Aktuality

reklama

Z posledního čísla

Vzácné nežádoucí příhody u léků užívaných v psychiatrii: Serotoninový syndrom a arytmie torsade de pointes

MUDr.Michal Prokeš, PharmDr.Josef Suchopár

Postupně narůstá ohrožení pacientů arytmiemi spojenými s prodloužením intervalu QT a serotoninovým syndromem, které bývají v obou případech způsobeny farmakodynamickou interakcí. Prodloužení intervalu QT je spojeno se zvýšením rizika arytmie torsade de pointes (TdP), což je polymorfní komorová tachykardie, která může zapříčinit náhlou smrt pacienta. K TdP dochází u pacientů s vrozeným prodloužením QT, nebo k TdP dochází při získaném prodloužení QT, které je způsobeno vnějšími faktory, k čemuž zpravidla přispívají určité vrozené dispozice. Serotoninový syndrom je vzácný, potenciálně život ohrožující stav, který je způsoben léky se serotoninergní aktivitou. Je charakterizován změnou duševního stavu, nestabilitou vegetativního systému a neuromuskulární hyperaktivitou. Pacienty se středně silnými a silnými projevy serotoninové toxicity je třeba hospitalizovat.

Suicidalita u poruch osobnosti

Mgr.Zuzana Sedláčková, PhDr., Marie Ocisková, Ph.D., prof.MUDr.Ján Praško Pavlov, CSc., doc.MUDr.Klára Látalová, Ph.D., MUDr.Dana Kamarádová, Ph.D., MUDr.Aleš Grambal, Ph.D.

Porucha osobnosti má výrazný vliv na prožívání a chování jedince. Její přítomnost může zvyšovat riziko výskytu suicidálního chování, protože je zpravidla spojena se zhoršenou schopností zvládat stresové situace. Zátěžové události mohou spustit suicidální myšlenky, nebo vést k suicidálnímu pokusu. Spouštěče suicidálních rozlad mohou být specifické v závislosti na konkrétním typu poruchy osobnosti. Riziko sebevraždy je zvýšené především u disociální, histriónské, hraniční a narcistické poruchy osobnosti. Komorbidní psychiatrická porucha, zvláště pak deprese, může zvyšovat pravděpodobnost výskytu suicidálního jednání.

Svoboda a psychoterapie

Mgr.et Mgr.Jana Vyskočilová, prof.MUDr.Ján Praško Pavlov, CSc., MUDr.Aleš Grambal, MUDr.Daniela Jelenová, MUDr.Andrea Cinculová

Problémy, se kterými klient přišel do terapie, mohou souviset s jeho možnostmi svobodné volby. Jeho nesvoboda se může podílet na vzniku a udržování problémů. Z psychologického hlediska lze rozlišit mezi svobodou vnitřní a vnější, podle povahy překážek a zábran, které svobodu omezují. Terapie může být chápána jako proces, kterým je klient veden k aktivnímu zvyšování své svobody. Je tím míněna svoboda od destruktivních návyků, sebeomezujících postojů, nutkavých činů, příznaků apod. Ani klient, ani terapeut však nejsou při vytváření terapeutického vztahu plně svobodní, protože si do něj přinášejí vědomou i nevědomou zkušenost z minulosti. Z hlediska KBT je svoboda vždy relativní. Představa absolutní svobody je způsobena kognitivním zkreslením – černobílým viděním. KBT neuvažuje o obecné svobodě, ale o relativně svobodném rozhodování v konkrétních situacích, do kterých se klient dostává. Terapeut pomáhá klientovi, aby nahlédl na své chyby v myšlení a aby se naučil realističtějšímu způsobu, jak formulovat své zkušenosti a nový přístup použil ve svém svobodnějším rozhodování. Změna v postoji je pak realizována nácvikem svobodnějšího chování a experimenty se změnou v životě.

Vybrané články

Duální antidepresiva – použití v klinické praxi

doc.MUDr.Martin Bareš, Ph.D.

Národní ústav duševního zdraví, Česká republika Klinika psychiatrie a lékařské psychologie, 3. lékařská fakulta, Univerzita Karlova Duální antidepresiva (venlafaxin, duloxetin, mirtazapin) jsou široce užívána v klinické praxi. Autor zmiňuje jejich účinnost při vzájemném porovnání v léčbě depresivní poruchy, jejich snášenlivost, užití v dalších indikacích a u speciálních populací (deprese v pozdním věku, těhotenství, kojení).

Nežádoucí účinky antipsychotické léčby

prof.RNDr.Ludmila Kameníková, DrSc., Mgr.Jan Pomykacz, prof.Dr.Hassan Farghali, DrSc.

Závažným problémem dlouhodobé terapie antipsychotickými látkami bývá výskyt mnohočetných nežádoucích účinků. Z výčtu jednotlivých nežádoucích účinků plyne velká zodpovědnost lékařů psychiatrů za správný výběr antipsychotické látky dle celkového posouzení fyzického a duševního stavu pacienta při zvážení benefitu/rizika dané farmakoterapie.

Odmítání jídla v gerontopsychiatrii

MUDr.Vanda Franková, MUDr.Petra Stanková, MUDr.Jana Nyklesová

Odmítání jídla patří v gerontopsychiatrii k běžným příznakům. Nejčastěji je součástí syndromu deprese, psychózy či demence. Nelze ale opomíjet ani somatické příčiny. Článek ukazuje několik kazuistik, kde hlavním příznakem je právě odmítání jídla s rozličnou kauzalitou.



Psychiatrie pro praxi

Vážená paní, pane,
upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

Prohlašuji:

  1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
  2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.


Ne

Ano

Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.