit závažná postižení mozku ve formě meningitidy, rozmanitých duševních projevů či pozdních neurologických projevů.

Společné rozhodování o léčbě

prof.MUDr.Eva Češková, CSc.

Spolurozhodování (shared decision making, SDM) je strategie, která zahrnuje pacienta do rozhodování o jeho léčbě. V oblasti somatické medicíny je spolurozhodování o léčbě zkoumáno a více či méně aplikováno již delší dobu. Její užití v psychiatrii je v počátcích a očekává se od ní zlepšení adherence k léčbě a prognózy. Nejvíce prací z této oblasti pochází od německých autorů, kteří prokázali její uskutečnitelnost a potenciální výhody jak v akutní, tak dlouhodobé léčbě poruch schizofrenního okruhu. SDM také představuje jeden z důležitých aspektů individualizovaného přístupu k pacientovi.

Krizová intervence po znásilnění

doc.PhDr.Ludmila Čírtková, CSc.

Článek informuje o zásadách krizové intervence u znásilněných osob. Autorka popisuje varietu následků znásilnění. Krizová intervence musí vycházet z individuální situace a potřeb oběti. Autorka zdůrazňuje zejména zásady posilování oběti a stimulování dobrých copingových strategií.

Vybrané články

Mobbing – vážné potíže v pracovním soužití s důrazem na problémy ve zdravotnickém prostředí

PhDr.Pavel Harsa, Ph.D., Mgr.Marek Macák, MUDr.Dana Kertészová, MUDr.Pavlína Chrenková, Mgr.Jiří Michalec, Mgr.Nina Nechanická, Mgr.Hana Krupníková, Mgr.Stanislava Bačkovská, PhDr.Radek Ptáček, Ph.D., doc.MUDr.Ilja Žukov, CSc.

Článek pojednává o současných projevech mobbingu ve společnosti s důrazem na oblast zdravotnictví. Autoři ve svém přehledu shrnují a popisují jednotlivé projevy agrese, šikany, mobbingu i bossingu v pracovních kolektivech. Upozorňují na nebezpečnost a na narůstající výskyt těchto jevů ve společnosti, což stručně dokumentují z několika výzkumných projektů. Zabývají se tím, kdo je označován za původce mobbingu, kdo je obětí, jak tyto formy nevhodného chování probíhají, jak jim lze předcházet a jak tyto situace řešit.

Terapeutická odezva na komplexní léčbu u pacientů se sociální fobií

MUDr.Dana Kamarádová, Ph.D., doc.MUDr.Klára Látalová, Ph.D., prof.MUDr.Ján Praško, CSc., MUDr.Daniela Jelenová, MUDr.Barbora Mainerová, MUDr.et Bc.Aleš Grambal, MUDr.Zuzana Sigmundová, MUDr.Jiří Táborský

Úvod: Farmakorezistence je stejně jako u dalších úzkostných poruch tak i v případě sociální fobie významný problém. Doposud nejsou známy jasné prediktory odpovědi na terapeutickou intervenci. Cílem naší práce bylo prokázat účinnost léčby a pokusit identifikovat faktory spojené s odpovědí na komplexní léčbu pomocí psychofarmak a kognitivně behaviorální terapie u farmakorezistentních pacientů. Metoda: Do práce byla zařazena data získaná od 50 pacientů s dg. sociální fobie hospitalizovaných na psychoterapeutickém oddělení Kliniky psychiatrie Fakultní nemocnice Olomouc. Zkoumali jsme základní demografické údaje (věk, délka trvání nemoci, věk počátku nemoci), index užívaného antidepresiva a skóre hodnotících škál (LSAS, CGI, BAI, BDI, DES a DES-T). Zjišťován byl i vliv poruchy osobnosti. Výsledky: V průběhu léčby došlo k statisticky významnému poklesu symptomatologie ve všech posuzovacích stupnicích. Změna ve stupnici LSAS (poměr mezi počátečním a konečným skóre) pozitivně korelovala pouze s věkem nástupu nemoci. Míra disociace měřená pomocí DES korelovala s počátečními BAI, v případě DES-T s BAI i BDI. Při rozdělení skupiny na respondéry a non-respondéry pomocí závěrečného CGI byl prokázán statisticky významný rozdíl v počáteční hodnotě BAI. Při hodnocení pacientů bez a s poruchou osobnosti nebyl prokázán žádný statisticky významný nález. Závěry: V naší práci se nám podařilo prokázat účinnost komplexního terapeutického programu v léčbě farmakorezistentních pacientů se sociální fobií. Věk nástupu nemoci pozitivně koreloval se změnou ve skóre LSAS v průběhu léčby.

Hodnoty a kognitivně behaviorální terapie

prof.MUDr.Ján Praško, CSc., PhDr.Marie Ocisková, Mgr.Jana Vyskočilová, PhDr.Zuzana Sedláčková, MUDr.Petr Možný

Hodnoty jsou tím, co dává lidskému životu směr a v některých případech pocit smysluplnosti a sounáležitosti s druhými a světem. Jejich vliv je všeprostupující. Dominantní hodnoty ovlivňují myšlenkové vzorce člověka, jeho emoce, přání a potřeby. Ze samé podstaty jsou nástrojem hodnocení toho, co jedinec pokládá za důležité a správné a co nikoliv. Hluboko usazená přesvědčení a úsudky pak často formují chování. Vlastního systému hodnot si jedinec může být plně vědom, nezřídka však leží více či méně mimo pole plného vědomí. Alespoň příležitostné uvědomování vlastních priorit a hodnotového nastavení přitom může být účinným prostředkem seberegulace. Kognitivně behaviorální terapie je orientovaná na řešení praktických problémů a cílů v životě pomocí změny kognitivních procesů, chování a emočních reakcí. Změnu těchto procesů přirozeně provází změna některých hodnot. Životní hodnoty jsou také pokladem motivace k dosažení terapeutických změn. Mapování životních hodnot pacienta je proto pro terapeuta velmi důležité, protože zaměření na hodnoty pomáhá propojit terapeutické cíle s důležitými oblastmi života. Kromě většího porozumění pacientově životního příběhu a potížím, které jej přivedly k psychoterapeutovi, lze identifikovaný žebříček hodnot zasadit do rámce běžných KBT strategií, jako jsou plánování času, kognitivní restrukturalizace nebo akomodace podmíněných přesvědčení.



Psychiatrie pro praxi

Vážená paní, pane,
upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

Prohlašuji:

  1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
  2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.


Ne

Ano

Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.