Psychiatrie pro praxi, 2010, číslo 3 - aktuální číslo

Slovo úvodem

Přehledové články

MUDr.Richard Krombholz, MUDr.Hana Drástová

Problematika závislostí ve stáří nepatří mezi oblasti, které by byly v centru pozornosti AT odborníků ani gerontopsychiatrů. Přesto se s pacienty trpícími závislostí v klinické praxi setkáváme a často jsou tito pacienti a výsledky jejich léčby spíše zdrojem rozpaků než uspokojení z práce. Jsou to nemocní, kteří jsou zpravidla v kontaktu se svým praktickým lékařem, a psychiatr se dostává do hry až v okamžiku, kdy nastane problém. Autoři v článku mapují situaci v této oblasti a na krátkých kazuistických sděleních demonstrují typické příklady.

MUDr.Bc.Aleš Grambal, MUDr.Zuzana Grambalová, MUDr.PhDr.Petr Pastucha, doc.MUDr.Ján Praško, CSc.

Farmakoterapie disociativních poruch

Pharmacotherapy of dissociative disorders

Disociativní poruchy tvoří skupinu onemocnění s heterogenními a mnohdy dramatickými projevy. Disociativní stavy jsou přítomny u řady jiných psychických poruch a disociativní poruchy bývají nezřídka doprovázeny jinými komorbidními psychiatrickými poruchami. Existuje shoda na psychogenní etiologii onemocnění, ve většině případů nalezneme souvislost mezi traumatickými zážitky předcházejícími rozvoj poruchy. Pohotovost reagovat na zátěž disociací vzniká dříve, často v období disharmonického dětství. Většina disociativních poruch vzniká v krátkém časovém horizontu a mají tendenci ke spontánní remisi. Pokud onemocnění trvá roky, často chronifikuje a je rezistentní vůči terapii. Terapií volby jsou především psychoterapeutické intervence. Farmakologické postupy se doporučují u komorbidních psychických symptomů. Specifická farmakoterapeutická intervence pro disociativní stavy není známá. Zkoumán je efekt transkraniální magnetické stimulace mozku.

prof.MUDr.Eva Češková, CSc.

Farmakoterapie hospitalizovaných depresí

Pharmacotherapy in hospitalized depressed patients

V současné době máme k dispozici širokou paletu antidepresiv, avšak pouze u části léčených dosáhneme remise. Jedním z důvodů je nepochybně skutečnost, že depresivní porucha je velmi heterogenní skupina. Chybí nám markery onemocnění a diagnostika spočívá na počtu a do určité míry závažnosti příznaků. V klinických studiích je základní vstupní kritérium určitá výše skóre hodnotících škál. V běžné, zvláště ambulantní klinické praxi zatím stále používáme spíše obecnější hodnocení efektu léčby. V poslední době se ukazuje, že mezi novějšími antidepresivy nejsou jenom rozdíly ve snášenlivosti, ale také v účinnosti. Potvrzuje se, že efekt antidepresiv vůči placebu se zvyšuje se závažností deprese. Toto zatím není zohledněno v současně platných algoritmech.

Bc.Aneta Vávrová, PhDr.Václav Červenka

Využití ergoterapie v gerontopsychiatrii

Use of ergotherapy in gerontopsychiatry

Autoři článku se snaží ve zkratce přiblížit čtenářům možnost využití oboru ergoterapie, respektive erudovaného ergoterapeuta, v oblasti akutní i následné gerontopsychiatrie. V oblasti nefarmakologické intervence pacientů s demencí se setkáváme se širokým spektrem profesního zastoupení od sester, psychologů, psychiatrů, činnostních terapeutů, sanitářů a dalších. Zastoupení ergoterapeutů je stále ještě poměrně málo rozšířené, i když je z naší vlastní zkušenosti zřejmé, že práce ergoterapeuta je v oblasti gerontopsychiatrie nezastupitelná.

doc.RNDr.Anna Yamamotová, CSc., prof.MUDr.Hana Papežová, CSc.

Patofyziologie vztahu bolesti a deprese

Pathophysiology of pain and depression

Pacienti s chronickou bolestí trpí víc než jen bolestí samotnou. Omezená hybnost, izolace, ztráta sociálních kontaktů a katastrofické myšlení podstatně zhoršují jejich kvalitu života. Častá komorbidita chronické bolesti a deprese připouští existenci některých mechanizmů společných pro obě onemocnění. V článku jsou rozebrány mechanizmy vzniku bolesti a způsob, jakým ovlivňuje chronická bolest činnost mozku. Stručně je zmíněna terapie chronické bolesti adjuvantními analgetiky.

MUDr.Veronika Kotková

Ženy během detoxifikace na lůžku

Woman’s detoxification during the in-patient care

Detoxifikace je proces na začátku léčby závislostí. Je to první článek v dlouhém řetězci, se kterým se závislá žena setkává. Zde může vznikat její vztah k další léčbě. První empatický kontakt se zdravotníky a pochopení odlišnosti od problémů mužů může zlepšit setrvání v léčbě závislostí. Článek mapuje zkušenosti autorky s detoxifikací žen.

MUDr.Bc.Libor Ustohal

Repetitivní transkraniální magnetická stimulace v léčbě deprese

Repetitive transcranial magnetic stimulation in the treatment of depression

Článek se zabývá použitím repetitivní transkraniální magnetické stimulace (rTMS) v léčbě deprese. Jejím principem je ovlivnění mozku pomocí proměnného magnetického pole. Jedná se o bezpečnou a dobře tolerovanou metodu s minimem nežádoucích účinků. V psychiatrii je s ní nejvíce zkušeností právě v léčbě deprese. Je prokázáno, že ovlivňuje kortikální excitabilitu a metabolickou aktivitu neuronů. Do současnosti bylo provedeno velké množství studií o její účinnosti v léčbě deprese, které lze rozdělit do tří generací. Výsledky různých studií byly shrnuty v několika metaanalýzách, z nichž zejména ty poslední ukazují, že se jedná o slibnou terapeutickou metodu, i když ještě mnohé otázky, zejména týkající se přesného mechanizmu jejího působení, nastavení nejvhodnějších stimulačních parametrů a výběru nejlépe ovlivnitelných pacientů, zůstávají nezodpovězeny.

Sdělení z praxe

MUDr.Jan Kolouch, CSc., MUDr.František Koukolík, DrSc., MUDr.Barbora Balíková

Překvapující efekt memantinu na vývoj Alzheimerovy demence

AD.

Kazuistika ilustruje efekt memantinu u dříve profesně úspěšného lékaře v průběhu jeho onemocnění od 81. do 85. roku věku, při ošetřování v domácím prostředí. Během 6 týdnů medikace se u nemocného obnovily kognitivní a exekutivní funkce do téměř premorbidní úrovně sociální adaptability. Léčba memantinem vykazuje také zanedbatelné riziko nežádoucích vedlejších účinků. Navozuje se proto otázka účelnosti zavedení standardu terapie memantinem jako léku první volby.

prof.MUDr.Alexandra Žourková, CSc.

Podílela se kombinace paroxetinu a ibuprofenu na mozkovém krvácení?

Intracranial bleeding associated with selective serotonin reuptake inhibitor paroxetine

Sdělení popisuje případ spontánně vzniklého intracerebrálního krvácení u 48leté pacientky léčené paroxetinem a ibuprofenem. Tato kombinace inhibuje funkci trombocytů. Lékaři by si měli být vědomi rizika krvácení u pacientů léčených selektivními inhibitoty zpětného vychytávání serotoninu.

Ve zkratce

MUDr.Jiří Masopust, Ph.D., MUDr.Radovan Malý, Ph.D.

Prevence kardiovaskulárního rizika a diabetu u nemocných schizofrenií: využití internetu v praxi

Prevention of cardiovascular risk and diabetes in schizophrenia patients: application of internet in clinical praxis

Vysoká kardiovaskulární mortalita nemocných schizofrenií je částečně přisuzována zvýšenému riziku ovlivnitelných rizikových faktorů, jako je obezita, diabetes mellitus, arteriální hypertenze, dyslipidemie a kouření. Popisujeme sledování těchto kardiovaskulárních rizikových faktorů s využitím speciálního internetového modulu.

Psychoterapie

Mgr.Jaromír Odrobiňák

Spirituální péče a psychoterapie

Spiritual care and psychotherapy

Cílem článku je přiblížit pojem spirituální péče, odlišit její užší a širší pojetí, objasnit vztah mezi spirituální péčí a psychoterapií, popsat současný stav zavádění spirituální péče do zdravotnictví v České republice. Jeho druhá část je pak věnována příkladům konkrétní podoby spirituální péče. Upozorňuje na možné patologické formy spirituality. Přibližuje způsoby jejího poskytování u některých vybraných psychiatrických diagnóz.

Vstup do systému:

Vzdělávací akce: